Zvířata: bakterie, houby
BAKTERIE: Jsou jednobuněčné organismy, rychle se rozmnožují, jsou všude na zeměkouli a jsou zakladači (destruenti). ROZDĚLENÍ BAKTERIÍ: Symbióza oboustranně prospěšná spolupráce Cizopasníci škodí mléčné bakterii (NEMOCI: Salmonelóza, angína) Sinice jsou schopny fotosyntézy ROZDĚLENÍ: Houby Žahavci Měkkýši Kroužkovci Členovci Ostrokožci Hmyz Klepítkatci Korýši HOUBY: CHARAKTERISTIKA: Patří mezi nejjednodušší mnohobuněčné živočichy. Jsou to převážně mořští živočichové. Žijí […]
BAKTERIE:
Jsou jednobuněčné organismy, rychle se rozmnožují, jsou všude na zeměkouli a jsou zakladači (destruenti).
ROZDĚLENÍ BAKTERIÍ:
- Symbióza oboustranně prospěšná spolupráce
- Cizopasníci škodí mléčné bakterii (NEMOCI: Salmonelóza, angína)
- Sinice jsou schopny fotosyntézy
ROZDĚLENÍ:
- Houby
- Žahavci
- Měkkýši
- Kroužkovci
- Členovci
- Ostrokožci
- Hmyz
- Klepítkatci
- Korýši
HOUBY:
CHARAKTERISTIKA:
Patří mezi nejjednodušší mnohobuněčné živočichy. Jsou to převážně mořští živočichové. Žijí přisedle, často vytvářejí kolonie. Mají velmi jednoduchou stavbu. Jejich vakovité tělo VIZ OBR: č1 je vytvořeno ze 2 vrstev buněk VIZ OBR: č2,3. Do vaku proudí voda zároveň s potravou. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně.
PROSTŘEDÍ:
S houbami se setkáme nejčastěji ve slané mořské vodě, na mořském dně. Také i v našich podmínkách ve sladké vodě se můžeme setkat se zástupci této starobylé skupiny živočichů. Jsou to např. houby říční a houby rybniční. Během zimního období tvoří tito sladkovodní zástupci klidový útvar tzv. GENULE, který je odolný proti mrazu a vyschnutí.
TĚLO:
Tělo je tvořeno dvěmi vrstvami buněk (vnější a vnitřní). Mezi nimi je rosolovitá mezibuněčná vrstva MEZOGLEA. Tělo má tvar vaku, v němž se nachází drobné otvory – PÓRY.
POTRAVA:
Houby přijímají pouze mikroskopickou potravu.
ROZMNOŽOVÁNÍ:
Houby se rozmnožují
- pohlavně – houby jsou obojetné. Vzniká mnohobuněčný zárodek – LARVA. Ta se volně pohybuje po určitou dobu. Pak se usadí a postupně se začne vyvíjet v přisedlého dospělého jedince
- nepohlavně- Rozmnožují se pučením a to buď vnějším nebo vnitřním
ZÁSTUPCI:
- Houba říční VIZ OBR: č4 – žije pouze 7 měsíců
- Houba pletená VIZ OBR: č5 – žije v hloubce 150 metrů
- Houba pohárová (POHÁR NEPTUNOVÝ) – žije v hloubce 150–330 metrů
- Houba mycí – vypadá jako široká otevřená miska
ŽAHAVCI:
Patří k jednoduchým mnohobuněčným živočichům. Jeho tělo je paprsčitě souměrné a má tvar dutého vaku zakončeného rameny. Dutina uvnitř těla se nazývá láčka. Slouží ke zpracování potravy. Velikost těla může dosahovat od několika cm do několika m. U některých druhů žahavých buněk VIZ OBR: č6 existují dlouhá vlákna, kterými si přitáhnou vzdálenější kořist. Další typy obsahují lepivé látky, jimiž se kořist přichytí, aby mohla být podána do ústního otvoru. Žijí ve vodním prostředí (sladká i slaná voda). Potravu nezmarů a Žahavců tvoří drobní živočichové. Rozmnožují se Pučením, dělením VIZ OBR: č7,8.Pohybují se píďalkovitým krokem VIZ OBR: č9. Smysly Žahavců např oči VIZ OBR: č10.
