Polysacharidy

charakteristika, vznik, význam glykosidickým spojením velkého počtu monosacharidových jednotek (až tisíců) vznikají polysacharidy – přírodní polymery glykosidická vazba vzniká reakcí dvou hydroxylů – reaguje poloacetalová skupina, uvolňuje se molekula vody, zbylé molekuly se spojují glykosidickou­ vazbou velká molekulová rel. hmotnost se projevuje ve vlastnostech : mnohem nižší rozpustnost ve vodě, nemají sladkou chuť jejich biologický význam spočívá především ve […]

  1. charakteristika, vznik, význam
  • glykosidickým spojením velkého počtu monosacharidových jednotek (až tisíců) vznikají polysacharidy – přírodní polymery
  • glykosidická vazba vzniká reakcí dvou hydroxylů – reaguje poloacetalová skupina, uvolňuje se molekula vody, zbylé molekuly se spojují glykosidickou­ vazbou
  • velká molekulová rel. hmotnost se projevuje ve vlastnostech : mnohem nižší rozpustnost ve vodě, nemají sladkou chuť
  • jejich biologický význam spočívá především ve tvorbě buněčného skeletu rostlin – jsou hlavním stavebním materiálem
  • jsou také důležitými zásobními látkami organismů
  • nejdůležitější zástupci jsou škrob, glykogen a celulóza
  • glykogen je zásobním polysacharidem živočichů, strukturu má obdobnou jako amylopektin (viz.dále), jen ještě více rozvětvenou
  1. škrob, celulóza – složení, vlastnosti, využití, průmyslové využití celulózy

Škrob :

  • škrob není jednotná látka, obsahuje dvě složky : amylosu a amylopektin, základní stavební jednotkou obou je a-D-glukopyranóza

amylosa – glykosidická vazba vzniká reakcí poloacetalové skupiny na jedné molekule a hydroxylu na čtvrtém uhlíku druhé molekuly

  • řetěz amylosy je stočen do šroubovice, což se projevuje na jejích vlastnostech – reakce s jódem – poskytuje modré zbarvení, atomy jódu se dostávají do mezer uvnitř šroubovice a tím mění absorbční charakteristi­ky látky.

amylopektin – zde jsou kromě glykosidických vazeb a(1®4), jak se označují výše popsané vazby, také vazby a(1®6) – tedy vazby mezi poloacetalem a primárním hydroxylem

  • výsledkem je rozvětvená struktura amylopektinu
  • hydrolýzou škrobu (kyselinami nebo enzymy) vznikají nejprve polysacharidy s nižší molekulovou rel. hmotností (tzv. dextriny), které se užívají jako např. lepidla
  • pokračující hydrolýzy poskytuje disacharid maltózu, nakonec monosacharid glukózu
  • hlavním zdrojem škrobu jsou rostliny, hlavně brambory, obilná zrna
  • škrob je základní složkou potravy

Celulóza :

  • makromolekula obsahuje více než tisíc jednotek
  • skládá se z b-D-glukopyranózy – glykosidická vazba vzniká reakcí poloacetalu a hydroxylu na čtvrtém uhlíku – vazba b(1®4)
  • takto vzniklý řetězec je základem přírodních vláken
  • např. v bavlně je obsažena čistá, ve dřevě je doprovázena dalšími látkami
  • její výroba ze dřeva spočívá v odstranění těchto dalších látek – sulfátovým nebo sulfitovým způsobem
  • celulóza je ve vodě nerozpustná látka
  • chemické reakce podstupují hlavně tři volné hydroxyly na každé jednotce řetězce, nejpřístupnější je primární hydroxyl
  • reakcí celulózy s alkalickým hydroxidem a sirouhlíkem vzniká xanthogenát celulózy, který je surovinou pro výrobu viskózového hedvábí a celofánu – je totiž rozpustný, později se v kyselém prostředí opět regeneruje a technologickými procesy získává požadovanou formu vlákna nebo fólie
  • působením nitrační směsi na celulózu vzniká postupně mono, di až trinitrát celulózy
  • pro další zpracování se užívají nitráty s obsahem dusíku asi 10 – 15 %, které jsou rozpustné v alkoholu, etheru a acetonu
  • z nich se vyrábí tzv. kolódium (roztok nitrátu celulózy v alkoholu a etheru), celuloid (nitrát celulózy ve směsi s alkoholem, etherem a kafrem) a střelná bavlna
  • užití celulózy je zřejmé : výroba papíru, obalových materiálů, atd.
  • je hlavní živinou býložravců, kteří ji umějí zpracovat. Je nejrozšířenější organickou látkou na Zemi
  1. vysvětlení vlivu struktury makromolekuly na vlastnosti škrobu a celulózy
  • vliv struktury na vlastnosti látek je patrný již z předchozího po­pisu
  • v případě škrobu, který je složen ze dvou složek jde například o charakteristickou důkazovou reakci s roztokem jódu, kterou neposkytuje žádná jiná látka, a jejíž příčina je ve struktuře amylózy (šroubovice)
  • naopak struktura celulózy, tvořená dlouhými řetězci b-D-glukopyranózových jednotek je základem přírodních vláken, která mají náležité fyzikální vlastnosti a tvoří stavební materiál rostlin
  1. důkazové reakce škrobu, postupná hydrolýza škrobu, rozpouštění a zvlákňování celulózy
  • charakteristická důkazová reakce škrobu je již výše několikrát popsaná jodoškrobová reakce
  • při oparném zahřátí lze pozorovat vymizení zabarvení – je to důsledek změny sekundární struktury molekul (rozpletení šroubovice), při ochlazení se zbarvení znovu objeví
  • hydrolýza škrobu – vznikající produkty lze následně dokázat důkazovými reakcemi sacharidů
  • zvlákňování a rozpouštění celulózy : např. působením roztoku hydroxidu tetraamminměďnatého

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.