Závazkové právo

Vznik závazků

Závazek – lze chápat ve dvou rovinách:

1. Občanskoprávní vztah mezi věřitelem a dlužníkem.
2. Povinnost, která vyplívá z tohoto vztahu.

Vznik závazků:1) Smlouvou

I. Základní zásady smluvních vztahů:

1. Zásada smluvní rovnosti – spočívá v tom, že všechny strany jsou si rovny (mají stejná práva a povinnosti).

2. Zásada smluvní volnosti – každý účastník může uzavřít smlouvu, s kým chce a za jakých podmínek chce.

• Je prolomena ve dvou případech, existují zde dvě vyjímky:

1.Vyjímka – zákon nařizuje uzavřít smlouvu, stanovila povinnost uzavřít např. pojistnou smlouvu.

2.Vyjímka – zákon zakazuje uzavření smluv, které by porušovaly hospodářskou soutěž (fúze).

3. Zásada=PAKTA SUNT SERVANDA=smlouvy bedetež plněny – stanoví povinnost dodržovat závazky a v případě, že někdo ten závazek nedodrží, má právo se ten druhý obrátit na soud.

4. Zásada ochrany dobré víry – spočívá v tom, že zákon chrání každého, kdo jednal v dobré víře, že zákon dodržuje, pokud někdo tvrdí opak, musí to

dokázat.

Protiprávní úkony – vznik závazků v rámci způsobení škody –

• vzniká závazkový vztah mezi škůdcem a poškozeným na základě,

kterého má poškozený právo požadovat náhradu škody a škůdce má povinnost škodu uhradit.

Právní události – události, které vznikají nezávisle na vůli člověka (přírodní živel.

IV. Vznik závazků na základě rozhodnutí státních orgánů

1. Rozhodnutí soudu – musí mít konstitutivní povahu

• musí zakládat nová práva a povinnosti

b)Smlouva – vzniká bezpodmínečným přijetím = AKCEPTACÍ = nabídky = OFERY =, přičemž strany se musí alespoň dohodnout o podstatných náležitostech (ce- na, co a za kolik).

Protiprávní stavy

1. Změny v subjektech závazkových právních vztahů (účastníci)

1. Rozhodnutí soud
2. Postoupení pohledávky – dochází ke změně v osobě věřitele

• Písemnou smlouvou mezi věřitelem a třetí osobou může dojít k postoupení pohledávky i bez souhlasu dlužníka.
• Pouze informuje dlužníka o tom, komu má zaplatit dluh.
• Nelze postoupit pohledávku, pokud by to odporovalo dohodě mezi věřitelem a dlužníkem.
• Ze zákona je vyloučena možnost vyloučit pohledávky, které zanikají smrtí věřitele.

2)Převzetí dluhu – změna v osobě dlužníka

• dlužník x nový dlužník
• smlouva sepsána písemně, je nutné, aby o tom věděl věřitel a je potřebný

jeho souhlas

2)Změny v obsahu závazkových právních vztahů – práva a povinnosti věřitele a dlužníka.

a)Dohodou účastníků – dohoda musí být písemná v případě, že původní závazek byl uzavřen písemně

Podstata: Dohoda se týká určité části povinností, zejména v místě plnění, doby plnění, způsobu plnění (místo peněz → v naturáliích, změna splatnosti pohledávky ⇒ oddálení).

b)Prodlení dlužníka – dlužník se dostává do prodlení tehdy, když nesplní svůj závazek řádně a včas.

• Odpovídá i tehdy, ač prodlení nezavinil.

Možnost odstoupit od smlouvy:

• Možnost odstoupit od smlouvy ale za podmínky, že věřitel poskytne dlužníkovi dodatečnou lhůtu ke splnění závazku.
• V případě, že se dlužník ocitne v prodlení, má věřitel právo na úroky z prodlení

(= SANKCE =).

• Výše úroku je uvedena ve smlouvě a pokud není, stanoví výši úroku ČNB, tzv. diskontní sazbu (dvojnásobek diskontní sazby je stanoven pro komerční banky).
• Dlužník je odpovědný i za vzniklou škodu, což znamená v případě plnění s vrácením věci.

3. Prodlení věřitele – věřitel je v prodlení v okamžiku, když od dlužníka nepřijme včas a řádně nabídnuté plnění, anebo neposkytne dlužníkovi v době plnění svou činnost ke splnění dluhu.

• Nedostaví se ke sjednanému převzetí věci, anebo nedodá včas sjednané součástky k opravě.

Následky věřitele:

• Uhradit dlužníkovi náklady, které mu vznikly s prodlením (př. poplatky za skladování, zvýšené poplatky za dopravu).
• Odpovědnost za zničení – za poškození a ztrátu věci je odpovědný věřitel ze zákona.