ROZDĚLENÍ: MEDŮZOVCI
Medúzka sladkovodní VIZ OBR: č11,12
Medúza žije v moři. Během života převládá forma medůzy nad formou polypa. Jsou to draví živočichové. Živí se korýši a rybami. Některé druhy světélkují. Žahavé buňky na ramenech slouží k omráčení kořisti – dokážou popálit i člověka. Při rozmnožování se střídá pohlavní a nepohlavní způsob (RODOZMĚNA). Známé a hojné jsou talířovky (př: Talířovka ušatá VIZ OBR: č13,14,15).
ČTYŘHRÁNKY
Jsou to medúzy se zvláštním čtyřhranným kloboukem. Mají velmi dlouhá chapadla. Obsahují velmi silné jedy, které dokážou usmrtit člověka.
POLYPOVCI
Žijí ve sladké vodě. Potravu tvoří drobní korýši a plankton. Během života převládá forma POLYPA nad MEDŮZOU. Trávící dutina je bez rozdělení přihrádek. Nezmaři při pučení mohou tvořit kolonie. Pohlavní rozdělení:
- obojetníci
- oddělené pohlaví
Zástupci:
Nezmar VIZ OBR: č16,17
Nezmar zelený VIZ OBR: č18
KORÁLNATCI VIZ OBR: č19 Korál červený VIZ OBR: č20 Houbovník obecný VIZ OBR: č21 Sasanka koňská VIZ OBR: č22
!!! DOCHÁZÍ K VYMÍRÁNÍ KORÁLOVCŮ !!!
Nezmar hnědý tělo je velké 2–3cm.
MEDŮZA – FORMA ŽIVOTA
Pro pohyb jsou typické tyto znaky:
- pohybuje se plaváním
- ústa jsou umístěná vespod
- ramena(chapadla) se nacházejí okolo ústních otvorů a někdy také na okrají klobouku
- má silnou rosolovitou MOLOGLEU
- trávící dutina – LÁČKA je rozvětvená, je spojená vlastní trávící soustavou a oběhová soustava
- smysly na okraji klobouku slouží k vnímání pohybu, chemických látek (chuť, čich) a světla (očka)
- nervové buňky jsou soustředěny do kruhů po obvodu klobouku – pro lepší orientaci a oslabení pohybu
POLYP – FORMA ŽIVOTA VIZ OBR: č23
Pro pohyb jsou typické tyto znaky:
- vakovité tělo s možným terčem
- ústní terč s věncem ramen okolo úst
- slabá střední vrstva(MEZOGLEA) mezi vnitřní a vnější vrstvou buněk
VÝZNAM:
Vznik hornin – vápence
Ovlivnily složení atmosféry
Používají se ve šperkařství
POZOR:
Žahavými buňkami mohou usmrtit živočichy mnohem větší, než jsou schopni zkonzumovat.
SMYSLY:
CHUŤ,ČICH (u ústního otvoru)
DOTYK
Mohou tvořit JEDNODUCHÁ OČKA (medúzy)
ZAJÍMAVOSTI:
- 2 Formy života
- Polyp – přisedlá forma života
- Medúza – volně pohybová forma života
Př: Trubíši VIZ OBR: č24
MĚKKÝŠI:
Početná skupina. Rozvinula se v nejrozmanitější organismy, na nichž však už na první pohled není viditelná jakákoliv příbuznost. Jejich tělo je vytvořeno ze třech vrstev buněk a ve střední vrstvě je vytvořená tzv. druhotná dutina tělní. Jsou většinou odděleného pohlaví a někteří jsou však obojetní. Dělí se na PLŽE, MLŽE A HLAVONOŽCE.
PLŽI: VIZ OBR: č25
Nejrozmanitější prostředí obývají PLŽI. Řada druhů žije v moři, ve sladké vodě (např.: plavatka, okružák), i na souši (např.: hlemýžď, pásovka).
ZÁSTUPCI: Plavatka Hlemýžď Okružák Pásovka Bahenka Slimák
MLŽI: VIZ OBR: č26 Jsou vázáni pouze na vodu, ale mohou žít jak ve slané vodě (např.: Ústřice, Hřebenatka), tak ve sladké vodě (např.: Škeble, Perlorodka).
ZÁSTUPCI:
- Ústřice
- Srdcovka
- Hřebenatka
- Perlorodka
Škeble
HLAVONOŽCI: VIZ OBR: č27 Nejužší životní prostředí mají hlavonožci, kteří obývají pouze slané vody (např.: Sépie, Chobotnice).
