Opěrná a pohybová soustava člověka

SOUSTAVA KOSTERNÍ Orgán: KOST u člověka průměrně 206 kostí fce: opěrná, pohybová, ochranná, tvorba krve, zásoba min. látek Tvar kosti: dlouhé ( končetiny) ploché krátké Stavba kosti: Povrch – na kloubních plochách kryje kost chrupavka ostatní povrch kosti kryje vazivová blána – okostice ( perios), je protkána nervy a cévami, které vnikají do kosti a větví se do Haversových kanálků, […]

SOUSTAVA KOSTERNÍ

Orgán: KOST

  • u člověka průměrně 206 kostí
  • fce: opěrná, pohybová, ochranná, tvorba krve, zásoba min. látek

Tvar kosti:

  • dlouhé ( končetiny)
  • ploché
  • krátké

Stavba kosti:

Povrch – na kloubních plochách kryje kost chrupavka

ostatní povrch kosti kryje vazivová blána – okostice ( perios), je protkána nervy a cévami, které vnikají do kosti a větví se do Haversových kanálků, které inervují a vyživují kost. Okostice obsahuje kostitvorné buňky, jejichž činností se vytváří kostní hmota a kost roste do tloušťky

Vnitřní stavba

  • kost hutná ( kompaktní) – je pod okosticí, tvořena kruhovitými lamelami kolem kanálků
  • kost houbovitá ( spongiózní) – houbovitá trámčina, uvnitř kosti

kostní dřeň – uvnitř kosti

  • červená – má krvetvornou funkci, u dětí ve všech, u dospělých je v krátkých a plochých kostí
  • žlutá – v dlouhých kostech dospělých lidí, má vratnou schopnost
  • šedá – u starých lidí se žlutá mění v šedou, nezvratný proces

Složení kosti:

KOSTNÍ HRUST – část organická = OSSEIN – dává kosti pružnost, 40%

  • část minerální – Ca, P – dává kosti pevnost

Vývoj kostí:

  • mezodermálního původu
  • KOSTNATĚNÍ ( osifikace)
    • z vaziva ( kosti lební klenby)
    • z chrupavky ( většina kostí)

osifikace – do chrupavčitého základu vniknou cévy a kostitvorné buňky, vytvoří se jádro kostní tkáně, ze kterého osifikace postupuje k okrajům.

  1. růst do šířky – pomocí kostitvorných buněk v okostici
  2. růst do délky – konec růstu mezi 18.– 20. rokem , ovlivněn hypofýzou, střední část dl. kosti = diafýza, konec = epifýza
  • důležitý dostatečný přísun min. látek ( mléko, ryby, zelenina, ovoce), vitamín D ( ryby)

Spojení kostí:

  1. Pevné:
  • chrupavkou – žebra na kost hrudní, spona stydká – spojuje pánevní kosti
  • vazivem
  • srůstem – srůstem kostí, pánevní kost = sedací + kyčelní + stydká
  1. Pohyblivé:
  • kloubní – kloubní hlavice ( vypouklá) , kloubní jamka ( vydutá ), styčné plochy chrupavčité,po

obvodu styčných ploch jsou kosti spojeny vazivovým kloubním pouzdrem – na vnitřní straně pouzdra – synoviální vrstva – produkuje kloubní maz ( zmenšuje tření, vyživuje chrupavky, pevné přilnutí ploch)

  • Klouby jednoduché – stýkají se 2 kosti
  • Klouby složené – více kostí, mezi nimi chrupavčité destičky ( kloub loketní )

Podle tvaru zakřivení styčných ploch:

  • Klouby kulovité – kloub ramenní
  • Klouby válcovité – články prstů

KOSTRA

  1. KOSTRA TRUPU – páteř, žebra, kost hrudní

PÁTER (COLUMNA VERTERBRALIS)

  • dvojesovitě prohnutá – dopředu – lordóza – krční, bederní
    • dozadu – kyfóza – hrudní, křížová

tvořena z obratlů

spojení: meziobratlové ploténky, kloubně ( kloubní plošky), šlachy, vazy

OBRATEL ( VERTEBRAE )

Krční obratle ( 7 )

  1. atlas ( nosič ) – nemá tělo a trnový výběžek)
  2. axis ( čepovec ) – otáčivé pohyby hlavy
  3. – 6. mají rozvidlený trnový výběžek
  4. nejsilnější výběžek – silně vyčnívá

