Opěrná a pohybová soustava člověka
SOUSTAVA KOSTERNÍ Orgán: KOST u člověka průměrně 206 kostí fce: opěrná, pohybová, ochranná, tvorba krve, zásoba min. látek Tvar kosti: dlouhé ( končetiny) ploché krátké Stavba kosti: Povrch – na kloubních plochách kryje kost chrupavka ostatní povrch kosti kryje vazivová blána – okostice ( perios), je protkána nervy a cévami, které vnikají do kosti a větví se do Haversových kanálků, […]
SOUSTAVA KOSTERNÍ
Orgán: KOST
- u člověka průměrně 206 kostí
- fce: opěrná, pohybová, ochranná, tvorba krve, zásoba min. látek
Tvar kosti:
- dlouhé ( končetiny)
- ploché
- krátké
Stavba kosti:
Povrch – na kloubních plochách kryje kost chrupavka
ostatní povrch kosti kryje vazivová blána – okostice ( perios), je protkána nervy a cévami, které vnikají do kosti a větví se do Haversových kanálků, které inervují a vyživují kost. Okostice obsahuje kostitvorné buňky, jejichž činností se vytváří kostní hmota a kost roste do tloušťky
Vnitřní stavba
- kost hutná ( kompaktní) – je pod okosticí, tvořena kruhovitými lamelami kolem kanálků
- kost houbovitá ( spongiózní) – houbovitá trámčina, uvnitř kosti
kostní dřeň – uvnitř kosti
- červená – má krvetvornou funkci, u dětí ve všech, u dospělých je v krátkých a plochých kostí
- žlutá – v dlouhých kostech dospělých lidí, má vratnou schopnost
- šedá – u starých lidí se žlutá mění v šedou, nezvratný proces
Složení kosti:
KOSTNÍ HRUST – část organická = OSSEIN – dává kosti pružnost, 40%
- část minerální – Ca, P – dává kosti pevnost
Vývoj kostí:
- mezodermálního původu
- KOSTNATĚNÍ ( osifikace)
- z vaziva ( kosti lební klenby)
- z chrupavky ( většina kostí)
osifikace – do chrupavčitého základu vniknou cévy a kostitvorné buňky, vytvoří se jádro kostní tkáně, ze kterého osifikace postupuje k okrajům.
- růst do šířky – pomocí kostitvorných buněk v okostici
- růst do délky – konec růstu mezi 18.– 20. rokem , ovlivněn hypofýzou, střední část dl. kosti = diafýza, konec = epifýza
- důležitý dostatečný přísun min. látek ( mléko, ryby, zelenina, ovoce), vitamín D ( ryby)
Spojení kostí:
- Pevné:
- chrupavkou – žebra na kost hrudní, spona stydká – spojuje pánevní kosti
- vazivem
- srůstem – srůstem kostí, pánevní kost = sedací + kyčelní + stydká
- Pohyblivé:
- kloubní – kloubní hlavice ( vypouklá) , kloubní jamka ( vydutá ), styčné plochy chrupavčité,po
obvodu styčných ploch jsou kosti spojeny vazivovým kloubním pouzdrem – na vnitřní straně pouzdra – synoviální vrstva – produkuje kloubní maz ( zmenšuje tření, vyživuje chrupavky, pevné přilnutí ploch)
- Klouby jednoduché – stýkají se 2 kosti
- Klouby složené – více kostí, mezi nimi chrupavčité destičky ( kloub loketní )
Podle tvaru zakřivení styčných ploch:
- Klouby kulovité – kloub ramenní
- Klouby válcovité – články prstů
KOSTRA
- KOSTRA TRUPU – páteř, žebra, kost hrudní
PÁTER (COLUMNA VERTERBRALIS)
- dvojesovitě prohnutá – dopředu – lordóza – krční, bederní
- dozadu – kyfóza – hrudní, křížová
tvořena z obratlů
spojení: meziobratlové ploténky, kloubně ( kloubní plošky), šlachy, vazy
OBRATEL ( VERTEBRAE )
Krční obratle ( 7 )
- atlas ( nosič ) – nemá tělo a trnový výběžek)
- axis ( čepovec ) – otáčivé pohyby hlavy
- – 6. mají rozvidlený trnový výběžek
- nejsilnější výběžek – silně vyčnívá
Hrudní obratle ( 12 )
mají navíc kloubní plochy pro žebra
