Vysoké školy chystají kvůli škrtům v rozpočtu další protesty

Česká konference rektorů a Rada vysokých škol chystají na září protest. O měsíc později pak hodlá zahájit stávku i uskupení Hodina pravdy, které založili studenti a vyučující humanitních oborů z celkem třinácti fakult. Uskupení už má i stávkové odbory. Důvodem protestů je nejistá finanční situace na vysokých školách a další škrty ministerstva školství. Podle vyučujících se nic nezměnilo, ani když v čele resortu školství stanul Mikuláš Bek, který v dubnu vystřídal Vladimíra Baláše.

„Když se podíváte na programové prohlášení vlády, tak vláda opravdu nedělá, co slíbila. Pan ministr Bek je jako ředitel sirotčince, nařizuje nám hladovku, protože zlobíme,“ uvedl člen uskupení Hodina pravdy František Kratochvíl, který vede katedru asijských studií Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho kolegové podle něj raději berou práci na středních školách kvůli vyšší mzdě.

Není to první protest Hodiny pravdy. Velká protestní akce proběhla už letos v březnu, symbolicky na den učitelů.

Předseda Asociace děkanů filozofických fakult Jan Stejskal uvedl, že od března se situace nijak nezměnila. „Mám dojem, že ta věc ze strany ministerstva spí. Jediné, co se stalo od první protestní akce, bylo, že se vyměnil ministr a celé to začalo znovu. Od června jsme se dozvěděli jen o kolosálních škrtech, které pan ministr Stanjura navrhuje v rozpočtu ministerstva školství,“ řekl Stejskal.

Podle Kratochvíla si navíc ministerstvo protiřečí. Když byl ministrem školství Vladimír Balaš, ministerstvo zjistilo, že univerzity postrádají přibližně 11 miliard korun. Balašova pracovní skupina následně přišla s návrhem, aby v letošním roce došlo k mimořádnému navýšení rozpočtu o přibližně 900 milionů. Teď už s penězi navíc nepočítá vůbec.

Ministerstvo se hájí tím, že škrty v rozpočtech postihnou všechny. „S ohledem na stav veřejných financí a závazek vlády snížit deficit státního rozpočtu, který se dotkne všech oblastí, nelze ani u vysokých škol počítat s navyšováním. I za této situace platí, že vzdělávání, a tedy i vysoké školství, musí být prioritou,“ vysvětlila Radka Wildová, ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu.

Na příští rok ministerstvo plánuje financování upravit. „Na podzim bychom rádi otevřeli debatu, která by měla směřovat k návrhu kontraktového financování, zejména u regulovaných profesí. Jde o to, aby vysoké školy na základě předem vyčíslené potřeby státu dokázaly zajistit absolventy regulovaných povolání, jako jsou lékaři nebo učitelé,“ vysvětlila Wildová.

Rada vysokých škol se delší dobu snaží prosadit, aby podíl financování univerzit dosáhl aspoň 0,6 procenta HDP. V letošním roce činil 0,42, zatímco v západních státech se zpravidla pohybuje mezi jedním procentem až 1,5 procenty HDP.

Zdroj: iDNES.cz