Živočišné tkáně
soubory buněk stejného tvaru a funkce. Jednotlivé buňky nejsou schopny samostatné existence. Jejich soudržnost ve tkáních je zajištěna fyzikálními, fyzikálně-chemickými i chemickými vazbami a mezibuněčnými spoji. Tkáně se formují z buněk zárodečných listů už v časném embryonálním vývoji, rozlišovat se začínají už u zárodku ve stadiu neuruly. Druhy tkání: · Epitely svou stavbou se nejvíce podobají zárodečným listům buňky […]
- soubory buněk stejného tvaru a funkce. Jednotlivé buňky nejsou schopny samostatné existence. Jejich soudržnost ve tkáních je zajištěna fyzikálními, fyzikálně-chemickými i chemickými vazbami a mezibuněčnými spoji. Tkáně se formují z buněk zárodečných listů už v časném embryonálním vývoji, rozlišovat se začínají už u zárodku ve stadiu neuruly.
Druhy tkání:
· Epitely
- svou stavbou se nejvíce podobají zárodečným listům
- buňky jsou těsně u sebe, epitely obsahují minimum mezibuněčné hmoty
- většina epitelů je ektodermálního nebo endodermálního původu(ektoderm-vnější zárodečný list, endoderm – vnitřní zárodečný list)
- podle tvaru buněk rozlišujeme:
- plochý(dlaždicový) epitel – buňky jsou ploché
- kubický epitel – krychlové buňky
- cylindrický epitel – válcovité buňky
- podle funkce buněk rozlišujeme:
- krycí epitel
- u členovců vylučuje epitel nebuněčnou vrstvu – kutikulu, která tvrdne a má charakter vnější kostry
- resorpční epitel
- většinou je tvořen cylindrickými buňkami s mikroklky a umožňuje vstřebávání látek např. buňky vystýlající tenké střevo
- řasinkový epitel
- buňky nesou na sobě řasinky, např. výstelka průdušnice obratlovců
- žlázový epitel
- je tvořen buňkami, které jsou specializované k produkci látek – sekreci, sekret může být vylučován na povrch epitelu – exokrinní sekrece a nebo do krevního oběhu – endokrinní sekrece
- různě formované žlázové epitely tvoří slinnou žlázu, potní žlázy, mléčné žlázy… nebo celé žlázové orgány jako slinivka, brzlík, ledviny…
- žlázou může být i jediná , izolovaná sekreční buňka – např. pohárkové buňky výstelky dýchacích cest – jednobuněčné žlázy, které produkují hlen
- svalový epitel
- buňky svalového epitelu mají v cytoplazmě vlákénka, která mají schopnost smršťovat se, jsou zejména u nejnižších bezobratlých(medúzy, nezmaři..) u nichž nahrazují funkci svalů. U obratlovců je svalový epitel v duhovce oka, kde se podílí na rozšiřování zornice
- smyslový epitel
- buňky slouží k zachycování podnětů z vnějšího prostředí, informace jsou v podobě vzruchu odváděny k ústřednímu nervstvu, např. buňky sítnice oka, buňky čichové sliznice, chuťové buňky jazyka
- pigmentový epitel
- buňky obsahují zrnka barviv – pigmentů, poskytují charakteristické zabarvení kůže ryb, obojživelníků či plazů
Pojivová tkáň
- mezodermální původ(mezoderm – druhotně třetí zárodečný list, mezi ektodermem a endodermem)
- velký obsah mezibuněčné hmoty – má beztvarou(amorfní) a vláknitou(fibrilární) složku. V amorfní složce převládají želatinózní glykosaminoglykany, fibrilární složku tvoří vláknité molekuly bílkovin – kolagen a elastin.