Bederní obratle ( 5 )
největší, nesou největší zátěž
Křížové obratle ( 5 )
k. křížová ( OS SACRUM) – roste na 25. Roku, končí v ní mícha
Rudimentální kostrční obratle ( 4 – 5 )
ŽEBRA ( COSTAE )
pravá ( 1. – 7. pár ) – napojují se přímo na kost hrudní
nepravá ( 8. – 10. pár ) – připojují se na chrupavku 7. Páru žeber
volná ( 11. – 12. pár ) – končí volně v dutině hrudní
KOST HRUDNÍ ( STERNUM )
plochá kost
skládá se z rukojeti, těla a mečíkovitého výběžku
KOST HRUDNÍ + ŽEBRA + OBRATLE HRUDNÍ = HRUDNÍ THORAX
- KOSTRA KONČETIN
a)KOSTRA HORNÍCH KONCETIN
Pletenec lopatkový
k. klíční ( clavicula )
lopatka ( scapula ) – 2 výběžky – nadpažkový ( připojena kost klíční) a hákovitý ( pozůstatek krkavčí kosti)
Kostra volné končetiny
k.pažní ( humerus )
- kloub ramenní ( nejpohyblivější)
- dolní epifýza – palcová strana – hlavička – na ni se napojuje k. vřetenní
malíková strana – kladka – na ni se napojuje k. loketní kloub loketní k. vřetenní ( radius ) = k. předloktí – postavení kostí předloktí k. loketní ( ulna )
- supinace = kosti rovnoběžně vedle sebe ( dlaň nahoru)
- pronace = překřížená kost vřetení přes loketní kost ( dlaň dolů)
dolní epifýza loketní kosti vytváří vnitřní kotník
dolní epifýza vřetení kosti vytváří vnější kotník
k. záprstní ( ossa metacarpalia ) – 5, dlouhé kosti
články prstů ( falangy )– palec = 2, ostatní – 3
- KOSTRA DOLNÍCH KONČETIN
Pletenec pánevní
k. pánevní ( os coxae ) – do 23. roku se dělí na: kyčelní, sedací, stydkou – potom srůstá, 2 pánevní k.
- spona stydká
- k. křížová
= PÁNEV ( pelvis ) = ochrana pohlavních orgánů
Kostra volné končetiny
k. stehenní ( femur) – nejdelší a nejsilnější kost lidského těla, mírně prohnutá
horní epif. – hlavice připojeny k tělu
- ostré výběžky – připojení šlach
- vytváří kyčelní kloub
- dolní epif. – 2 kloubní hrboly – zepředu mezi nimi sedlo, do sedla nasedá češka
k. stehenní s k. vřetení tvoří kolenní kloub
k.lýtková ( fibula ) – horní epif. napojena na horní hlavici holenní kosti, vytváří vnější kotník, dolní epif. hlezenní kosti vytváří vnitřní kotník
k.zánártní ( tarsus ) – k. hlezenní, k. patní, k. krychlová, k. loďkovitá, 3 kůstky klínové
k.nártní ( metatarsus ) – 5 kostí
články prstů – kratší než na rukou
- KOSTRA HLAVY – LEBKA ( CRANUM )
- ochrana mozku a některých smyslů
Část mozková
k. týlní
k.klínová – tělo – turecké sedlo, křídla
k. čichová – přisedá k části obličejové
- k části mozkové přisedá jen dírkovaná ploténka
k.spánková – šupina
výběžky:
- lícní – jde směrem ke kosti lícní
- spolu s výběžkem spánkovým kosti lícní tvoří jařmový oblouk
- bradavkový – určujícím znakem mužské a ženské lebky
- bodcový – na něm zavěšena jazylka a na ní zavěšen hrtan ( dýchání )
- k. skalní – nejtvrdší kost v lidském těle, nemá spongiozu, uloženo v ní vnitř. ucho
k. čelní – vznikla ze dvou základů ( u některých lidí rozpolcené čelo )
k. temenní – párová kost
Obličejová část lebky
(SPLANCHNOCRANIUM)
horní část ( maxilla )
tělo ( dutina ) + výběžky – čelní, lícní, dásňový, patrový – podkladem pro tvrdé patro,
- na konci 2 kůstky – kosti patrové
k. lícní – párová ,má řadu výběžků – výběžek spánkový ( část jeřmového oblouku )
k. nosní –tvoří kostěný podklad nosu
k. čichová – tvoří vnitřní stěnu očnice a část dutiny nosní, párová
k. slzní – párová, čtyřhranná kost ve vnitřní stěně očnice
