Vyhozené peníze za zavřené školy. Studenti v UK a USA studují draze z domova

Zatímco v Česku je vysokoškolské vzdělání na většině škol pro studenty zdarma, ve Spojených státech a Velké Británii se za studium platí často i částky v řádech milionů. Nic se na tom nezměnilo ani teď, kdy jsou kvůli pandemii koronaviru vysoké školy zavřené. Studenti dál platí za dálkové studium z domova.

„Jsou to vyhozené peníze – kvůli zkrácenému čtvrtletí. Z každého čtvrtletí sebrali jeden týden. Mám pocit, že nedostávám stejné vzdělání, které bych jinak dostala. Ten druh obohacení a vzdělání, které bych obdržela ve třídě, to prostě není,“ stěžuje si americká studentka Arica Kincheloe. Za studiem se přestěhovala přes půlku kontinentu – ze Seattlu do Chicaga. Kvůli tomu sekla s prací a aby si mohla studium sociálních služeb na University of Chicago dovolit, vzala si půjčku na více než 50 tisíc dolarů (téměř 1,5 milionu korun). Nyní se sama sebe ptá, jestli to za to stálo.

Podobné úvahy mají i studenti z vysokých škol University of California a newyorské Tisch School of the Arts. Podle nich částky vynaložené za studium neodpovídají vzdělání, které jim univerzity aktuálně poskytují. Někteří proto chtějí školné vrátit, nebo ho alespoň snížit. To ale většina škol odmítá a studentům vrací maximálně peníze za ubytování. Například vysokoškoláci na univerzitách v Miami a Drexel tak kvůli vrácení školného dokonce podali na školy žalobu.

Kromě kvality on-line výuky studentům vadí také chybějící praxe, kterou z domova získat nemohou. Studentka biologie Rosie Oganesian z University of California měla během jarního semestru začít pracovat v laboratořích, ale to se kvůli karanténě nestalo. Oganesian sice uznala, že vyučující dělají, co mohou v rámci on-line výuky, ale zároveň dodala, že se s laboratorními postupy nebude mít možnost seznámit tak jako během tradiční výuky.

„Chápeme, že univerzita musí platit vyučující, ale ty peníze by neměly jít z našich kapes,“ sdělila Oganesian. „Kdybych chtěla jít do on-line školy, šla bych do on-line školy. Ale já zaplatila za to, že budu chodit do třídy a účastnit se přednášek.“

Podobné názory sdílí i studenti ve Velké Británii. Studentka Srishti Warman původem z Indie byla přijata na prestižní univerzitu Cambridge. Když se na školu loni v září zapsala a přestěhovala se, netušila, že o pouhých šest měsíců později bude zpět v Indii studovat on-line z domova svých rodičů.

„V ideálním světě bych právě teď byla v Cambridgi, v červnu by mi začínala stáž, který by mi pomohla získat stálé zaměstnání,“ říká devětadvacetiletá studentka. Místo toho bude mít Warman problém nějakou stáž vůbec získat, protože kvůli pandemii přestali zaměstnavatelé stážisty najímat.

I studenti, kteří na Cambridgi studují delší dobu než Warman, se kvůli COVID-19 potýkají s problémy. Univerzita je v současnosti zavalena žádostmi od studentů posledních ročníků. Ti si chtějí od září ročník zopakovat, protože se obávají, že uzavření škol negativně ovlivní jejich výsledky u závěrečných zkoušek.

„Žádáme, aby studenti dostali možnost si vybrat, protože každý z nich čelí rozdílným výzvám. Celá má rodina je momentálně v izolaci a já nemám v Londýně vysokorychlostní stabilní internetové připojení. Mnoho zahraničních studentů bude pravděpodobně čelit podobným potížím,“ vyjádřil se jeden ze studentů univerzity. Poukázal tak mimo jiné na fakt, že on-line výuka nemusí být dostupná všem.