Významné osobnosti v dějinách pedagogiky

Jean Jacques Rousseau

život:

–        po porodu umírá matka

–        vychováván v Ženevě

–        měl 4 děti

–        děti umístil do nalezince

pedagogické názory:

–        požaduje výchovu přirozenou a svobodnou pouze pro děti vyšších vrstev

–        odmítá tresty a tvrdou kázeň

–        dítě se rodí dobré, ale společnost ho kazí

–        veškerá výchova se opírá o osobní zkušenosti

–        důraz je kladen na smyslové vnímání

–        metoda přirozených následku (rozbije okno a otec ho tam nechá, aby pochopil co, udělal tak tam bude spát a onemocní, atd)

–        je odpůrcem učení se z knih a biflování

dílo:

Emil čili o výchově – je to pedagogický román

–        výchova od narození do doby, kdy se dítě naučí mluvit (tělesný vývoj a otužování)

–        výchova do 12. ti let. (rozvoj smyslů)

–        výchova od 12 ti do 15 ti. (výchova rozumová a pracovní)

–        od 15 ti do sňatku do 21 let (výchova mravní)

–        výchova Emilovy budoucí manželky Žofie (má být poslušná, málo vzdělaná, má se líbit, být cnostná, plně podřízena muži)

Johan Heinrich Pestalozzi

život:

–        otec brzy zemře, vychováván pouze matkou a služkou

–        zakládá domovy pro sirotky

–        trpěl depresemi

–        oporou je jeho žena Anna

–        důraz kladen na smyslové a názorné vyučování

pedagogické názory:

–        v jeho školách se děti neučily podle věku

–        byly rozděleny do skupin podle zájmů a nadání, neučilo se podle učebnic, pouze na stěnách byly umístěny tabule s abecedou

–        industriální výchova, která si klade za cíl naučit dítě praktickým dovednostem

–        Pestalozzi učil děti příst, tkát, pracovat na poli a na zahradě, ale i přesto se domovy samy neuživily

–        také učil děti číst, psát a počítat a to vše s velmi dobrými výsledky

–        byl podporován bohatými měšťany

–        bohužel však nakonec musel dům v Neuhofu zavřít

dílo:

–        Lienhard a Gertruda: V románu je popisován život zemědělské rodiny a výchova jejich dětí.

John Locke

život: 

–        narodil se ve stejném roce, kdy Komenský napsal své dílo Informatorium školy mateřské (1632)

–        jeho otec byl právník a matka mu zemřela, už když byl malý

–        John studoval medicínu na Oxfordu, kde později i učil

pedagogické názory: 

–        John Locke byl současníkem Jana Amose Komenského

–        důraz na smyslové poznání (nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech)

–        tabula rasa – nepopsaná deska a teprve zkušenosti v životě se na něm utváří

–        zastával individuální výchovu

dílo: 

–        Úvahy o výchově (1693) – dílo, které je napsáno formou dopisu

–        bylo určeny pro jeho přítele do Anglie, kterému radil, jak vychovávat syna

–        tento spis vyšel třikrát anonymně, než se Locke přihlásil k autorství

–        čerpá ze zkušeností, jak ho vychovával otec puritán, jehož výchovu hodnotí kladně

–        naopak se nelíbilo vzdělávání ve školských institucích

–        úvahy jsou rozděleny do tří částí, a to jsou: tělesná, rozumová a mravní

–        tělesná = „ve zdravém těle zdravý duch“ = doporučuje se: otužování, nerozmazlování, spaní na tvrdé posteli

–        mravní = odmítá tvrdé tresty

–        z rozumové výchovy  – číst, psát a mateřský jazyk

–        také vyzdvihuje význam cestování a sebevzdělávání po celý život

Jan Ámos Komenský

Nivnice

–        narodil se 28. Března 1592

–        po smrti rodičů se musel starat sám o sebe

–        do dospělosti užíval jméno Segeš

Přerov

–        nastoupil na latinskou školu v Přerově

–        člen jednoty bratrské

Fulnek

–        kazatel jednoty bratské

–        napsal několik úspěšných listu

Lešno

–        zde se stal učitelem, později ředitelem bratrského gymnázia

–        vydal mapu Moravy, kterou sám tvořil

–        začal tvořit Velkou didaktiku, Informatoria, učebnice

–        napsal Navržení krátké o obnovení škol v království českém

–        napsal Speciální didaktiku

–        byl později zvolen biskupem Jednoty bratrské

–        napsal Obecnou poradu o nápravě věci lidských

Blatný potok

–        napsal spis Škola vševědná

–        pravidla mravu – příručka

–        zjednodušená jazyková učebnice – Orbis sensualium pistus

–        škola se nakonec taky rozpadla pro nedbanlivost žáku a nezájem učitelů

Amsterdam

–        a odkaz národu je považována kniha Jedno potřebné – 10. kapitola je považována za Komenského závěť

–        napsal vlastní životopis – pokračování v bratrském napomínání

–        je pohřben v Naardenu (15. Listopadu 1670) – nachází se tu také jeho museum Comeniu Museum

Období po smrti

–        J. F. Herbart staví na Komenského základech školské reformy

–        v roce 1910 vznikla komeniologie – věda zkoumající život a dílo Komenského

Velká didaktika

–        nevnímá ji jako teorii vyučování, ale jako obecnou pedagogiku

–        J. A. Komenský je proto považován za zakladatele pedagogiky jako vědy

–        knihu objevil v Lešně Jan Evangelista Purkyně v roce 1841