Začarovaný kruh? Děti v Česku nedosahují vyššího vzdělání než jejich rodiče

Pouze 17 procent dětí, jejichž rodiče mají vystudovanou pouze střední školu, úspěšně dokončí studium na vysoké škole. Česko se tak řadí po bok zemí, kde se dětem jen výjimečně podaří překonat vzdělání rodičů. Platí to i pro děti jejichž rodiče mají pouze základní vzdělání.

Příčina tkví mimo jiné i v tom, že rodiče, kteří mají nízké vzdělání, často nedokáží svým dětem pomoci při učení ani s případným přijímacím procesem na střední či vysokou školu. Ředitel základní školy Londýnská Martin Ševčík uvedl pro Radiožurnál příběh jednoho ze svých žáků, který se statistikám vymyká. Žák dokončil – narozdíl od svých rodičů – základní školu a nyní studuje na střední. Pomohla mu s tím přímo škola i doučování asistentky pedagoga Jany Hanušové. Ta se během pravidelných doučování s žáky vyšších tříd vrací dokonce i k základům učiva.

„Doma mu nemůže pomoct ani maminka ani tatínek. I když je třeba v sedmé třídě, tak začínáme malou násobilkou. Snažím se hodiny dělat zábavně, aby je to prostě bavilo,“ vysvětluje situaci dětí Hanušová.

Průzkum OECD zjistil, že Češi do 44 let věku, jejichž rodiče VŠ nestudovali, mají až pětkrát nižší šanci se na vysokou vůbec dostat. V podobné situaci je i Slovensko, Itálie či Litva. Ministr školství Robert Plaga vidí jako jedno z možných řešení zavedení jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Díky tomu by podle něj odpadla nutnost absolvovat přípravné kurzy a základní školy by dokázaly žáky na další vzdělání připravit dostatečně samy. Podobným způsobem měla zafungovat i státní maturita, která měla sloužit jako vstupenka na VŠ. Řada státních vysokoškolských fakult však dodnes připravuje vlastní podobu přijímaček, které mívají navíc často i několik kol.

Zajímavé je, že vysoký intelekt nehraje ve vzdělání tu úplně nejzásadnější roli. Kalifornský vědec Terman provedl výzkum, během nějž po několik desítek let sledoval život asi 1500 dětí, které měly IQ vyšší než 140 bodů. Ukázalo se však, že jejich IQ s nebylo zárukou úspěšnosti. Rozhodující bylo naopak zázemí, a tedy i úspěšnost rodičů. Polovina úspěšných Termanových dětí, z nichž 90 procent vystudovalo VŠ, měla alespoň jednoho rodiče, který měl minimálně bakalářský titul. S úspěchem pak také souvisel příjem rodin. Úspěšné děti pocházely ze střední nebo vyšší příjmové třídy. Ty neúspěšné naopak pocházely z chudších poměrů a třetina z nich měla alespoň jednoho rodiče, který nedostudoval střední.

Aby všechny děti měly ke vzdělání rovný přístup, musely by se podle předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Kláry Laurenčíková do procesu vzdělání více zapojit školy – tak jak se to podařilo například v ZŠ Londýnská – i další státní aparáty. Podle OECD se vzdělávací bariéru daří překonávat například Francouzům, Finům, či Japoncům. Tyto země by mohly sloužit jako inspirace.

„Jsou to země, které se jednoznačně a mnoho let před námi přihlásily ke spravedlivému, férovému vzdělávání jako k určité prioritě své vlastní vzdělávací politiky. Jsou to země, které chápou, že řada dětí přichází do školy s nejrůznějšími potřebami a zátěžemi a že potřebují určitou multidisciplinární podporu. To znamená spolupráci školského, zdravotního, sociálního segmentu. A že je fér být na to připravený,“ vypočetla pro Radiožurnál Laurenčíková.

Zdroje:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/skolstvi-vzdelavani-vysoke-skoly-oecd-prijimaci-zkousky-rodice-robert-plaga_1911091116_nkr

https://nazory.ihned.cz/c1-66627260-chcete-v-zivote-uspet-meli-byste-se-narodit-do-spravne-rodiny