Evropská středověká literatura

od rozpadu Římské říše do nástupu renesančních hnutí středověká literatura se dělí na: raný středověk- (bohoslužebné a literární jazyky jsou latina, řečtina, staroslověnština) vyspělý středověk- (literatura v národních jazycích) největší vliv na středověkou kulturu mělo křesťanství, které určuje víru, morálku a názory na umění vznikají alegorická díla – vystupují zde ztělesněné vlastnosti. Důležitější byla forma než obsah a […]

  • od rozpadu Římské říše do nástupu renesančních hnutí
  • středověká literatura se dělí na:
  1. raný středověk- (bohoslužebné a literární jazyky jsou latina, řečtina, staroslověnština)
  2. vyspělý středověk- (literatura v národních jazycích)
  • největší vliv na středověkou kulturu mělo křesťanství, které určuje víru, morálku a názory na umění
  • vznikají alegorická díla – vystupují zde ztělesněné vlastnosti. Důležitější byla forma než obsah a nebyla důležitá originalita.
  • autoři čerpali ze společných pramenů:
  1. biblické příběhy
  2. některá antická díla (od Ezopa, Ovidia, Homéra)
  3. Gesta Romanorum (= Příběhy Římské)
  4. Legenda aurea (= Zlatá legenda) – sbírka legend, vznikla v Itálii ve 13. století
  • objevuje se řada nových žánrů:
  1. duchovní poezie- modlitby, žalmy a písně, které byly shromažďovány v kancionálech (=zpěvnících)
  2. legendy- vypravování ze života svatých nebo mučedníků. Je to kombinace skutečnosti a fantazie. Zapisovaly se do pasionál (= sborníku)
  3. apokryf- vyprávění, které neschválila církev
  4. kázání- soubor výkladů a kázání
  5. apokalypsy- většinou vyprávějí o konci světa
  6. církevní divadelní hry- hrají se o církevních svátcích
  7. traktát- pojednání (úvaha) o náboženských otázkách

Žánry světské literatury

  • rozvíjí se rytířský epos a rytířský román
  • líčí hrdinské činy křesťanských rytířů
  1. romance- epická skladba; většinou kratší
  2. zvířecí epos- humorný; prvky parodie. Vystupují zde zvířata s lidskými vlastnostmi. „Válka žab a myší“=parodie na Homérovu Iliadu
  3. bestiáře- příběhy o zvířatech a jejich vlastnostech. Tajuplné příběhy. Nejsou vědecké
  4. Letopisy
  5. Kroniky- chronologicky zachycuje historické události. Dělí se do 3 částí: 1) události historicky nedoložené- obvykle národní pověsti; 2) skutečné historické události pravdivé- autor zná z doslechu nebo jiných pramenů; 3) události autorovy doby
  6. milostná lyrika- dvorská poezie= hovoří o lásce k vdané ženě (zpívá se). Na zpěv se mohli najímat trubaduři. Rozvoj ve 12. – 13. století

Francie

Chrétien de Troyes- středověký básník. Jako první zpracoval keltské báje o králi Artušovi a jeho družině.

Gaubier de Chatillon- tvůrce první Alexandreidy

anonymní autoři:

  • román „O Tristanovi a Isaldě“- keltská báje o milencích, kteří se omylem napily z nápoje lásky
  • román „O Lišákovi“- skládá se z několika veršovaných příběhů (vystupují zde zvířata s lidskými vlastnostmi, hlavní postava je lišák Renaud)
  • „Chansons de geste“- (=píseň o činech)- lidová hrdinská epika. Příběhy jsou sdruženy do cyklů. Ústřední postavou je král Karel Veliký a rytíři z jeho družiny
  • „Píseň o Rolandovi“- nejznámější píseň. Roland (nejstatečnější rytíř) lící boje s nevěřícími

Itálie

Francesco d´ Assisi- zakladatel františského řádu. Byl prohlášen za svatého. Byl to básník. Napsal „Píseň bratra Slunce“

Marco Polo- cestovatel. Procestoval orient, jako první Evropan. Napsal „Milion“

Španělsko

„Píseň o Cidovi“- napsal anonym. Epos vycházející ze skutečnosti. Hlavní hrdina je Rodrigo Díaz de Vivar, zvaný Cid (= přezdívka z arabštiny. Znamená pán, vládce).

Anglie

Beowulf- hrdinský epos, vycházející ze starých germánských pověstí. Děj se odehrává v Dánsku.

Německo

„Píseň o Nibelunzích“- hrdinský epos, pocházející z germánské mytologie- napsal anonym.

Walther von der Vogelweide- slavný trubadur.

Rusko

„Slovo o pluku Igorově“- napsal anonym. Vychází ze skutečnosti prohraný boj proti kočovným kmenům.

  • vznik epické básně, která vypráví o historii = tzv. Byliny

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.