- buňky pojiv jsou různé – některé jsou pohyblivé a podílí se na imunitě organismu
- podle typu buněk, charakteru mezibuněčné hmoty a funkce dělíme pojiva – výplňová a oporná pojiva
- vazivo
- mezibuněčná hmota má charakter rosolu
- tvoří blanitá pouzdra pro orgány – např.opora pro epitely jater, plic, pohlavních žláz…
- tvoří blanitý pokryv svalových snopců, kostí a chrupavek, vytváří i svalové úpony(šlachy) a pružné vazy
- chrupavka
- buňky označujeme jako chondrocyty, vyskytují se v ní izolovaně ale i ve skupinách po 2 až 8
- mezibuněčná hmota je sklovitá(bez vláken) až poloprůsvitná(s vlákny), velmi pevná a pružná
- tvoří zárodečnou kostru obratlovců, kostru paryb, oporné struktury boltce ucha savců, výztuž dýchací trubice, úpony žeber, pouzdra kloubů…
- kost
- kostní tkáň se vyskytuje pouze u obratlovců
- tvoří vnitřní kostru těla, má i funkci rezervy fosforečnanů a vápníku pro metabolismus
- hlavním typem buněk jsou hvězdicovité kostní buňky – osteocyty
- tvrdá mezibuněčná hmota s vysokým obsahem anorganických látek – CaCO3, NaCl, Mg3(PO4)2
- kostní tkáni je příbuzná zubní tkáň – mezibuněčná hmota obsahuje CaF2
- kostní tkáň vzniká osifikací(kostnatění) ve vazivu nebo přeměnou chrupavky
- kompaktní(lamelová) kostní tkáň – kost má souvislé lamely mezibuněčné hmoty,
osteocyty jsou uspořádány kolem cév a nervů
– houbovitá kostní tkáň – vzniká odbouráváním kompaktní kosti, obsahuje dutiny ve kterých se nachází kostní dřeň – krvetvorba
Trofická pojiva
- tělní tekutiny
- rozvádějí výživné látky, hormony, popř. i kyslík do tkání
Krev
- obsahuje plazmu, krevní buňky a trombocyty(krevní destičky)
- plazma je z více než 90% tvořena vodou, AL – NaCl, NaHCO3; OL – glukosa, krevní
proteiny
- krevní buňky – erytrocyty – dýchací pigment – hemoglobin
- leukocyty – významné složky imunitního systému
- trombocyty – nebuněčné útvary buněčného původu, podílejí se na hojení ran a srážení
krve
Míza – lymfa
- podobné složení jako plazma, obsahuje pouze mízní buňky – lymfocyty(maličko jich je i
v krvi, kde se spolu s leukocyty podílejí na obraně organismu proti antigenům)
- koluje v systému mízních cév
Tkáňový mok
- nebuněčná složka mízy, která prostupuje do tkání
Krvomíza – hemolymfa
- vyskytuje se zejména u bezobratlých s otevřeným cévním systémem
- obsahuje poměrně málo buněk oválného tvaru – hemocyty, neobsahují dýchací pigmenty,
pokud krvomíza dýchací barvivo obsahuje, je rozpuštěno v plazmě
Svalová tkáň
- převážně mezodermálního původu
- buňky obsahují velké množství stažitelných vláken – myofibrily
- hladká svalovina
- jednojaderné, vřetenité buňky
- tvoří útrobní i pohybové svaly, upíná se u nich na epitel tělního pokryvu a společně s ním tvoří kožněsvalový vak – např. ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši; u obratlovců se vyskytuje ve stěnách vnitřních orgánů – např. stěna trávicí trubice, pohlavních cest, vylučovacích cest a dýchacích cest
- příčně pruhovaná(žíhaná) svalovina
- zákl. jednotkou je mnohojaderné svalové vlákno – syncytium, to obsahuje souběžné myofibrily, které se v mikroskopu jeví jako pruhované – pravidelně se tam střídají úseky aktinu a myozinu
- svalová vlákna se skládají ve snopce kryté vazivem sval
- vyskytuje se vedle hladké svaloviny už u kroužkovců nebo měkkýšů, u členovců je p.p.s. jediným typem svaloviny – upíná se na vnější kutikulární kostru, u obratlovců se p.p.s. upíná na vnitřní kostru
- většina má charakteristické červené zabarvení způsobené myoglobinem
- srdeční svalovina
- příčně pruhovaná svalovina srdce obratlovců
- vlákna srdečního svalu jsou tvořena jednojadernými úseky mezi nimiž jsou přepážky, jednotlivá
vlákna jsou vzájemně propojena plazmatickými můstky – šíří se po nich podráždění
Nervová tkáň
- v zárodečném vývoji vzniká vychlipováním ektodermu
- tvoří ji vlastní nervové buňky – neurony(dráždivé, vedou nervový vzruch) a gliové buňky(ochranná, podpůrná a vyživovací funkce)
- neuron – tvoří ho tělo buňky a výběžky
- axon(neurit) – vede podráždění, vzruchy z buňky
- dendrit – vedou podráždění do buňky
- jeden nebo více, ale můžou i zcela chybět
- podle množství výběžků se rozlišují multipolární, bipolární, pseudounipolární a unipolární neurony
- výběžky jsou většinou obaleny pochvami – myelinová pochva, Schwannova pochva
- podle typu spojení rozeznáváme:
- senzitivní neurony – svými výběžky jsou spojené s receptory, jsou ve
smyslových orgánech a začínají smyslový vjem
b) motorické neurony – spojené s buňkami výkonných orgánů, končí ve svalech
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
c) interneurony – spojené s jinými neurony
- u nejnižších bezobratlých(např. nezmaři) má nervová tkáň podobu sítě neuronů roztroušených mezi povrchovými a epitelárními buňkami; u vyšších bezobratlých jsou neurony již koncentrovány v podobě shluků – zauzliny, ganglia; u obratlovců nervová tkáň tvoří řídící centrum – mozek, mícha
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.