Vysokým školám opět hrozí on-line výuka. Tentokrát kvůli energiím

Už ke konci nadcházejícího semestru by vysokoškoláci mohli opět přejít na distanční výuku. Tentokrát už ne kvůli pandemii koronaviru, ale kvůli drahým energiím. V roce 2023 by náklady vysokých škol na energie mohly totiž podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila stoupnout z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard. Návrh státního rozpočtu na další rok přitom počítá s méně penězi pro školství. Pospíšil varuje, že bez pomoci státu nebudou vysoké školy schopné zvyšující se náklady pokrýt.

„Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ uvedl Pospíšil. Doplnil, že aktuálně na toto téma probíhají jednání se zástupci vlády. Jasno o možném řešení by podle Pospíšila mohlo být do konce září.

Pokud by došlo na nejčernější scénář je Rada vysokých škol připravena přijmout krizové řešení. „Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci,“ vysvětlil Pospíšil. Tímto opatřením by se podle jeho odhadu mohlo za energie ušetřit asi deset procent peněz.

Školy mezitím připravují dočasná opatření. Například Masarykova univerzita zvažuje, že bude doporučovat práci z domova a vypínání monitorů a dalších přístrojů při odchodu z místností. „Samozřejmě pokud by bylo úplně nejhůř, jsme v mnoha aspektech s velkou pravděpodobností schopní přejít do on-line režimu fungování univerzity,“ sdělil mluvčí školy Radim Sajbot. Brněnská univerzita podle něj loni za energie zaplatila 81,5 milionu korun a za letošek odhad vychází na částku 201 milionů.

Studenti distanční výuku nechtějí

Další týdny distanční výuku mohou opět prohloubit sociální nerovnosti. Podle studentů navíc není distanční výuka stejně kvalitní jako ta prezenční. „Distanc úplně zabil debatu. A debata je něco, co v humanitních a společensko-vědních oborech potřebujeme,“ popsala pro server iRozhlas studentka politologie a orální historie Tereza.

S problémy se při covidové on-line výuce potýkala i studentka architektury a tehdy čerstvá matka Marie. Přitom právě kvůli dítěti zpočátku „distančku“ vítala. „Ale u většiny toho, co jsem vnímala jako výhodu, jsem si neuvědomovala všechny dopady, které to na mě nakonec mělo. Například smazání hranic v organizaci času mezi rodinným a pracovním nebo školním životem. Člověk pořád makal doma, nemohl z toho prostředí utéct. Dohromady o bylo víc než dvakrát tolik stresující,“ shrnula.

Velký dopad měla pak on-line výuka také na studenty, kteří studují obory, kde je praxe nenahraditelná. Třeba studentka divadelní fakulty Zdeňka se během koronavirových omezení prakticky vůbec nedostala naživo do divadla. „DAMU je přece škola, kde má člověk shánět kontakty, má si dělat kamarády. A já mám pocit, že to nemám, protože jsem dva roky studia byla zavřená doma a spolužáky viděla jen na on-line kameře,“ říká.

Další distanční výuka je však podle Rady vysokých škol a také podle ministerstva školství momentálně tím nejkrajnějším řešením. Kromě resortu školství jedná rada o řešení také s Českou konferencí rektorů, která bude mít ve věci rozhodovací právo.

Zdroje: Aktuálně.cz, iRozhlas.cz