Za pět minut dvanáct aneb Jak se učit na poslední chvíli

Maturita a přijímačky na vysokou školu představují solidní nápor na studenty i v běžném roce, letos situaci navíc komplikuje pandemie koronaviru.  Nahuštěné termíny nedávají příliš prostoru k odpočinku a času na učení je také logicky méně. Proto se hodí znát pár vědecky ověřených tipů, které učební proces co nejvíc urychlí.

Klasika prověřená časem

Připravte si tužku a papír a vypněte mobily a počítače. Teď máte nachystané vše na to nejrychlejší a nejefektivnější učení. Dělat si výpisky v ruce sice zabere víc času než psaní na počítači, ale probíranou látku pochopíte a zapamatujete si ji mnohem snáz. Zatímco na počítači má člověk tendenci zapisovat vše otrocky slovo od slova, při psaní v ruce je mnohem úspornější a než si něco zapíše mozek už začne informace zpracovávat. Tento postup mimo jiné doporučují vědci z prestižní univerzity Princeton, kteří efektivitu psaní v ruce ověřili hned třemi studiemi.

Učení na přeskáčku

Když si chcete nějakou dovednost zautomatizovat, opakujete ji, dokud vám takzvaně nejde sama od sebe. U učení na zkoušky to není ten nejideálnější přístup. Jakmile totiž studujete jednu věc příliš dlouho, mozek přepne „na autopilota“ a přestane aktivně zpracovávat informace. Pokud se tedy chystáte na maturitu nebo přijímačky a obzvlášť v případě, že se učíte naráz několik předmětů, zkuste mezi nimi „přeskakovat“ po krátkých časových úsecích. Nutí vás to neustále sledovat a poznávat rozdíly mezi odlišnými teoriemi a koncepty. Díky tomu můžete látku pochopit mnohem rychleji a navíc do hloubky.

Asociace

V životě každého studenta nastane chvíle (mnoho chvil), kdy se budou muset učit něco, co jim přijde naprosto nepodstatné či abstraktní. V takových případech musí pracovat s tím, co už ovládají a pokusit se nové propojit se starým. V praxi to funguje prostřednictvím asociací nebo přirovnání. Prostě si řekne „Aha, to je podobné jako…“. Pokud si věci dáte alespoň trochu do souvislostí, o to méně se toho budete muset učit a celý proces tak urychlíte.

Speedreading

Rovnice „čím rychleji danou látku přečtete, tím víc se toho stihnete naučit“ je celkem jednoduchá. Dosadit do ní všechny proměnné už tak jednoduché není. Ale žijeme ve světě, kde k vyřešení spousty problému existuje aplikace. A jedna taková vám pomůže naučit se „rychločtení“. Je zdarma a najdete ji zde. Stačí do ní nakopírovat text a aplikace vám pak zobrazí v rychlém sledu jednotlivá slova textu. Vy si pak v nastavení můžete postupně navyšovat počet zobrazených slov za minutu a voilá! Nepůjde to sice hned, ale i krátké procvičování vám může pomoci při učení a dokonce i při zkouškách, kde budete muset rychle přečíst a porozumět textu.

Profitujte z únavy

Říká se tomu sleep-learning a ideální podmínky pro něj má vlastně každý student. Princip je totiž postaven na tom, že se člověk učí, když je unavený, těsně než si jde večer lehnout. Pokud jste totiž unavení mozek dokáže rychleji „vstřebat“ nové poznatky. Ty pak během spánku zpracuje a ukládá do paměti. No a ráno (jste) moudřejší večera.

Změňte podmínky

Monotónnost je největší nepřítel učení. Pokud se k nějakému předmětu vracíte opakovaně, postupně vám dojde kapacita na přijímání dalších informací a budete se učit pomaleji. Vědci z Johns Hopkins University proto přišli s metodou, jak celý proces zrychlit. Spočívá v tom, že pokaždé, když se k látce vracíte, přistoupíte k procesu učení trochu jinak. Dejme tomu, že se učíte maturitní otázku. Nejprve si ji projděte a dejte si krátkou pauzu. Pak si ji zkuste co nejrychleji nahlas přeříkat. Dejte si pauzu. Vraťte se k otázce a zkuste si ji přeříkat znovu, tentokrát co nejpomaleji. Potom si zkuste otázku rozdělit na několik úseků a ty si přeříkejte různě na přeskáčku… a tak dále.