Zásoby nakupované – materiál a zboží

Zásoby patří do oběžného majetku, tzn. jedná se o takové složky majetku, u nichž dochází k jednorázové spotřebě nebo se z příslušné činnosti získávají a přeměňují v jiné majetkové složky. Zásoby se zahrnují do nákladů v souladu s účetními postupy jednorázově, a to v okamžiku jejich spotřeby, prodeje, darování a v dalších případech, kdy dochází k jejich úbytku. V účtové osnově jsou v 1. účtové třídě, účtová skupina 11 – materiál, 12 – zásoby vlastní výroby,

13 – zboží.

Členění zásob:

materiál – základní materiál (suroviny), pomocné a provozovací látky, náhradní díly, vratné obaly a další movité věci s dobou použitelnosti kratší než jeden rok bez ohledu na jejich výši ocenění

zásoby vlastní výroby včetně zvířat patřících do zásob – nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata

zboží – movité věci, které účetní jednotka pořizuje za účelem dalšího prodeje

Oceňování zásob:

Zásoby se oceňují podle zákona o účetnictví.

1. Pořizovací cenou – oceňují se tak všechny nakoupené zásoby (materiál, zboží)

• pořizovací cena je cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně nákladů souvisejících s jejich pořízením
• vedlejší pořizovací náklady: externí a interní přepravné, clo, provize, pojistné při přepravě, náklady na zpracování materiálu (externí, interní)
• vedlejší pořizovací náklady se do nákladů zahrnují až v momentu úbytku příslušné zásoby, k níž se věcně vztahují

2. Ve vlastních nákladech – oceňují se vlastní výrobky, zásoby, které jsou výsledkem vlastní činnosti (nedokončená výroba, polotovary, vlastní výrobky)

• vlastní náklady jsou přímé náklady spojené s výrobou (spotřeba materiálu, mzdy), část nepřímých nákladů, které se s výrobou spojují
• za vlastní náklady se považují buď skutečné náklady nebo náklady předem stanovené podle předběžných kalkulací a tyto náklady musí vycházet z konkrétních podmínek technických, technologických a ekonomických

Oceňování při vyskladnění zásob:

Při nákupu materiálu dochází často k tomu, že ceny jednoho druhu materiálu jsou různé jak od různých dodavatelů, tak i od jednoho dodavatele v různé době dodání. Tím mohou vznikat různé komplikace, zejména při oceňování vydaného materiálu ze skladu. Úbytek materiálu se uskutečňuje v pořizovacích cenách, ve kterých je materiál evidován na skladě. Tohoto způsobu lze použít jen tehdy, když je skutečně známo, ze kterého přírůstku zásob došlo k výdeji.

1. Ocenění v cenách zjištěných váženým aritmetickým průměrem

1. vážený průměr proměnlivý – po každém novém přírůstku určitého druhu materiálu se zjišťuje i nový průměr

vážený průměr proměnlivý =

materiál na skladě v Kč + poslední přírůstek v Kč

materiál na skladě v množství + poslední přírůstek v množství

2. vážený průměr periodický – průměr se nezjišťuje po každém jednotlivém přírůstku materiálu, ale vypočítá se jediný průměr za určité období ne delší než 1 měsíc. Takto zjištěná pořizovací cena se použije pro ocenění vydaného materiálu v dalším období

vážený průměr periodický =

materiál na skladě v Kč na počátku období + přírůstek za období v Kč

množství mat. na skl. na poč. období + přírůstky v množství na období

2. Ocenění podle zásady první do skladu, první ze skladu (FIFO) – výdeje se oceňují postupně od nejstarší zásoby k zásobě novější podle toho, jak se materiál postupně ze skladu odebírá

Účtování zásob – způsob A, B:

Všechny druhy zásob možné účtovat podle způsobu A nebo B.

Způsob A – nakupované zásoby se v průběhu roku zaúčtovávají na příslušný rozvahový účet zásob v 1. účtové třídě a do nákladů se dostávají až při jejich spotřebě (na základě výdejek)

účetní případy – dodavatelské faktury za nákup materiálu, náklady související s pořízením, příjemky vyhotovené ve skladech při přejímce materiálu, úhrady dodavatelských faktur, výdejky na materiál vydaný ze skladů

Způsob B – nakupované zásoby se v průběhu roku zúčtovávají přímo do nákladů a na majetkových účtech v 1. účtové třídě se účtuje až při roční uzávěrce, kdy se zaúčtují zůstatky materiálu na skladě. Při tomto způsobu je nutné vést skladovou evidenci na analytických účtech běžně, aby bylo možno zjistit a prokázat stav zásob v průběhu účetního období. Vyžaduje provádění inventarizace k 31. 12. běžného roku, tj. v den, ke kterému se uzavírají účetní knihy. Vnitropodnikové služby, které slouží s přepravou dodávek zásob se aktivují, účtují se na vrub účtu 501 souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 62 – Aktivace. Roční spotřeba materiálu je vykázána jako součet počáteční zásoby a nákupu snížená o konečnou zásobu zjištěnou při inventarizaci.

