Metabolismus látek, energetika biochemických reakcí
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE = studuje látkové a energetické přeměny uvnitř živých soustav a vztah těchto přeměn k okolí veškeré látkové a energetické přeměny jsou součástí metabolismu živé soustavy METABOLISMUS = všechny děje probíhající v organismu a katalyzované enzymy Õ tzn.: příjem látek z okolí přeměna těchto látek na životně důležité sloučeniny zisk energie z těchto látek výdej nepotřebných (odpadních) látek zpět […]
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE = studuje látkové a energetické přeměny uvnitř živých soustav a vztah těchto přeměn k okolí
- veškeré látkové a energetické přeměny jsou součástí metabolismu živé soustavy
METABOLISMUS
= všechny děje probíhající v organismu a katalyzované enzymy Õ tzn.:
- příjem látek z okolí
- přeměna těchto látek na životně důležité sloučeniny
- zisk energie z těchto látek
- výdej nepotřebných (odpadních) látek zpět do okolí
- metabolická dráha = reakce/sled reakcí vedoucích od substrátu k produktu
- katabolické dráhy (disimilační, rozkladné, katabolismus, odbourávání)
- látky složitější (energeticky bohatší) se štěpí (jsou odbourávány) na jednodušší za stupňovitého uvolňování energie î exergonické reakce
- většina katabolických reakcí probíhá jako oxidace = dehydrofenace
- anabolické dráhy (asimilační, skladné, anabolismus, biosyntézy)
- z látek jednodušších vznikají látky složitější za současné spotřeby energie î endergonické reakce
- většina anabolických reakcí probíhá jako redukce
- amfibolické dráhy
- plní funkci katabolismu i anabolismu
- 2 typy metabolismů O úzce spolu souvisí:
I látkový metabolismus = látková přeměna
I energetický metabolismus = energetika látkových přeměn
ENERGETICKÝ METABOLISMUS .
- zahrnuje procesy: příjem energie
uchování energie
přenos energie
využití energie
výdej energie
- energie v průběhu těchto dějů nemizí, může být pouze přeměněna z jedné formy na jinou
- dělení dějů spojených s energetickým metabolismem O podle změny Gibbsovy (volné) energie (DG):
- GIBBSOVA ENERGIE … DG (tzv. volná energie)
- stavová veličina, u níž nedokážeme určit její absolutní hodnotu, pouze její změnu
- charakterizuje vztah mezi entalpií (DH) a entropií (DS)
- vyjadřuje samovolnost reakcí probíhajících za konstantní teploty a tlaku
- samovolný děj … ?G < 0
- nesamovolný děj … ?G > 0
- pokud ?G = 0 î rovnovážný děj
- u většiny reakcí o jejich samovolnosti rozhoduje DH
- ?H < 0 … samovolný děj
- ?H > 0 … nesamovolný děj
EXERGONICKÉ (exergonní)
- výchozí látky mají vyšší volnou energii, než produkty î při reakci se energie uvolňuje (protože byla „přebytečná“)
- ?G = ?H – T.?S
z látek energeticky bohatších vznikají látky energeticky chudší Õ jde o samovolný děj î DG < 0 … při reakci došlo celkově ke snížení volné energie
- jde o katabolické procesy (např. dýchání)
- vysvětlení: energie potřebná na rozštěpení vazeb u výchozích látek je menší než energie, která se uvolní při vzniku nových vazeb u produktů O celkově se uvolňuje více energie než spotřebuje î energie se uvolňuje
- ENDERGONICKÉ (endergonní)
- výchozí látky mají nižší volnou energii, než produkty î reakci se energie musí dodat (protože „chyběla“)
- z látek energeticky chudých vznikají látky energeticky bohaté O děj nemůže probíhat samovolně î DG > 0 … při reakci došlo celkově ke zvýšení volné E
- jde o anabolické procesy (např. fotosyntéza)
- vysvětlení: energie potřebná na rozštěpení vazeb u výchozích látek je větší než energie, která se uvolní při vzniku nových vazeb u produktů O celkově se uvolňuje méně energie než spotřebuje î energie se musí dodat
MAKROERGICKÉ SLOUČENINY
- sloučeniny obsahující velké množství energie
Õ tato energie je zabudována v jejich makroergických vazbách ~
- vazby, jejichž rozštěpením se uvolní více energie, než rozštěpením kovalentních vazeb
- sloučeniny se schopností: zachytit energii při exergonických procesech a zabudovat ji do své struktury (vytvořením makroergických vazeb)
uvolnit energii ze své struktury (rozštěpením makroergických vazeb) a odevzdat ji endergonickému procesu
- nejvýznamnější makroergická sloučeniny: ATP = adenosintrifosfát
- jakýsi „akumulátor“ (zásobárna) energie pro všechny živé organismy
- vznik ATP O FOSFORYLACE
- z ADP (adenosindifosfát) a zbytku kyseliny fosforečné při exergonických dějích
- např. odbourávání sacharidů
lipidů
proteinů
- typy fosforylace: substrátová O při glykolýze sacharidů
oxidativní Õ v koncovém dýchacím řetězci Krebsova cyklu
fotosyntetická Õ v primární fázi fotosyntézy (cykl. i necykl.)
