Humor a satira v české literatuře

1. Satira vyjadřuje živý, kritický a útočný vztah k současnému životu.
2. Satira je krátký literární útvar, který zesměšňuje vládu, hospodářskou situaci, sociální poměry.
3. Satira je dílo jakékoliv druhové formy, která odráží autorův výsměšný a odmítavý poměr ke skutečnosti.

Studentská ( vagantská ) poezie

Podkoní a žák – sociální satira,

• veršovaná skladba ve formě dialogu
• panský služebník a chudý student ( žák ) se v hostinci přou o tom, kdo má lepší život. Z výměny názorů vyplývá, že oba jsou na tom špatně. Žádný z nich to však nechce přiznat a spor končí rvačkou.

Mastičkář- vzniká ze hry O třech Mariích. ( ženy, které chodí mastit Krista ).

• později je zde připojeno, jak šly tři Marie tyti masti koupit a tak vzniklo satirické drama.
• pojednává o mistru Severýnovi, který má dva pomocníky Pustrapalka a Rubína, kteří svého mistra mastičkáře oslavují.
• skladba se vysmívá středověkým lékařům, podvodníkům, ostře útočí na mnichy. Ukazuje život středověké chudiny, ale nechce proti tomu bojovat, pouze pobavit obecenstvo.

Hradecký rukopis- název dostal podle místa nálezu.

• pochází z konce 14.stol.
• vychází z Desatera kázanie božieho, autor probírá jednotlivá přikázání Desatera a u každého věnuje pozornost třem druhům hříšníků. Ukazuje, jak páni a duchovní odírají chudinu. Kritizuje život a jednání vyšších vrstev a nevynechává ani kněžstvo. V závěru přirovnává pány k trubcům, které pracující včely vyženou z úlu.
• o řemeslnících a konšelích- cyklus sedmi satir. Napadají ševce, konšele, sladovníky, lazebníky, řezníky a pekaře. Vytýká jim úplatnost, podvody a okrádání zákazníků.
• jde o satiru kritickou. Satira má živý jazyk, užívá hovorových obratů a dialogů.

Satira se projevuje v každém období jinak:

1) František Ladislav Čelakovský:

Sběratel lidových písní, pořekadel a přísloví.

Dílo:

• Ohlas písní českých- satirické a žertovné básně míří na vrchnost a maloměšťáky. Výsměch je adresován měšťanům, kteří se „opičí“ po pánech. Např. v básni Veselá jízda čerta: na otázku, koho veze ve voze?, odpovídá selský mládenec „vím co vezu půl pána, půl břicha, jak ho naložili chrápe do kožicha.
• Toman a lesní panna- epická balda

2) Karel Havlíček Borovský:

• zakladatel politické satiry u nás, neohrožený bojovník za práva lidu
• narodil se kupecké rodině. Studoval gymnázium, poté odešel studovat kněžský seminář
• seminář si zprotivil, kritizuje církev a proto se pak vzdělává soukromě
• odchází do Ruska jako vychovatel, poznávat ruské prostředí
• zaujímá kritický postoj k carské vládě, oblíbil si prostý lid. Roku 1844 se vrací domů. Stává se novinářem. žil v konfliktu s rakouskou vládou, je pronásledován, zatčen a poslán do vyhnanství do Brixenu,zde onemocní a jako nemocný se vrací do Prahy, kde umírá.

  Dílo:

• epigramy = krátké výstižné básně, které jsou kriticky zaměřeny. Útočí v nich proti všemu co brání pokroku, jsou prostředkem boje s hloupostí a lidskou zlobou.
• Kutnohorské epištoly- soubor článků o církevní a náboženské otázce.
• Tyrolské elegie- jsou vylíčením jeho zatčení a násilného převezení do Brixenu.
• Král Lávra- satirická balada, osobní volné zpracování irské lidové pověsti o králi, který se styděl za své dlouhé uši. Smysl básně je politický- narážky na tupost panovnického absolutismu
• Křest sv. Vladimíra- vychází ze zkušeností při pobytu v Rusku. Útočí na ruskou vládu a církev. Psáno na podkladě historické události související s pokřtěním Rusi.

Svatopluk Čech:

Zabýval se hlavně národními a sociálními látkami.

Představitel Ruchovců. Hlasatel národních a sociálních ideálů husitství, venkovská idyla, kritika měšťáctví.

Dílo:

• Výlet pana Broučka na měsíc- hrdina Matěj Brouček konfrontuje s měsíčňany, kterým je svět umění nade vše.
• Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15. století- hrdina se dostane do husitské Prahy v roce 1420. Po bitvě se u vítězných husitů hlásí s ukořistěnými prapory k vítězné straně. Vyvrcholením je setkání s Janem Žižkou. Jeho zbabělost , národní lhostejnost , bezcharakternost a falešné vlastenectví je v kontrastu se statečností a odhodláním husitů.

Hanuman- ostrá kritika, výsměch těm, co se „opičí“ po druhých.

Hrdinou je opičák, který se dostane na loď, polidští se, ztroskotá a po návratu zavádí mezi opicemi lidské zvyky. Zesměšňuje různá povolání a funkce.

Petrklíč- veršované satirické skladby, autor si dělá legraci z českých vědců, naráží na padělky.

Svatý Petr upustil z nebe zlatý klíč od Vyšehradu, klíč se mění v petrklíč.

Jaroslav Hašek:

Novinář, žurnalista, humorista, představitel pražské bohémy.

Za první světové války padl do ruského zajetí, přešel k československým legiím. Po revoluci vstoupil do

Rudé armády. Po válce se vrací domů a přiveze si novou ženu. Je obviněn z bigamie a sledován policií.

Odchází na Lipnici a píše: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války- nedokončený čtyřdílný román. Geniální satira na rakouský militarismus a válku vůbec. Použita metoda paralelního příběhu.Toto dílo si získalo nadčasovost ( čte se dodnes ).

• Utrpení pana Tenkráta
• Můj obchod se psy- povídky a humoresky.

Karel Poláček:

Narodil se v židovské rodině. Působil jako soukromý písař a úředník. Od roku 1923 pracoval v redakci Lidových novin. Zemřel v Osvětimi v roce 1944. Ve svých povídkách a fejetonech karikoval maloměšťáky

Dílo:

• Okresní město
• Hrdinové táhnou boje
• Podzemní město
• Vyprodáno
• Muži v ofsajdu
• Dům na předměstí
• Bylo nás pět

Josef Škvorecký:

• Tankový prapor
• Prima sezóna

Petr Šabach:

• Hovno Hoří

Michal Wieweg:

• Báječná léta pod psa
• Výchova dívek v čechách