Rozdíly v účtování materiálu a zboží:

Materiál: Zboží:

1. Rozvahové účty

111 – Pořízení materiálu 131 – Pořízení zboží

112 – Materiál na skladě 132 – Zboží na skladě a v prodejnách

119 – Materiál na cestě 139 – Zboží na cestě

191 – Opravná položka k materiálu 196 – Opravná položka ke zboží

2. Výsledkové účty

501 – Spotřeba materiálu zde není obdobný účet, protože zboží

se nepoužívá pro výrobu, ale k prodeji

542 – Prodaný materiál 504 – Prodané zboží

642 – Tržby z prodeje materiálu 604 – Tržby za zboží

Nákup materiálu:

• výběr dodavatele, uzavření kupní smlouvy, uskutečnění dodávky včetně dopravy, převzetí dodávky, zaplacení
• Způsob A: 111/321(211)
• Způsob B: 501/321(211)

Nákup materiálu z dovozu:

• účtován podobně jako nákup v tuzemsku, pouze s tím rozdílem, že clo a DPH vyúčtovává příslušný celní orgán, což účetní jednotka eviduje na účtu 379 – Jiné závazky.
• celnímu úřadu se platí clo a DPH, clo je součástí ceny pořízení a DPH si ÚJ nárokuje vrácení u finančního úřadu (pokud je plátce DPH)
• základem pro výpočet DPH je celní hodnota zboží + clo

Kurzové rozdíly:

Česká obchodní firma prodává zboží do zahraničí, FaV je na 2000 €, kurz dle kurzovního lístku 31,20 Kč/€, na BÚ 62 000,–

1. FaV za prodej zboží 2000 € (31,20 Kč/€) 62 400,– 311/604
2. VBÚ – úhrada FaV 62 000,– 221/311
3. kurzový rozdíl 400,– 563/311

Kurzové rozdíly vznikají i ve chvíli, kdy zahraniční faktura nebyl uhrazena do konce roční uzávěrky, pohledávky a závazky se přepočítávají na českou měnu k rozvahovému dni kurzem, který stanový ČNB, rozdíl se účtuje na 563, 663.

Reklamace při dodávkách materiálu:

• při dodávkách materiálu se mohou vyskytnout nesrovnalosti mezi odběratelem a dodavatelem
• nesrovnalosti se mohou týkat množství dodaného materiálu, kvality materiálu…
• odběratel uplatňuje své nároky vůči dodavateli za nedodané množství – reklamace
• reklamační nárok se účtuje jako pohledávka za dodavatelem (cena bez daně) 315/111
• reklamace uznaná – dodavatel zašle dobropis na reklamovanou částku nebo náhradní dodávku 321/315
• reklamace neuznaná se účtuje jako škoda 549/315

Skladování zásob:

• fáze, kdy zboží uskladníme, aby se mohlo dát do spotřeby, sklad by měl být prostorný, větraný, dobře přístupný…
• druhy skladů: otevřený, polootevřený, uzavřený
• dodavatel vystaví dodací list a fakturu, odběratel skladní kartu, přejímku, výdejku

Materiál na cestě:

• dochází k němu, pokud účetní jednotka obdržela dodavatelskou fakturu za nakoupený materiál, ale ten dosud do jeho skladu nedošel
• faktura se účtuje obvyklým způsobem
• na účtu 111 nesmí být zůstatek na konci účetního období
• příjemka se nahradí vnitřním účetním dokladem, jímž se převede částka faktury z účtu 111(dal) na účet 119(má dáti)
• když dojde materiál: 112/119

Nevyfakturované dodávky:

• odběratel obdržel dodávku, ale faktura nepřišla do konce účetního období
• materiál se účtuje obvyklým způsobem
• ÚJ účtuje závazek v odhadnuté ceně: 111/389
• faktura došla: 389/321

Inventarizační rozdíly na zásobách:

Aby byla zjištěna shoda účetního stavu se skutečným stavem zásob je nutné provádět pravidelné inventarizace, provádějí se podle zákona o účetnictví a účetní jednotky jimi ověřují ke dni řádné účetní závěrky, zda stav majetku a závazků uvedených v účetnictví se shoduje se stavem skutečným. Kromě pravidelných nebo-li řádných inventarizací se uskutečňuje inventarizace mimořádná. Skutečné zásoby se zjišťují fyzickou inventurou, kterou provádí inventarizační komise a vyhotovuje inventarizační zápis a inventarizační soupisy. Při porovnání stavu se stavem skutečným mohou být zjištěny inventarizační rozdíly, kterými jsou manka a přebytky zásob. Je-li skutečný stav zásob nižší a rozdíly mezi těmito stavy nelze doložit dokladem nebo prokázat jiným způsobem obsaženým ve stanoveném zákoně, vzniká manko. Přebytek vzniká tehdy, je-li skutečný stav zásob vyšší než účetní.

1. manko nad normu 549/112 přebytek 112/648
2. manko do normy 501/112

Předpis náhrady manka skladníkovi 335/648

Úhrada manka skladníkem 211(331)/335

Manka a přebytky zásob je možné také vzájemně vyrovnávat, ale pouze tehdy, jsou-li zásoby vyrovnány podle jednotlivých druhů a jedná se o manka a přebytky zásob, které vznikaly ve stejném inventarizačním období neúmyslnou závěrkou jednotlivých druhů zásob (např. v důsledku jejich podobného balení).

Prodej materiálu:

• podnik prodává materiál výjimečně, např. při změně výrobního programu, při likvidaci nadměrných a nepotřebných zásob, při výpomoci jinému podniku
• materiál bude prodáván za smluvní cenu, k níž bude připočítána DPH, prodejní cena je výnosem, při prodeji materiálu dochází k jeho úbytku
• prodej mat. 311,211/642
• přepravné 518/211,321
• výdejka v pořizovací ceně 542/112