- z ADP (adenosindifosfát) a zbytku kyseliny fosforečné
- štěpení ATP O HYDROLÝZA
- může být přerušena jedna nebo dvě makroergické vazby
- uvolněná energie se vyjadřuje prostřednictvím standardní změny Gibbsovy energie (DG0)
ATP + H2O ® ADP + ] + 2H+ … DG0 = –33 kJ. mol?1
ATP + 2H2O ® AMP + 2] + 4H+ … DG0 = –66 kJ. mol?1
- pokles hladiny ATP způsobený spotřebou energie, vyvová metabolické procesy zajišťující uvolňování energie a tvorbu nového ATP
- další makroergické sloučeniny: GTP = guanosintrifosfát
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Stručná charakteristika sacharidů
- jedny z nejvýznamnějších a současně nejrozšířenější přírodní organické sloučeniny
- rostlinného původu; součástí většiny živých organismů
- pohotový zdroj energie
- součást potravy O jsou zde ve formě:
Y monosacharidů (např. glukóza, fruktóza, …)
- skupina enzymů štěpící sacharidy = glykosidázy
vstřebávány přímo střevní stěnou do krve î nejsou před odbouráváním štěpeny
Y disacharidů (např. sacharóza, maltóza, laktóza)
Y polysacharidů (např. škrob, glykogen, celulóza)
- celulóza – štěpitelná pouze býložravci působením střevní mikroflóry a celulázy
- glykogen – zásobní polysacharid savců; tvoří se v játrech při nadbytku glukózy
- hladinu cukru v krvi regulují hormony slinivky břišní – insulin & glukagon
Vznik
- primární proces: FOTOSYNTÉZA î vznik nejjednodušších sacharidů
6 CO2 + 12 H2O —————— C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O
- princip fotosyntézy: učebnice CHEMIE pro čtyřletá gymnázia – III. díl (autoři: Aleš Mareček, Jaroslav Honza) O str. 185 – 193
Katabolismus (odbourávání) sacharidů
- monosacharidy přijaté v potravě nebo vzniklé enzymatickým štěpením disacharidů a polysacharidů se střevní sliznicí vstřebávají do krve
- krevním oběhem (přesněji vrátnicovou žilou) jsou dopraveny do jater O zde jsou enzymaticky přeměněny na glukózu
- glukóza je: a) v játrech zesyntetizována na glykogen
- vrácena zpět do krve a krevním oběhem dopravena k jednotlivým buňkám
- v buňkách glukóza podléhá odbourávání
- úplná oxidace glukózy:
C6H12O6 + 6 H2 ® 6 CO2 + 6 H2O … DG0 = – 2872 kJ.mol?1
Odbourávání glukózy = GLYKOLÝZA
- dvě části:
î anaerobní glykolýza O probíhá v cytoplazmě buněk za nepřístupu vzduchu
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
î aerobní glykolýza O probíhá na vnitřní biomembráně mitochondrií za přístupu vzduchu
- v podstatě jde o Krebsův cyklus
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.