Zásady vlastní tvorby

Zásoby patří do oběžného majetku, tzn. jedná se o takové složky majetku, u nichž dochází k jednorázové spotřebě nebo se z příslušné činnosti získávají a přeměňují v jiné majetkové složky. Zásoby se zahrnují do nákladů v souladu s účetními postupy jednorázově, a to v okamžiku jejich spotřeby, prodeje, darování a v dalších případech, kdy dochází k jejich úbytku. V účtové osnově jsou v 1. účtové třídě, účtová skupina 11 – materiál, 12 – zásoby vlastní výroby,

13 – zboží.

Členění zásob:

materiál – základní materiál (suroviny), pomocné a provozovací látky, náhradní díly, vratné obaly a další movité věci s dobou použitelnosti kratší než jeden rok bez ohledu na jejich výši ocenění

zásoby vlastní výroby včetně zvířat patřících do zásob – nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata

zboží – movité věci, které účetní jednotka pořizuje za účelem dalšího prodeje

Zásoby vlastní výroby:

Účtují se v účtové skupině 12.

Nedokončená výroba: jedná se o zhotovované výrobky, které již prošly jedním nebo více výrobními stupni a nejsou tedy již materiálem, ale také ne hotovým výrobkem.

Polotovary vlastní výroby: jde o nedokončené výrobky, které se od předchozích liší tím, že jsou výsledkem relativně uzavřeného výrobního stupně a jsou určeny nejen k dohotovení do podoby výrobků, ale obvykle se mohou též samostatně prodávat.

Výrobky: jsou předměty, které podnik vyrábí s cílem prodat je odběratelům.

Oceňování zásob:

Zásoby se oceňují podle zákona o účetnictví.

1. Pořizovací cenou – oceňují se tak všechny nakoupené zásoby (materiál, zboží)

• pořizovací cena je cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně nákladů souvisejících s jejich pořízením
• vedlejší pořizovací náklady: externí a interní přepravné, clo, provize, pojistné při přepravě, náklady na zpracování materiálu (externí, interní)
• vedlejší pořizovací náklady se do nákladů zahrnují až v momentu úbytku příslušné zásoby, k níž se věcně vztahují

2. Ve vlastních nákladech – oceňují se vlastní výrobky, zásoby, které jsou výsledkem vlastní činnosti (nedokončená výroba, polotovary, vlastní výrobky)

• vlastní náklady jsou přímé náklady spojené s výrobou (spotřeba materiálu, mzdy), část nepřímých nákladů, které se s výrobou spojují
• za vlastní náklady se považují buď skutečné náklady nebo náklady předem stanovené podle předběžných kalkulací a tyto náklady musí vycházet z konkrétních podmínek technických, technologických a ekonomických

Kalkulace:

náklady přímé (jednicové): lze je přímo vypočítat na kalkulační jednici, kalkulační jednice je jednotka výkonu (1 kus, 1 metr), jsou potřeba technicko-hospodářské normy

náklady nepřímé (režijní): nelze je vypočítat přímo na kalkulační jednici, počítají se na celkový objem výroby na rok, musí se přepočítat na kalkulační jednici

Kalkulační vzorec:

1. přímý materiál
2. + přímé mzdy
3. + ostatní přímé náklady
4. + výrobní režie

= vlastní náklady výroby

5. + správní režie
6. + zásobovací režie

= vlastní náklady výkonu

7. + odbytová režie

= úplné vlastní náklady výkonu

8. + zisk

= prodejní cena bez daně

9. + DPH

= prodejní cena s daní

Účtování zásob vlastní výroby – způsob A, B:

Způsob A:

Účtuje se o přírůstcích a úbytcích zásob vlastní výroby v průběhu účetního období (zpravidla měsíčně).

Průběžné přírůstky: 121,122,123/6­11,612,613

Průběžné úbytky: 611,612,613/1­21,122,123

Inventarizační přebytky: 121,122,123/6­11,612,613

Manka: 549/121,122,123

Způsob B:

Účtuje se jen počáteční stav na začátku roku, který se na konci roku účetního období odepíše souvztažně jako snížení výnosů a zaúčtuje se zásoba zjištěná na konci roku.

