Vysoké školy pomohou s obnovou ekonomiky po pandemii. Začnou rekvalifikovat zaměstnance

Vláda představila Národní plán obnovy, který by měl pomoci nastartovat českou ekonomiku po pandemii koronaviru. V rámci plánu se bude investovat také do oblasti vzdělávání, která by podle předběžných informací mohla získat asi 17 miliard korun na rozvoj. Peníze budou využity na digitalizaci i přizpůsobení vysokoškolských oborů. V praxi by totiž vysoké školy měly v následujících několika letech začít částečně sloužit jako centra pro rekvalifikaci.

S dopady pandemie se bude Česká ekonomika vyrovnávat ještě dlouhou dobu. Řada lidí se ocitla bez práce a ani v případě, že se například díky vakcinaci vše otevře a situace u nás i ve světě se vrátí do normálu, není jisté, že najdou zaměstnání v oboru.

V debatě Hospodářských novin představil Pavel Doleček několik bodů plánu obnovy, které by problém s nezaměstnaností mohly pomoci řešit. Společným jmenovatelem těchto bodů je rekvalifikace či dovzdělávání.

„V praxi by to mělo vypadat tak, že když univerzita otevře pětiletý inženýrský studijní program o Průmyslu 4.0, musí k tomu otevřít také doplňkový kratší vzdělávací kurz pro pracovníky firem. Ty musí vědět, že se na vysoké školy mohou s takovým požadavkem obrátit,“ vysvětlil v debatě Doleček s tím, že by se to mělo především týkat právě technicky zaměřených škol.

Jedním z důvodů, proč by se rekvalifikace týkala technických oborů je, jak upozorňují Hospodářské noviny, „snaha Česka vymanit se ze „škatulky“ země montoven (byť s digitálními technologiemi) a stát se zemí vědců, inovací a práce s vysokou přidanou hodnotou“. Firmy se proto musí modernizovat, digitalizovat a podstatnou roli musí začít hrát také robotizace. Stávající zaměstnanci firem se s novými technologiemi musí naučit pracovat. To by jim měla umožnit rekvalifikace na vysoké škole.

Podobným způsobem by to mělo fungovat také na středních školách. „Radí bychom také investovali do kapacit středoškolského vzdělání. U nás je poměrně velký problém s lidmi, kteří nemají dokončené středoškolské vzdělání. Stěžuje jim to uplatnění na trhu práce. Chceme, aby se vzdělanost zvyšovala, proto chceme investovat do vybavení i lidských zdrojů na středních školách tak, aby mohly těmto lidem umožnit doplnění odborného vzdělání,“ řekl Doleček.

Příležitostí k rekvalifikaci je momentálně v Česku málo. Například úřady práce často nabízí jen hrstku kurzů. Problémem je podle Štěpána Jurajdy, profesora CERGE-EI, také to, že neexistuje žádný systém vyhodnocení toho, jak jsou kurzy efektivní. To, že by je začaly nabízet vysoké školy, by v budoucnu mohlo sloužit jako jakási záruka kvality kurzů.

On-line výuka

V budoucnu se počítá s tím, že výuka bude mnohem flexibilnější a řada věcí se on-line přesune natrvalo. Ministerstvo školství proto také plánuje vzdělávat učitele, tak aby zvládli pracovat s technologiemi potřebnými pro on-line výuku a zároveň jim poskytnout adekvátní zdroje. „Chceme, aby existoval portál, kde budou nápady pro učitele, jak zajistit distanční výuku, pokud opět bude muset nastat. Měli by tam najít materiály od testů až po výuková videa,“ uvedl Doleček.

Podle Dolečka přinesla pandemie i pozitivní zjištění. „Stejně jako Netflix změnil náš pohled na sledování televize, pandemie nás naučila, že část výuky v prezenčních programech lze nahradit on-line přednáškami.“

Učitelé by tak pomocí technologií mohli například zefektivnit výuku praktických předmětů. Teoretický výklad by jednoduše nahráli na video a rozeslali studentům a v hodinách by jim tak zbylo mnohem více času na praktickou výuku.

Národní plán obnovy je zatím ve fázi příprav. Peníze pro jeho realizaci získá Česká republika z Evropské unie. Finální verzi plánu má Česko EU předložit do konce dubna 2021.