k. radličná ( vomer ) – tvoří kostěnou část nosní přepážky
dolní čelist – mandigula, není párová jediná kost připojená kloubně ke kosti spánkové, tělo podkovitého tvaru, výběžky – bradový, dásňový
SOUSTAVA SVALOVÁ
fce.: umožňuje pohyb
tvořena svalovou tkání – příčně pruhovanou ( žíhanou)
příčně pruh. sval. Tvořena mnohojadernými svalovými vlákny – tvoří ji 2 bílkoviny – aktin, myozin
v lidském těle asi 600 svalů, 40% tělesné hmotnosti
Stavba kosterního svalu
Mnohojaderné svalové vlákno –) snopečky -) snopce -) svalové bříško ( hlava ) -) obalen vazivovou blánou = svalová povázka ( fascie )
- počet svalových vláken v určitém svalu je stálý – nemění se – sval se může obnovit, ale nezvýší se počet vláken
Základní vlastnosti svalového vlákna: STAH ( KONTRAKCE )
- je vyvolán impulzy ( vzruchy), které ke svalu přicházejí z řídících center motorickými nervy, ta se na konci větví na krátké výběžky, které končí na svalovém vlákně v nervosvalové ploténce, vzruch na svalové vlákno přenesen pomocí mediátoru ( acetylcholin) -) vzniká stah
Dělení svalů
- podle fce., kterou vykonávají:
ohýbače ( flexory), natahovače ( extenzory), přitahovače ( adduktory), odtahovače ( abduktory), svěrače ( sfinktery ), rozvěrače ( dilatátory)
- podle směru svalových snopců: přímé, příčné, podélné, šikmé
- podle krajiny, kde leží: čelní, spánkový, prsní, stehenní, břišní
- podle obrysu: sval kruhový
- podle počtu hlav: dvojhlavý, trojhlavý
- podle tvaru: krátký, dlouhý, plochý
Svaly lidského těla
Hlava
- mimické svaly – upínají se od kosti ke kůži nebo spojují dva kožní úseky
s. čelní
s. týlní
- mezi nimi vazivová blána překrývající klenbu lební
kruhový sval oční
kruhový sval ústní
s. tvářový
s. lícní
s. žvýkací – umožňují pohyb dolní čelisti ( s. žvýkací, s. spánkový)
Krk
s. podkožní ( platyzma) – u člověka redukován
zdvihač hlavy – upíná se od rukojeti kosti hrudní k bradavkovému výběžku kosti spánkové
dlouhý s. krku a hlavy – v nejhlubší vrstvě, spojuje krční obratle s hrudnímy
Hrudník
- v několika vrstvách, pomocné nebo přímo dýchací svaly
velký s. prsní – umožňuje přitahovat paži k hrudníku, (upíná se na klíční k., chrup.žeberní, k.pažní)
malý s. prsní – pod velkým
pilovité svaly – umožňují upažení, předpažení, vzpažení, částečně vdech
zevní a vnitřní mezižeberní svaly – spojují žebra + dýchací svaly
bránice – dýchací sval, vede jí (3 otvory) jícen, aorta, dolní dutá žíla
Břicho
- účastní se na dýchání
- pokrývá je vazivová blána, pod ní přímý sval břišní – pokrývá celé břicho
šikmé svaly břišní – zevní, vnitřní …
příčné svaly břišní
bederní sval – podél páteře
Záda
s. trapézový
široký s. zádový
krátké zádové svaly – spojují obratle
Horní končetiny
- upínají se přes dva klouby
- s. ležící na části bližší trupu pohybuje částí vzdálenější
s. déltový – lopatka + k. pažní
dvojhlavý s. pažní – ohnutí paže – biceps
trojhlavý s. pažní – triceps, natahovač
s. vřetenní
natahovač ruky a prstů
Dolní končetiny
s. hýžďové
čtyřhlavý sval stehenní
- přes něj s. krejčovský – nejdelší – upíná se na pánev
- zezadu – dvojhlavý s. stehenní
Bérec
holenní s. – zepředu
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
trojhlavý s. lýtkový – končí achilovkou a upíná se na patní kost
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.