Hrudní obratle ( 12 )

mají navíc kloubní plochy pro žebra

Bederní obratle ( 5 )

největší, nesou největší zátěž

Křížové obratle ( 5 )

k. křížová ( OS SACRUM) – roste na 25. Roku, končí v ní mícha

Rudimentální kostrční obratle ( 4 – 5 )

ŽEBRA ( COSTAE )

pravá ( 1. – 7. pár ) – napojují se přímo na kost hrudní

nepravá ( 8. – 10. pár ) – připojují se na chrupavku 7. Páru žeber

volná ( 11. – 12. pár ) – končí volně v dutině hrudní

KOST HRUDNÍ ( STERNUM )

plochá kost

skládá se z rukojeti, těla a mečíkovitého výběžku

KOST HRUDNÍ + ŽEBRA + OBRATLE HRUDNÍ = HRUDNÍ THORAX

  1. KOSTRA KONČETIN

a)KOSTRA HORNÍCH KONCETIN

Pletenec lopatkový

k. klíční ( clavicula )

lopatka ( scapula ) – 2 výběžky – nadpažkový ( připojena kost klíční) a hákovitý ( pozůstatek krkavčí kosti)

Kostra volné končetiny

k.pažní ( humerus )

  • kloub ramenní ( nejpohyblivější)
  • dolní epifýza – palcová strana – hlavička – na ni se napojuje k. vřetenní

malíková strana – kladka – na ni se napojuje k. loketní kloub loketní k. vřetenní ( radius ) = k. předloktí – postavení kostí předloktí k. loketní ( ulna )

  1. supinace = kosti rovnoběžně vedle sebe ( dlaň nahoru)
  2. pronace = překřížená kost vřetení přes loketní kost ( dlaň dolů)

dolní epifýza loketní kosti vytváří vnitřní kotník

dolní epifýza vřetení kosti vytváří vnější kotník

k. záprstní ( ossa metacarpalia ) – 5, dlouhé kosti

články prstů ( falangy )– palec = 2, ostatní – 3

  1. KOSTRA DOLNÍCH KONČETIN

Pletenec pánevní

k. pánevní ( os coxae ) – do 23. roku se dělí na: kyčelní, sedací, stydkou – potom srůstá, 2 pánevní k.

  • spona stydká
  • k. křížová

= PÁNEV ( pelvis ) = ochrana pohlavních orgánů

Kostra volné končetiny

k. stehenní ( femur) – nejdelší a nejsilnější kost lidského těla, mírně prohnutá

horní epif. – hlavice připojeny k tělu

  • ostré výběžky – připojení šlach
  • vytváří kyčelní kloub
  • dolní epif. – 2 kloubní hrboly – zepředu mezi nimi sedlo, do sedla nasedá češka

k. stehenní s k. vřetení tvoří kolenní kloub

k.lýtková ( fibula ) – horní epif. napojena na horní hlavici holenní kosti, vytváří vnější kotník, dolní epif. hlezenní kosti vytváří vnitřní kotník

k.zánártní ( tarsus ) – k. hlezenní, k. patní, k. krychlová, k. loďkovitá, 3 kůstky klínové

k.nártní ( metatarsus ) – 5 kostí

články prstů – kratší než na rukou

  1. KOSTRA HLAVY – LEBKA ( CRANUM )
  • ochrana mozku a některých smyslů

Část mozková

k. týlní

k.klínová – tělo – turecké sedlo, křídla

k. čichová – přisedá k části obličejové

  • k části mozkové přisedá jen dírkovaná ploténka

k.spánková – šupina

výběžky:

  • lícní – jde směrem ke kosti lícní
  • spolu s výběžkem spánkovým kosti lícní tvoří jařmový oblouk
  • bradavkový – určujícím znakem mužské a ženské lebky
  • bodcový – na něm zavěšena jazylka a na ní zavěšen hrtan ( dýchání )
  • k. skalní – nejtvrdší kost v lidském těle, nemá spongiozu, uloženo v ní vnitř. ucho

k. čelní – vznikla ze dvou základů ( u některých lidí rozpolcené čelo )

k. temenní – párová kost

Obličejová část lebky

(SPLANCHNOCRANIUM)

horní část ( maxilla )

tělo ( dutina ) + výběžky – čelní, lícní, dásňový, patrový – podkladem pro tvrdé patro,