Zaúčtování počátečního stavu: 611,612,613/1­21,122,123

Zaúčtování konečného zůstatku na konci účetního období: 121,122,123/6­11,612,613

Inventarizační rozdíly na zásobách:

Aby byla zjištěna shoda účetního stavu se skutečným stavem zásob je nutné provádět pravidelné inventarizace, provádějí se podle zákona o účetnictví a účetní jednotky jimi ověřují ke dni řádné účetní závěrky, zda stav majetku a závazků uvedených v účetnictví se shoduje se stavem skutečným. Kromě pravidelných nebo-li řádných inventarizací se uskutečňuje inventarizace mimořádná. Skutečné zásoby se zjišťují fyzickou inventurou, kterou provádí inventarizační komise a vyhotovuje inventarizační zápis a inventarizační soupisy. Při porovnání stavu se stavem skutečným mohou být zjištěny inventarizační rozdíly, kterými jsou manka a přebytky zásob. Je-li skutečný stav zásob nižší a rozdíly mezi těmito stavy nelze doložit dokladem nebo prokázat jiným způsobem obsaženým ve stanoveném zákoně, vzniká manko. Přebytek vzniká tehdy, je-li skutečný stav zásob vyšší než účetní.

1. manko nad normu 549/112 přebytek 112/648
2. manko do normy 501/112

Předpis náhrady manka skladníkovi 335/648

Úhrada manka skladníkem 211(331)/335

Manka a přebytky zásob je možné také vzájemně vyrovnávat, ale pouze tehdy, jsou-li zásoby vyrovnány podle jednotlivých druhů a jedná se o manka a přebytky zásob, které vznikaly ve stejném inventarizačním období neúmyslnou závěrkou jednotlivých druhů zásob (např. v důsledku jejich podobného balení).

Oceňování zásob při inventarizaci:

Při inventarizaci se také porovnává užitná hodnota zásob s jejich oceněním účetnictví. Zjišťuje se zda užitná hodnota (prodejní cena) odpovídá účetnictví. Úbytek hodnoty zásob se podrobí rozboru a zjistí se, zda snížení či zvýšení hodnoty je dočasné. Může být zjištěno, že zásoby mají nižší nebo vyšší užitnou hodnotu. Je-li užitná hodnota zásob vyšší, o přírůstku hodnoty zásob se neúčtuje z důvodu respektování zásady opatrnosti. Je-li prodejní cena zásob nižší než cena zásob vykázaná v účetnictví, ocení se zásoby touto nižší cenou. Trvalé snížení hodnoty zásob se účtuje jako náklad na účet 549, jde-li o dočasné snížení hodnoty, vytvoří se na snížení hodnoty opravná položka k materiálu. Opravná položka k zásobám se tvoří jen tehdy, když snížení ocenění zásob v účetnictví není trvalé. Nesmí se ale tvořit na zvýšení hodnoty zásob. Pomine-li důvod pro existenci opravné položky, vyúčtuje se jejich částečná nebo úplné rozpuštění ve prospěch účtu 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek.

Trvalé snížení hodnoty materiálu: 549/112

Dočasné snížení hodnoty mat.: 559/191

Rozpuštění opravné položky: 191/559

Předání zboží do vlastních maloobchodních prodejen:

Výrobní podniky mají často své vlastní prodejny. Předáním do prodejen mění účetní jednotky své výrobky na jinou majetkovou složku, a to zboží. To znamená, že musí být zaúčtován jednak úbytek výrobků a jednak přírůstek zboží. Převod se oceňuje ve vlastních nákladech vynaložených na jeho výrobu.

Úbytek výrobků: 613/123

Převodka na vyrobené a předané zboží: 131/621

Převzetí zboží na prodejnu: 132/131

Aktivace materiálu:

V některých případech si podnik vyrábí některé druhy materiálu, jako např. obaly, náhradní díly apod. Jde zpravidla o takové předměty, které patří do jiného oboru, než hlavní výrobní program, a nahrazují externí dodávky. Při výrobě těchto předmětů vzniknou účetní jednotce náklady, proto musí být jejich předání na sklad materiálu účtováno jako výnos (jako ekvivalent vynaložených nákladů). Materiál vlastní výroby se účtuje obdobně jako aktivace vnitropodnikových služeb, tedy ve prospěch výnosového účtu 621 – Aktivace materiálu a zboží. Materiál vlastní výroby se oceňuje ve vlastních nákladech.

převodka na vyrobený materiál: 112/621