Zemřel pedagog JAMU, znalec německého a polského divadla docent Jan Roubal
V úterý 20. 1. zemřel přední český teatrolog, teoretik divadla a pedagog Divadelní fakulty JAMU doc. PhDr. Jan Roubal, Ph.D. Zesnul po vážné nemoci v Prostějově, kde začala jeho profesní dráha.
Významný divadelní teoretik, překladatel a vysokoškolský pedagog se narodil 25. 10. 1947 v Broumově. Zde vyrůstal a zde ho jako mladičkého středoškoláka ovlivnilo Fialovo Kladivadlo. Doc. Jan Roubal následně vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština – dějepis a později i polonistiku. V letech 1973–1990 působil jako vedoucí literárně dramatického oboru LŠU V. Ambrose v Prostějově, v letech 1984–1990 ve stejném oboru i na LŠU Žerotín v Olomouci. Působil jako pedagog na FF UP v Olomouci na katedře divadelních, filmových a mediálních studií (1990–2007). Disertační práce (Ph.D.): Tři studie k současnému alternativnímu a autorskému divadlu a herectví (1995). V oblasti amatérského divadla založil a vedl soubory Divadlo na dlani (1976–1981), Takydivadlo (1983–1989; oba na LŠU Prostějov) a Pardón 1985–1991 (DK Sigma Olomouc), často působil i v soutěžních porotách.
Na Divadelní fakultě JAMU v Brně byl v letech 1990–98 odborným asistentem v ateliérech činoherního herectví a dramatické výchovy. V roce 2007 se na brněnskou akademii vrátil a působil zde jako vědecký pracovník v Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu, věnoval se výuce doktorandů a vyučoval rovněž v ateliéru Divadlo a výchova. V roce 2010 se habilitoval prací Hledání souřadnic a kontextů divadla. Příspěvky k současné německé divadelní teorii, k jejím otázkám, možným výzvám a inspiracím. Umělecká rada Divadelní fakulty JAMU doporučila jeho jmenování profesorem oboru dramatická umění, jeho jmenovací řízení však už zůstalo nedokončené.
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
Hlavním předmětem Roubalova zájmu byla oblast teorie divadla, zabýval se však současně i problematikou autorského a studiového divadla. Jeho badatelský přínos a význam souvisel také s tím, že byl vynikajícím znalcem německého a polského divadla a teatrologie, zejména jejích současných tendencí. Rozvinul spolupráci s předními teatrology obou zemí a průběžně seznamoval české prostředí progresívními metodologickými přístupy a tendencemi.