Vydejte se na cestu ke hvězdám. Studovat astronomii můžete v Praze i Opavě

Až do konce srpna můžete na obloze pouhým okem spatřit kometu NEOWISE. Takto jasnou kometu můžeme vidět poprvé po 13 letech. Stejná podívaná se ale jen tak opakovat nebude. Kometa se blízko k zemi totiž opět dostane až za více jak šest tisíc let. Vy ale rozhodně tak dlouho čekat nemusíte. Zkoumat další krásy i záhady vesmíru můžete začít už teď studováním astronomie.

Obor astronomie je neodmyslitelně propojený s fyzikou. Základním předpokladem tak je, aby se uchazeč o studium orientoval právě v této oblasti. Fyzikou se totiž budete zaobírat ve většině předmětů, jakými budou například pokročilá mechanika, kvantová fyzika, termodynamika, statistická fyzika a obecná teorie relativity. Kromě toho se budete věnovat i studiu počítačových metod.

Bakalářský titul z oboru astrofyzika můžete získat na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Na tento obor navazuje magisterské studium Teoretické fyziky a stejnojmenné doktorské studium.

Další možností je obor Astronomie a astrofyzika vyučovaný na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Je to navazující magisterské studium, před kterým musíte nejprve vystudovat obor Fyzika.

Pokud plánuje kariéru v prestižních vědeckých institucích, ať už v České republice nebo v zahraničí, můžete na Karlově univerzitě pokračovat i doktorským studiem oboru Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika. Tu na rozdíl od magisterského a bakalářského oboru jde studovat prezenčně i kombinovaně.

Vystudovaní astronomové (či astrofyzici) nejčastěji vykonávají povolání vědeckého pracovníka. Podnikají ve výzkumu, spolupracují s výzkumnými týmy, jezdí na vědecké konference, udržují kontakt se zahraničními odborníky nebo obor i vyučují.

Mezi instituce, kde absolvent může začít pracovat, patří například ústavy Akademie věd České republiky. Uplatnit se mohou také v průmyslových podnicích nebo v oblasti služeb při tvorbě multimediálních pořadů. V případě, že studenti nenaleznou práci v oboru, mohou najít uplatnění v jakékoliv oblasti, kde využijí logické myšlení a schopnost analyzovat složité úlohy.

Mezi nejznámější české astronomy patří momentálně Jiří Grygar, který se zasloužil o popularizaci tohoto oboru, nebo Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny, jehož jméno nese jedna planetka.

A na čem momentálně čeští astronomové a astrofyzici pracují? Třeba na společném projektu Evropské vesmírné agentury a NASA. Ty letos vyslaly do vesmíru sondu Solar Orbiter, která se dostala historicky nejblíž ke Slunci a pořídila unikátní snímky naší nejbližší hvězdy. Sonda má několik přístrojů, které například umožňují fotografovat ultrafialové záření či magnetická pole Slunce. Češi pomáhali sestrojit čtyři z celkových deseti přístrojů, kterými Solar Orbiter disponuje. Už první snímky sondy odhalily jedinečný jev, který vědci označují jako táborový oheň a který by mohl pomoci rozluštit jednu z největších záhad Slunce: proč je jeho vnější atmosféra teplejší než samotný povrch hvězdy.

Minulý rok pak například tým kolem Jana Lukačeviče z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd vytvořil semena, která by se v budoucnu mohla pěstovat i na Marsu. Tam by se podle plánů miliardáře Elona Muska, který letos vyslal do vesmíru první komerční letoun s lidskou posádkou, měli lidé podívat už v roce 2025. Jestli tak stále váháte, zda studovat právě astronomii, je i tohle jeden z důvodů, proč se na obor přihlásit. Prozatím se můžete kochat pohledem na NEOWISE nebo pak mezi 11. až 13. srpnem meteorickým rojem Perseidy.