Zajíc nemrká a Ježíš v rockovém muzikálu: Velikonoční fakta k maturitě

Maturity se plíživě blíží, ale ještě dřív jsou tady Velikonoce. A jak spolu tyto dvě věci souvisí? Znalosti z těchto nejvýznamnějších křesťanských svátků totiž můžete zužitkovat právě při zkoušce dospělosti! Třeba u maturity z výtvarné výchovy, biologie nebo češtiny.

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Jsou to dny, kdy si připomínáme ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V českém kontextu se k nim přidává i několik pohanských tradic jako švihání pomlázkou na Velikonoční pondělí.

Velikonoce dále ukončují pro křesťany čtyřicetidenní postní dobu. Jejich vrcholem je Velikonoční neděle, kdy se slaví zmrtvýchvstání Krista, který byl ukřižován na Velký pátek a vstal z hrobu ze soboty na neděli. Pro hloubavé čtenáře jsou poslední dny Ježíše Krista zmapovány v Bibli, konkrétně ve čtyřech evangeliích Nového zákona – Markově, Matoušově, Lukášově a Janově.

Výtvarná výchova: Ježíše maloval i Dalí

Na Zelený čtvrtek Ježíš usedl se svými dvanácti učedníky k poslednímu jídlu před svým zatčením. To zachycuje snad až notoricky známý obraz Poslední večeře italského renesančního všeuměla Leonarda da Vinciho. Toto dílo ze sklonku patnáctého století je ve skutečnosti nástěnnou malbou v refektáři (jídelně) dominikánského kláštera Santa Maria delle Grazie v Miláně. Zajímavostí je, že mistrovi zabrala jeho malba celé tři roky, proto nemohl malovat do obvyklého mokrého podkladu a použil tak neobvyklé složení barev. Ty ale nebyly příliš trvanlivé – freska se začala loupat ještě za jeho života.

Vyobrazení Kristova ukřižování je nespočetné množství, my však zabloudíme až k modernímu umění. Věděli jste, že Ježíše na kříži ztvárnil i nejznámější surrealista s nezapomenutelným knírem Salvador Dalí nebo Paul Gauguin, postimpresionistický malíř se slabostí pro ostrov Tahiti?

Velikonoce jsou však svátkem zmrtvýchvstání Krista. Učebnicový příklad českého gotického malířství je oltářní malba Zmrtvýchvstání Krista od umělce známého jako Mistr Třeboňského oltáře. Obraz Ježíše v červeném rouchu, k němuž s bázní vzhlížejí vojáci můžeme obdivovat ve sbírkách Národní galerie, konkrétně v expozicích Anežského kláštera. I minulý režim dokázal ocenit kvality tohoto obrazu a otiskoval ho v učebnicích. Škoda jen, že byl cenzurován: ukázka v učebnici byla zúžena jen na vyděšeného vojáka.

Zeměpis: Jeruzalém – hlavní město?

Ježíš Kristus byl ukřižován na pahorku Golgota, jenž se v prvním stoletím našeho letopočtu nacházel za hradbami města Jeruzalém. Toto město je co do rozlohy a počtu obyvatel největším městem státu Izrael, avšak za hlavní město ho považuje jen Izrael sám a od roku 2018 i Spojené státy. Organizace spojených národů, včetně Česka, uznávají jako hlavní město Tel-Aviv. Nicméně v současnosti česká ambasáda otevře v Jeruzalému svou úřadovnu. Tato spletitá situace je součástí konfliktu mezi židovským a arabským obyvatelstvem na území Palestiny. Obě skupiny si totiž nárokují stejné území. Mocnou rozbuškou byl vznik samostatného státu Izrael v roce 1948, kam se vydaly tisíce Židů, kteří přežili holokaust i Židé vyhnaní z okolních arabských zemí.

Literatura: i Babičku vyšlehali

A tu z vísky k boží slávě/vzhůru běží zástup hojný; /veský lid to bohabojný, /a dnes Velký pátek právě. Na Velký pátek, tedy den Kristova ukřižování, se matce otevírá poklad ve skále. Za ženinu hamižnost si však skála ponechává matčino dítě. Ačkoli tato báseň nakonec skončí dobře, nelze to zdaleka říct o všech příbězích, které tvoří celek Kytice z pověstí národních – bestselleru 19. století pražského archiváře a sběratele folklóru Karla Jaromíra Erbena.

