Workcamp, cestování za pár korun

Letní prázdniny jsou nejlepší dobou pro cestování. Jenže jak skloubit touhu po poznávání nových míst a nedostatek financí, s nímž se většina studentů potýká? Kamila (23), studentka Filozofické fakulty UK, má pro vás zajímavý tip: vyražte na workcamp!

Jak tě napadlo přihlásit se na workcamp?

Loni o prázdninách jsem nesehnala brigádu a nevěděla jsem, co s volným časem. Chtěla jsem se zdokonalit v angličtině, ale na jazykový kurz nebyly peníze. Kamarádka mi vyprávěla o tom, že předchozí léto strávila v zahraničí na workcampu a že si to moc užila. Tak jsem si řekla, že spojím příjemné s užitečným, a podala jsem si přihlášku.

Na workcamp jsi tedy žádné peníze nepotřebovala? Vše bylo zdarma?

Samozřejmě, že i workcamp něco stál. Dopravu si každý účastník musí hradit sám, stejně jako případnou útratu na místě. Ale ubytování a stravování je po celou dobu zdarma. Je poskytováno za práci, kterou účastníci vykonávají.

Vzhledem k tomu, že jsem vycestovala na workcamp do Francie, mě ale cesta nevyšla draho. Pořídila jsem velmi levnou letenku do Lyonu a odtud jsem pokračovala vlakem až na místo setkání s vedoucími workcampu.

Jakou práci jsi dělala ty?

Byli jsme rozděleni na dvě skupiny. První opravovala příjezdovou cestu do vesnice, kde jsme bydleli, a druhá pomáhala stavět dětské hřiště. Práce byla fyzicky náročnější. Pokud ale nechcete dělat takzvaně rukama, můžete si v nabídce společností, které workcampy zprostředkovávají, vybrat i jinou činnost, třeba vedení dětských táborů nebo péči o handicapované a podobně.

Na workcampy se hlásí lidé z celého světa. S jakými národnostmi ses setkala ty?

V naší skupině pracovali studenti z Mexika, Itálie, Argentiny, Ruska, Francie, Španělska a Polska.

To tedy byla asi hodně rozmanitá skupina…

Ano, opravdu jsem poznala mnoho rozdílných mentalit. Zpočátku jsem třeba měla problém zvyknout si na jižanskou náturu. Lidé z Mexika, Itálie a Španělska byli hodně živí a hluční. Ovšem pouze brzy po ránu a pak pozdě večer. Po obědě si každý den museli dát svou dvouhodinovou siestu (smích). Na to jsem si dlouho zvykala. Ale musím říct, že jsme si vždy ve všem vyšli vstříc a nakonec z nás byla přima parta.

Kolik času vám zabrala práce? Měli jste vůbec nějaké volno? 

Pracovali jsme od pondělka do pátku od 8 do 15 hodin s hodinovou přestávkou na oběd a dvěma kratšími svačinovými pauzami. Hodně volna tedy zbylo po práci a především pak o víkendu, kdy nás místní obyvatelé brali na různé výlety. Z rozpoču, který jsme měli od pořádající organizace přidělený, nám zbylo dost peněz na vstupy do památek, takže jsme my, účastníci, neutratili ani nic navíc.

Jak jsi to zvládala jazykově?

I když jsem se zprvu bála, že se v cizím jazyce moc nezdokonalím, protože v naší skupině nebyl žádný rodilý mluvčí, musím říct, že se mi angličtina opravdu zlepšila. Ačkoli spoluúčastníci neovládali angličtinu úplně perfektně, nějak jsme se dorozumět museli. Společně jsme připravovali jídlo, plánovali čas i práci, hráli různé hry… Člověk si v takových situacích vybaví i slova, o kterých si myslel, že je nezná. Z tohoto pohledu tedy workcamp rozhodně oceňuji.

Kdybys to měla shrnout, proč bys ostatním studentům workcamp doporučila?

Tak za prvé, potrénujete se v cizím jazyce, to už jsem zmínila. Za druhé, poznáte nové lidi z různých koutů světa, jejich mentalitu a kulturu. Jeden večer třeba každý z nás uvařil jídlo, které je typické pro jeho zemi. Vyměnili jsme si spoustu receptů a bylo to zkrátka fajn. Za třetí, poznáte nová místa a památky. A za čtvrté, to všechno je jen za pár korun a několik málo hodin nenáročné práce. Takže neváhejte a přihlaste se. Volná místa ještě určitě budou.

