Počátky slovesného umění a vznik písemnictví

POČÁTKY SLOVESNÉHO UMĚNÍ (nepsané) Prvními slovesnými projevy s určitou uměleckou hodnotou byly texty pronášené při obřadech, kterými se lidé snažily harmonizovat řád světa ( např. si naklonit různé nadpřirozené síly, démony…). Tyto texty – magické průpovědi, zaříkávadla a zaklínadla © – byly pronášeny zpěvavě, s důrazem na rytmus a jednotlivá slova či slovní obraty se několikrát opakovaly. Obřady se […]

POČÁTKY SLOVESNÉHO UMĚNÍ

(nepsané)

Prvními slovesnými projevy s určitou uměleckou hodnotou byly texty pronášené při obřadech, kterými se lidé snažily harmonizovat řád světa ( např. si naklonit různé nadpřirozené síly, démony…). Tyto texty – magické průpovědi, zaříkávadla a zaklínadla © – byly pronášeny zpěvavě, s důrazem na rytmus a jednotlivá slova či slovní obraty se několikrát opakovaly.

Obřady se postupně rozšiřovali a rozrůzňovali:

výroční obřady (např. rovnodennosti nebo slunovratu)
rodinné obřady (svatba, křtiny, pohřeb) doprovázené lyrickými písněmi (ukolébavky, svatební a pohřební písně…)
pranostiky (odrážejí zkušenosti, zejména s počasím, jež lidé nabyli při zemědělských pracích)
přísloví (obecně přijímané mravní zásady… lidová zkušenost ð ponaučení)
pořekadla (lidovou tradicí udržované vyjádření životních zkušeností ð bez ponaučení)
mýtus (vyprávění, názory a představy o vzniku světa, člověka, pokus o výklad)

VZNIK PÍSEMNICTVÍ

Mezopotámie

Sumérové ve 4. tisícil. př. n. l. vynalezli ð klínové písmo

(Sumerská, Akkadská říše)

hliněné destičky, trojhranné rydlo (asi z bambusu)
Epos o Gilgamešovi – Král Urků, hrdina sumerských vyprávění, chce být nesmrtelný, řeší otázku života (některé příběhy jsou později také sepsány v Bibli, např. o potopě světa)

Egypt

Vznik ð hieroglyfického písma ve 3. tis. př. n. l. (rozluštěno až ve 20. stol) malba na papyrus třtinovým perem
tzv. texty pyramid – nápisy dochované na stěnách královských hrobek
tzv. knihy mrtvých – papírové svitky vkládané do hrobu zabývající se posmrtným životem
milostné písně, oslava života faraónů, životopisy (Vlastní životopis Sinuhetův)

(Achnatonův Hymnus na slunce)

Indie

2. tis. př. n. l.

1. památky se týkají uctívání bohů, většina – psána ve verších – šířila se hlavně ústním podáním

Bráhmany – výklady o smyslu obětí a obřadů
Upanišady – úvahy o lidském životě
Védy
- (VÉD = vědění) – posvátné knihy – celkově vzniklá literatura
- k nejznámějším védám patří Rgvéd – obsahující hymny oslavující přírodní bohy (Jitřenka, Slunce, Vítr, Oheň)
Indické eposy – hrdinské zpěvy: Mahábhárata a Rámájana

Přední východ

Literatura hebrejská – 1. tis. př. n. l.

tvoří most mezi orientální a Evropskou literaturou
Bible – nositelem tradice sepisování bible – židovská obec
- soubor textů, pravidla náboženské víry a morálky, pak součástí křesťanské bible (Písmo svaté)
- Starý zákon – 3 oddíly
- Tóra – pět knih Mojžíšových (nejstarší) – sGenesis (= stvoření) = svět, Adam a Eva, Kain a Ábel, potopa, Babylon – jazyky… sExodus (=odchod) = prorok Mojžíš, desatero božích přikázání…
- Knihy prorocké – výroky proroků, dějiny Izraele, Izaiáš, Jeremiáš…
Básnické knihy – Žalmy (náboženská lyrika), Jób, Přísloví, Pět svitků (Píseň Šalamounova = Píseň písní, Jeremiášův pláč..)
- Talmud – druhé základní dílo judaismu (= hebrejsky učení) – upravuje nábož. život judaistů

Čína