Noviny a novináři

První česky psané periodické noviny vycházejí od roku 1719 – Pražské poštovské noviny K. F. Rosenmullera – obsahují mechanicky řazené zprávy bez titulků. Zakladatelem žurnalistiky v době NO je VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS, který od roku 1789 vydával týdeník Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny. Chtěly především čtenáře vychovávat. Ve 2. čtvrtině 19.stol. je české novinářství reprezentováno Pražskými novinami /redaktory J.LINDA, […]

První česky psané periodické noviny vycházejí od roku 1719 – Pražské poštovské noviny K. F. Rosenmullera – obsahují mechanicky řazené zprávy bez titulků.

Zakladatelem žurnalistiky v době NO je VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS, který od roku 1789 vydával týdeník Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny. Chtěly především čtenáře vychovávat.

Ve 2. čtvrtině 19.stol. je české novinářství reprezentováno Pražskými novinami /redaktory J.LINDA, později F. L. ČELAKOVSKÝ / Šířily osvětu.

V obd. NO vznikají první české časopisy. U jejich zrodu stál – JOSEF DOBROVSKÝ

časopis Bohmische Literatur – zabývá se stavem české literatury, vědy a vzdělanosti.
čas. Krok – JOSEF JUNGMANN – vycházel od roku 1821 /přispíval JAN EVANGELISTA PURKYNĚ/
čas. Českého muzea – red. F. PALACKÝ, časopis Světozor – red, P. J. ŠAFAŘÍK
ve 30. letech 19. stol. – belestrický čas. Květy – red. J. K. TYL – vychází v něm i původní česká literatura

Novinář KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ – vydává Národní noviny, Slovan – ve svých článcích vystupuje bojovně, radikálně za národní rovnoprávnost, kritizuje ideu slovanské vzájemnosti, plané vlastenectví /např. Tylova Posledního Čecha/, pokouší se odhalovat znaky reakčních sil vlády, církve a šlechty. Soubor zásadních článků z Národních novin vyšel v souboru Duch národních novin.

60. léta – konec Bachova absolutismu, Říjnový diplom 1860 – znamenaly oživení politického, společenského i kulturního života v českých zemích. Mnoho významných spisovatelů pracuje v redakcích novin – např. V. HÁLEK, J. NERUDA – fejetony, J. ARBES

Novinář JAN NERUDA – viz. sešit

2.pol.19.stol. – význam. polit. noviny – Národní listy – orgán mladočeské strany – řídil JULIUS GRÉGR

beletristický časopis – Lumír, vytvořila se kolem něho literární skupina lumírovců. Řídil ho J. V. SLÁDEK.

časopis Atheneum – vydavatelem byl T. G. MASARYK, měl důležitou úlohu ve vědeckém světe, vyznačoval se úsilím o svobodu vědeckého bádání a stal se platformou bojů za pravdu o RUKOPISECH.
- v kulturní politice se uplatňoval časopis Čas Jana Herbena, anonymně v něm publikoval své básně PETR BEZRUČ

od 90. let vycházel orgán sociálně demokratické strany Právo lidu

s příchodem mladé umělecké generace na přelomu století (19./20.) se zakládají – PROGRAMOVÉ ČASOPISY např. Moderní revue – čas. české dekadence / KAREL HLAVÁČEK /, Nový kult – hnutí protispolečenských buřičů / vydává S. K. NEUMANN /

FRANTIŠEK XAVER ŠALDA – vynikající literární kritik, redikoval nebo spoluredigoval několik teoretických čas. – až do 30. let 20.stol. – např. Tvorba nebo Šaldův zápisník

– výrazně po I. světové válce na mladé proletářské básníky působil STANISLAV KOSTKA NEUMANN

časopisy: Červen, Kmen, Proletkult

ve 30. let. 20.stol. vzniká řada nových novin a časopisů. Pragmaticky orientovaní novináři a spisovatelé se soustřeďovali kolem deníku Lidové noviny a týdeníku Přítomnost. Jako novinář se zde uplatnil FERDINAND PEROUTKA, a to především jako šéfredaktor Přítomnosti a politický komentátor Lidových novin. Jeho úderné, vysoce intelektuálně podložené články vyšly v řadě souborů, např. Budování státu. PEROUTKA byl za války vězněn. Po roce 1948 odešel do exilu, 10 let byl vedoucím československého oddělení Svobodné Evropy. V redakci Lidových novin působila nebo s nimi spolupracovala řada spisovatelů – K.ČAPEK, K. POLÁČEK, E. BASS., FRANT. LANGER,…

Novinářská osobnost KARLA ČAPKA – viz. sešit

S levicovými novinami Právo lidu, Rudé právo byla spojena publicistická činnosti levicově orientovaných spis.-novinářů – IVANA OLBRACHTA, MARIE MAJEROVÉ, JOS. FUČÍKA.

V poválečném období měl pro zaměření a vývoj žurnalistiky, tak jako pro celou kulturu neblahý vliv únor 1948. Byly zastaveny nekomunistické literární časopisy. Noviny byly pod tiskovým dohledem KSČ.

Za totality komunisté pod dohledem připustili existenci Socialistické strany /noviny Svobodné slovo/ a Československé strany /noviny Svobodné slovo/ a Československé strany lidové /noviny Lidová demokracie/.
Pro svazáky byly určeny noviny Mladá fronta, pro odboráře Práce. Dominantní postavení samozřejmě zaujímalo Rudé právo. V 80. letech byl oblíbeným časopisem zvláště u mladých čtenářů Mladý svět
/fejetony Rudolfa Křesťana/

po temných 50.letech došlo k liberalizaci v letech 60-tých. Přispěly k ní i některé literární časopisy – např. Tvář, založený 1965 jako tribuna mladých autorů, Host do domu, ŠÉFREDAKTOR JAN SKÁCEL. Významný pro literaturu byl i dvouměsíčník Světová literatura /1956 – 1958,redaktorem byl JOS. ŠKVORECKÝ/

Exilové časopisy. V roce 1956 začalo vycházet Svědectví / péčí PAVLA TIGRIDA, nejprve v New Yorku a od r. 1961 v Paříži/. S druhou vlnou emigrace začal JIŘÍ PELIKÁN vydávat v Římě – Listy.

Samizdatové časopisy – např. Vokno, Revolver revue, Akord,….

SOUČASNOST – nejčtenější noviny Dnes / Mladá fonta/, levicovější Právo /dříve Rudé právo/, Lidové noviny
- časopisy – na jedné straně vysoká úroveň např. Respekt / šéfredaktorem byl VLADIMÍR MLYNÁŘ /
  - na druhou stranu i u nás bulvární tisk – např. Blesk

televizní a rozhlasová publicistika – vyjádřit vlastní názor – nejsledovanější pořady:

Česká televize – „21“, Na ostro, Bez imunity, …
Nova – Sedmička, Kotel, Právě dnes, Televizní noviny, Áčko, Na vlastní oči, Občanské džudo
Prima – Nedělní partie, Deník