Další sběratelkou folkloru a Erbenovou současnicí s vlasteneckým zápalem byla Božena Němcová. Velikonoce barvitě popsala očima venkovských zvyků i ve svém vrcholném díle Babička. „V pondělí byl ale na ženské zlý den. Byla dynovačka a koleda.“ Koleduje i otec Barunky, hlavní protagonistky knihy: „Přišel jako svatoušek a přál ‚šťastné a veselé hody‘, pod kabátem měl ale schovanou vrbovou dynovačku; tu najednou s ušklíbnutím vytáhl a začal ženské šlehat. Dostaly všechny, i hospodyně, Adélka i babičku šlehl přes faldy; ‚aby blechy neštípali‘ dodal se smíchem.“ Za tento literární skvost získala Němcová od hraběnky z Kounic, které je kniha věnována, stříbrné lžičky.

Podívejme se i za hranice české literatury. V době Velikonoc je dobré si připomenout i alternativní příběh o Pilátu Ponském (on odsoudil Ježíše k trestu ukřižováním), který je jednou z dějových linek románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka. Pokud chcete u maturity zazářit, nezapomeňte zmínit, že se v knize objevují prvky magického realismu, třeba mluvící kocour.

Biologie: Zajíc není hlodavec!

Podle Českého rozhlasu je s Velikonocemi spjatý právě zajíc, protože symbolizuje zmrtvýchvstání – nemá totiž víčka a nikdy nespí. Zajíc také není hlodavec, řadí se totiž do samostatného řádu nepravých hlodavců (lagomorpha). A další fakt, kterým můžete oslnit u maturity: zajíc jí vlastní bobky! Odborně se tomu říká cerkofagie a je to druh přežvýkávání. Zajíci nejdříve snědí trávu a poté, co jimi po krátké době projde, ji znovu zkonzumují a tentokrát ji i strávit.

Vedle zástupce fauny není spravedlivé zapomenout i na zástupce flóry. Palmovými ratolestmi vítali lidé Ježíše Krista, když přijížděl na oslu do Jeruzaléma o Květné neděli (tedy té předcházející tu velikonoční). Palmy řadíme do třídy jednoděložných rostlin a čeledi arekovitých. Tyto rostliny daly vedle kontroverzního palmového oleje světu i několik rekordů – jsou to nejvyšší jednoděložné rostliny, mají nejdelší listy i největší semena.

Hudební výchova: Kristus je i hvězda muzikálu

V dobách středověku, kdy gramotnost nebyla velká a lidé si nemohli o životě a smrti Ježíše Krista přečíst, mohli jeho život alespoň sledovat. Na Velikonoce byly poslední jeho okamžiky předváděny v rámci divadelních ztvárnění, doprovázené zpěvy i mluveným slovem. Těmto hrám se začalo říkat pašijové. Na ty navázal v polovině 18. století i německý skladatel Johannes Sebastian Bach. Jeho Janovy a Matoušovy pašijové hry se dochovaly kompletní.

Pokud si vytáhnete otázku na populární hudbu, i tak můžete zúročit vědomosti navázané na velikonoční svátky, konkrétně na poslední týden Kristova pozemského života. V roce 1969 vznikl rockový muzikál Jesus Christ Superstar z pera Tima Rice a Andrewa Lloyd Webera. My pak doporučujeme zejména jeho filmové zpracování z roku 1973, kde Jidáše hraje Afroameričan a král Herodes nás „oblaží“ svým songem a skákavým tanečkem, svlečený do půl těla a s apartními žlutými brýlemi.

Zdroje:

Andrew Graham-Dixon. Umění. Praha: Universum, 2014.

Karel Jaromír Erben. Kytice: Z pověstí národních. Praha: Vilém Šmidt, 1997.

Božena Němcová. Babička. Praha: Pantheon, 1927.

Národní galerie Praha, myslivost.cz, operaplus.cz