Autorka: Nikola Staňková

Zdroj fotografií: Freeimages.com

„WORKCAMP, TO JE CESTOVÁNÍ ZA PÁR KORUN,“ říká studentka Kamila.

Letní prázdniny jsou nejlepší dobou pro cestování. Jenže jak skloubit touhu po poznávání nových míst a nedostatek financí, s nímž se většina studentů potýká? Kamila (23), studentka Filozofické fakulty UK, má pro vás zajímavý tip: vyražte na workcamp!

Kamilo, jak tě vůbec napadlo přihlásit se na workcamp?

Loni o prázdninách jsem nesehnala brigádu a nevěděla jsem, co s volným časem. Chtěla jsem se zdokonalit v angličtině, ale na jazykový kurz nebyly peníze. Kamarádka mi vyprávěla o tom, že předchozí léto strávila v zahraničí na workcampu a že si to moc užila. Tak jsem si řekla, že spojím příjemné s užitečným, a podala jsem si přihlášku.

Na workcamp jsi tedy žádné peníze nepotřebovala? Vše bylo zdarma?

Samozřejmě, že i workcamp něco stál. Dopravu si každý účastník musí hradit sám, stejně jako případnou útratu na místě. Ale ubytování a stravování je po celou dobu zdarma. Je poskytováno za práci, kterou účastníci vykonávají.

Vzhledem k tomu, že jsem vycestovala na workcamp do Francie, mě ale cesta nevyšla draho. Pořídila jsem velmi levnou letenku do Lyonu a odtud jsem pokračovala vlakem až na místo setkání s vedoucími workcampu.

Jakou práci jsi dělala ty?

Byli jsme rozděleni na dvě skupiny. První opravovala příjezdovou cestu do vesnice, kde jsme bydleli, a druhá pomáhala stavět dětské hřiště. Práce byla fyzicky náročnější. Pokud ale nechcete dělat takzvaně rukama, můžete si v nabídce společností, které workcampy zprostředkovávají, vybrat i jinou činnost, třeba vedení dětských táborů nebo péči o handicapované a podobně.

Na workcampy se hlásí lidé z celého světa. S jakými národnostmi ses setkala ty?

V naší skupině pracovali studenti z Mexika, Itálie, Argentiny, Ruska, Francie, Španělska a Polska.

To tedy byla asi hodně rozmanitá skupina…

Ano, opravdu jsem poznala mnoho rozdílných mentalit. Zpočátku jsem třeba měla problém zvyknout si na jižanskou náturu. Lidé z Mexika, Itálie a Španělska byli hodně živí a hluční. Ovšem pouze brzy po ránu a pak pozdě večer. Po obědě si každý den museli dát svou dvouhodinovou siestu (smích). Na to jsem si dlouho zvykala. Ale musím říct, že jsme si vždy ve všem vyšli vstříc a nakonec z nás byla přima parta.

Kolik času vám zabrala práce? Měli jste vůbec nějaké volno?
Pracovali jsme od pondělka do pátku od 8 do 15 hodin s hodinovou přestávkou na oběd a dvěma kratšími svačinovými pauzami. Hodně volna tedy zbylo po práci a především pak o víkendu, kdy nás místní obyvatelé brali na různé výlety. Z rozpoču, který jsme měli od pořádající organizace přidělený, nám zbylo dost peněz na vstupy do památek, takže jsme my, účastníci, neutratili ani nic navíc.

Poténovala jsi i svou angličtinu?

I když jsem se zprvu bála, že se v cizím jazyce moc nezdokonalím, protože v naší skupině nebyl žádný rodilý mluvčí, musím říct, že se mi angličtina opravdu zlepšila. Ačkoli spoluúčastníci neovládali angličtinu úplně perfektně, nějak jsme se dorozumět museli. Společně jsme připravovali jídlo, plánovali čas i práci, hráli různé hry… Člověk si v takových situacích vybaví i slova, o kterých si myslel, že je nezná. Z tohoto pohledu tedy workcamp rozhodně oceňuji.

Kdybys to všechno měla shrnout, proč bys ostatním studentům workcamp doporučila?

Tak za prvé, potrénujete se v cizím jazyce, to už jsem zmínila. Za druhé, poznáte nové lidi z různých koutů světa, jejich mentalitu a kulturu. Jeden večer třeba každý z nás uvařil jídlo, které je typické pro jeho zemi. Vyměnili jsme si spoustu receptů a bylo to zkrátka fajn. Za třetí, poznáte nová místa a památky. A za čtvrté, to všechno je jen za pár korun a několik málo hodin nenáročné práce. Takže neváhejte a přihlaste se. Volná místa ještě určitě budou.