  • na konci 2 kůstky – kosti patrové

k. lícní – párová ,má řadu výběžků – výběžek spánkový ( část jeřmového oblouku )

k. nosní –tvoří kostěný podklad nosu

k. čichová – tvoří vnitřní stěnu očnice a část dutiny nosní, párová

k. slzní – párová, čtyřhranná kost ve vnitřní stěně očnice

k. radličná ( vomer ) – tvoří kostěnou část nosní přepážky

dolní čelist – mandigula, není párová jediná kost připojená kloubně ke kosti spánkové, tělo podkovitého tvaru, výběžky – bradový, dásňový

SOUSTAVA SVALOVÁ

fce.: umožňuje pohyb

tvořena svalovou tkání – příčně pruhovanou ( žíhanou)

příčně pruh. sval. Tvořena mnohojadernými svalovými vlákny – tvoří ji 2 bílkoviny – aktin, myozin

v lidském těle asi 600 svalů, 40% tělesné hmotnosti

Stavba kosterního svalu

Mnohojaderné svalové vlákno –) snopečky -) snopce -) svalové bříško ( hlava ) -) obalen vazivovou blánou = svalová povázka ( fascie )

  • počet svalových vláken v určitém svalu je stálý – nemění se – sval se může obnovit, ale nezvýší se počet vláken

Základní vlastnosti svalového vlákna: STAH ( KONTRAKCE )

  • je vyvolán impulzy ( vzruchy), které ke svalu přicházejí z řídících center motorickými nervy, ta se na konci větví na krátké výběžky, které končí na svalovém vlákně v nervosvalové ploténce, vzruch na svalové vlákno přenesen pomocí mediátoru ( acetylcholin) -) vzniká stah

Dělení svalů

  • podle fce., kterou vykonávají:

ohýbače ( flexory), natahovače ( extenzory), přitahovače ( adduktory), odtahovače ( abduktory), svěrače ( sfinktery ), rozvěrače ( dilatátory)

  • podle směru svalových snopců: přímé, příčné, podélné, šikmé
  • podle krajiny, kde leží: čelní, spánkový, prsní, stehenní, břišní
  • podle obrysu: sval kruhový
  • podle počtu hlav: dvojhlavý, trojhlavý
  • podle tvaru: krátký, dlouhý, plochý

Svaly lidského těla

Hlava

  • mimické svaly – upínají se od kosti ke kůži nebo spojují dva kožní úseky

s. čelní

s. týlní

  • mezi nimi vazivová blána překrývající klenbu lební

kruhový sval oční

kruhový sval ústní

s. tvářový

s. lícní

s. žvýkací – umožňují pohyb dolní čelisti ( s. žvýkací, s. spánkový)

Krk

s. podkožní ( platyzma) – u člověka redukován

zdvihač hlavy – upíná se od rukojeti kosti hrudní k bradavkovému výběžku kosti spánkové

dlouhý s. krku a hlavy – v nejhlubší vrstvě, spojuje krční obratle s hrudnímy

Hrudník

  • v několika vrstvách, pomocné nebo přímo dýchací svaly

velký s. prsní – umožňuje přitahovat paži k hrudníku, (upíná se na klíční k., chrup.žeberní, k.pažní)

malý s. prsní – pod velkým

pilovité svaly – umožňují upažení, předpažení, vzpažení, částečně vdech

zevní a vnitřní mezižeberní svaly – spojují žebra + dýchací svaly

bránice – dýchací sval, vede jí (3 otvory) jícen, aorta, dolní dutá žíla

Břicho

  • účastní se na dýchání
  • pokrývá je vazivová blána, pod ní přímý sval břišní – pokrývá celé břicho

šikmé svaly břišní – zevní, vnitřní …

příčné svaly břišní

bederní sval – podél páteře

Záda

s. trapézový

široký s. zádový

krátké zádové svaly – spojují obratle

Horní končetiny

  • upínají se přes dva klouby
  • s. ležící na části bližší trupu pohybuje částí vzdálenější

s. déltový – lopatka + k. pažní

dvojhlavý s. pažní – ohnutí paže – biceps

trojhlavý s. pažní – triceps, natahovač

s. vřetenní

natahovač ruky a prstů

Dolní končetiny

s. hýžďové

čtyřhlavý sval stehenní

  • přes něj s. krejčovský – nejdelší – upíná se na pánev
  • zezadu – dvojhlavý s. stehenní

Bérec

holenní s. – zepředu

trojhlavý s. lýtkový – končí achilovkou a upíná se na patní kost

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.