Zajištění závazků

Zajišťovací právní prostředky tvoří 2 funkce:

1. Funkce zajišťovací – spočívá v tom, že použitý prostředek zabezpečuje včasné a řádné splnění dlužníkovi povinnosti.

2. Funkce uhrazovací – znamená, že věřitelova pohledávka může být uspokojena přímo z majetku dlužníka nebo dokonce z majetku další osoby.

Jednotlivé zajišťovací prostředky:

1. Smluvní pokuta (=SANKCE=) – jde o peněžité plnění, stanovení sankce pro případ nesplnění nebo nikoli řádného splnění závazku ze smlouvy.

• Může vzniknout dohodou stran.
• Ke smluvní pokutě se dlužník může zavázat pouze písemnou formou, jinak je ujednání o ní neplatné.
• Výše pokuty musí být stanovena ve smlouvě nebo alespoň způsob jak bude vypočítána.

2. Ručení – za ručení považujeme závazek, jímž se třetí osoba (= RUČITEL =) zavazuje vůči věřiteli, že splní pohledávku věřitele sama, jestliže ji neuspokojí dlužník.

• Je zejména poměrně obvyklé při poskytování menších půjček občanům od peněžních ústavů.
• Vzniká písemným prohlášením – smlouvou.

Zánik ručení:

• Ručení vzniká především se zánikem hlavního zajištěného závazku, tedy zejména, je-li dluh uhrazen = AKCESORITA =.

3. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů – dlužník touto dohodou vyjadřuje souhlas s tím, aby mu jeho plátce mzdy (zaměstnavatel) prováděl srážky ze mzdy či jiných příjmů a poukazoval je věřiteli.

• Jinými příjmy lze rozumět: pracovní odměny členů družstev, důchody, stipendia, nemocenské dávky, náhrady ušlého výdělku, hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání (tzv. podpora v nezaměstnanosti).
• Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná, týká se spotřebitelských smluv.

Zánik:

• Dohoda o srážkách ze mzdy zaniká tehdy, je-li dluh celý uhrazen → PRINCIP

AKCESORITY – zánikem hlavního závazku.

4. Uznání dluhu – jde o jednostranný právní úkon dlužníka

• dlužník uznává svůj dluh vůči věřiteli

Význam:

1. Vyvratitelná právní domněnka – platí, pokud není prokázán mezi věřitelem a dlužníkem spor o to, zda byla poskytnuta půjčka
2. Promlčení lhůty – od uznání dluhu začíná běžet nová promlčecí lhůta, a to navíc desetiletá

Zánik závazků

1. Na základě jednostranného právního úkonu –

1. Splnění – právní úkon dlužníka nebo jiné oprávněné osoby za něj plnit, který poskytuje věřiteli to, co je předmětem závazků.

• Plnění má právo přijat věřitel nebo ten, kdo má plnou moc nebo jeho zákonný zástupce.
• Věřitel má právo přijmout i částečné plnění a druhou část třeba v naturáliích.

Ztráta lhůt – když splácíme po splátkách, má věřitel právo, při zaplacení jedné splátky včas, požadovat celou částku najednou.

Doba plnění – pokud není určena, platí, že dlužník je povinen zaplatit dluh následující den od požádání.

Alimenty – platí se měsíc dopředu.

Místo plnění – pokud není určení dohodnuto, platí, že je to bydliště věřitele.

• Závazek zaniká, pokud je plněn řádně a včas.

2. Úřední úschovna – pokud není znám pobyt věřitele nebo věřitel odmítl plnění, pokud to

umožňuje předmět plnění

• náklady hradí věřitel

3. Odstoupení od smlouvy – účastník platně odstoupí od smlouvy, buď to když je to v zákoně

nebo, jestliže se na tom účastníci dohodli.

4. Dohodou – musí být písemná, jinak je neplatná.

• Dohoda o jiném závazku – místo peněz v naturáliích.

5. Narovnání – mění se celý závazek za jiný (dlužník není schopný plnit závazky).

6. Nemožnost plnění

7. Uplynutí doby – např. skončení nájemní smlouvy.

8. Smrt dlužníka či věřitele – pokud závazek nebo pohledávka je úzce spjata s osobami dlužníka či věřitele (bolestné).

9. Splynutí – spojení věřitelova dlužnictví (manželství, když je věřitel dědic dlužníka – je mezi nimi příbuzenský vztah).

10. Započtení (KOMPENZACE) – dohodou zanikají pohledávky, pokud se kryjí od okamžiku, kdy se setkali.

k)Výpověď – jednostranný právní úkon, který lze vypovědět závazek či právo (nájemní smlouva).