ZÁSTUPCI:
- Sépie
- Chobotnice
- Oliheň
- Krakatice= měří přes 20 metrů
KROUŽKOVCI:
Kroužkovci žijí na souši(Žížala VIZ OBR: č28) ve sladké (Pijavice) a slané (Mnohoštěpinatci) vodě. Jsou to živočichové s oblým protáhlým článkovým tělem. Kroužkovci jsou odděleného i obojetného pohlaví.
SMYSLY:
ZRAK-Od světločivných buněk vnímajících pouze světlo-tmu, až k drobným pohárkovým očím (Pijavek, v přední části těla)
HMAT-Hmatové tělíska pod pokožkou, až tykadla v hlavové části (Mnohoštěpinatci, Maloštěpinatci)
ZÁSTUPCI:
- Žížala Obecná
- Pijavka Rybí
- Pijavka Lékařská
- Mnohoštěpinatec Nereidka
MALOŠTĚPINATCI:
Žijí v půdě (Žížaly). Někteří žijí na bahnitém dně (Nítěnky). Mají složité rozmnožování, vývin je přímí.
PIJAVKY:
Tělo sploštělé. Většina bez štětin. Články jsou z venku hustě rýhovaný-to dělá dojem velkých počtů článků. Dvě přísavky-v přední a zadní části těla. Jednoduché oči. Jsou dravci a cizopasníci=sají krev.
MNOHOŠTĚTINATCI:
Nejpočetnější skupina kroužkovců. Většina žije v moři. Na hlavě mají tykadla, někdy i oči. Na článcích výběžky (Panožky) se štětinami a žábrami. Jsou odděleného pohlaví, vývin je nepřímí. Často draví živočichové. Volně pohybliví nebo zahrabáni v rourkách (Rournatci).
ČLENOVCI:
Tvoří až 80% všech živočichů. Většina je odděleného pohlaví.
ROZDĚLENÍ:
TROJLALOČNATCI Dnes nežijí (známe z kamenělin)
KLEPÍTKATCI Např.: pavouci a jejich příbuzní.
KORÝŠI Raci, Kraby, Perloočky, atd.
HMYZ Motýli, Vážky, Brouci, atd.
OSTROKOŽCI:
Žijí ve slané vodě. Jejich tělo je paprsčitě souměrné. Jsou odděleného pohlaví.
ROZDĚLENÍ: LILIJICI Lilijice jsou nejjednodušší známí Ostrokožci. Jejich tělo připomíná květy rostlin. Mají trávící trubici jako písmeno ,,U´´.
HVĚZDICE Na rozdíl od Lilijic se volně pohybují, lezou po dně a jsou velmi dravé. Trávící soustavu tvoří vychlípitelný žaludek (slouží k mimotělním trávení). Mají regenerační schopnost.
HADICE Druhou nejbohatší skupinou jsou Hadice. Mají pět ramen. Trávící soustava je slepá.
JEŽOVKY Nejčastěji se setkáme s Ježkovkami VIZ OBR: č29. Setkání nemusí být právě příjemné, když se setkáme s jejich bodlinami. Ramena u ježků nejsou vytvořena. Podkožní útvar tvoří podkožní destičky spojené v souvislou kost.
SUMÝŠI Říká se jim také mořské okurky. Jsou dvoustraně souměrné. Vnitřní kostra je tvořena jen malými destičkami, které vytvářejí souvislou kost.
HMYZ:
Hmyz dosáhl největší dokonalosti. Velmi početná a rozmanitá skupina. Schopnost létat, rozmnožovat se, rozvoj nervové soustavy a smyslů. Tělo se skládá s hlavy, hrudě a zadečku.
TĚLO:
Na hlavě pár tykadel, složené oči, tři jednoduché oči, trávící ústrojí. Hruď na tři části. Velmi rychlé příčně pruhované svaly. Zrak vyvinut=vnímá barvy. Oddělené pohlaví. Nohy VIZ OBR: č30.
TYPY KŘÍDEL:
Polokrovky ploštic (ploštice) VIZ OBR: č31
Krytky rovnokřídlí (kobylka) VIZ OBR: č32
Krovky brouků VIZ OBR: č33
Křídla a kyvadélka dvoukřídlých (hmyz) VIZ OBR: č34
VÝVOJ: VIZ OBR: č35
Proměna dokonalá =Vajíčko, larva, kukla, dospělec.
VÝZNAM:
- Opilování rostlin (včely, čmeláci, brouci, motýli, dvoukřídlí (mouchy), atd.)
- Škůdci rostlin (saranče, mšice, červy, molice, ploštice, housenky, atd.)
- Dřevokazný hmyz (kůrovci, termiti, atd.)
- Dravci (pro člověka škodlivé, atd.)
- Cizopasníci (komáři, ovádi, blechy, vši, atd.)
- Přenašeči nemocí (veš=Tyfus, blecha=Mor, komáři=Malérie, atd.)
- Mrchožrouti (hrobařík)
- Užitkové druhy (včela, vosa, mateří kašička, bourec morušoví, atd.)
KLEPÍTKATCI:
Tělo ze dvou částí: Hlavohruď, zadeček. Hlavohruď a šest párů končetin, ale na zadečku končetiny vymizeli. Žijí v moři, sladké vodě i na souši.
OSTROREP: VIZ OBR: č36
Podobnost Ostrorepem. Žili v prvohorách spolu s Trilobity. Životním prostředím trilobitů je mořské dno (měkkýši). Tělo je složeno s hlavohrudí a zadečku. Má 1 pár klepítek, 2–6 stejných nohou.
ROZDĚLENÍ: PAVOUCI VIZ OBR: č37
Žijí převážně na souši. Tělo se skládá z hlavohruď, zadečku, 1 pár klepítek, 1 pár makadel, 4 páry kráčících nohou VIZ OBR: č38. Na konci zadečku se nachází ,,snovací žláza´´ a bradavky. Uvnitř je snovací trubice z nichž vystupují jednotlivé pramínky budoucího vlákna VIZ OBR: č39. Mimotělní trávení. Pavouci jsou draví živočichové. Dýchání pavouků zajišťuje trávící vaky nebo vzdušnice VIZ OBR: č40. Vylučování zajišťují ,,Malpigické´´ trubice VIZ OBR: č41. Které vyúsťují do zadní části střeva. Oči pavouků jsou jednoduché a v počtu 6–8. Mají oddělené pohlaví. Stavba těla VIZ OBR: č42
ZÁSTUPCI:
Křižák obecný VIZ OBR: č43
Skákavky VIZ OBR: č44 Běžci
Pokoutníci Snovačky
Sklipkani Vodouch
Štíři VIZ OBR: č45
Nejjednodušší ze všech pavouků. Žijí v teplých a suchých oblastech. Noční živočichové. Mají jedové žlázy v zadečku.
Štírci VIZ OBR: č46
Mají drobná klepítka a velká makadla s klepítkovitým zakončením.
Sekáči
Od pavouků se liší tím, že mezi jejich hlavohrudí a zadečkem není tenká stopka. Makadla jsou podobná kráčejícím nohám. Žijí mezi rostlinami a v listí. Živí se hmyzem a roztoči.
Roztoči
Roztoči jsou nejmenší pavouci. Mezi roztoči je mnoho cizopasníků. Nejznámější je klíště obecné VIZ OBR: č47. Přenašeč virové částice a bakterie.
Další druhy roztočů mohou způsobit kožní onemocnění Svrob (zákožka svrabová) nebo trudovinu-uhrovitost kůže.
Další cizopasníci v peří drůbeže (čmelíci).
Ve společenstvech včel (kleštíci) je nutno zlikvidovat cele včelí společevství.
Také na rostlinách nacházíme roztoče např. drobné pavoučky (svilučky), kteří sají rostlinné šťávy.
KORÝŠI:VIZ OBR: č48
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
Patří do nich naši raci VIZ OBR: č49,50,51, mořští kraby, langusty VIZ OBR: č52, humři VIZ OBR: č53, buchanky, perloočky, blešivci a krevety VIZ OBR: č54. Žijí ve vodním prastředí-sladké a slané vodě, výjmečně ve vlhku na souši.Většina korýšů má tělo složené z hlavohrudi (hlava a několik hrudních článků), několika volných hrudních článků a zadečku. Počet článků článkového těla VIZ OBR: č55 a počet končetin nůže být u různých druhů rozdílný. Končetiny jsou původně dvojvětevné. Na hlavohrudi se nacházejí: 2 páry tykadel, 1 pár kusadel, 2 páry čelistí, složené nebo jednoduché oči. Tělo překrývá vnější kost, která je tvořena chitinovou kutikulou, do niž se ukládají zpevňující neústrojné látky. Hlavohruď bývá překrytá jediným velkým štítem-krunýřem z kulikuly.Korýši v naprosté většině dýchají žábrami a někteří drobní živočichové dýchají celím povrchem těla. Až na výjimky jsou odděleného pohlaví. Nervová soustava je Žebříčkovitá.
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.