Výchovné styly, vliv médií, brainwashing

Názory na výchovu v minulosti

• názor na dítě z pohledu behavioristů = dítě se rodí jako TABULA RASA – nepopsaná deska a výchovným působením z něj jde udělat cokoliv, hl. role byla připisována VÝCHOVA
• Watson: dejte mi tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého udělám specialistu, jakého vhodně zvolím
• současný názor: dřívější názor je překonán, jsou více prozkoumány zákony dědičnosti a jejich vliv na další chování jedince, na utváření jedince má kromě výchovy vliv i DĚDIČNOST

4 základní typy výchovy v rodině (Schäfer)

• ZANEDBÁVAJÍCÍ VÝCHOVA

– výchovné postupy: nezúčastněnost, lhostejnost, zanedbávání

– výsledek u dítěte: odmítání soc. pravidel, vzpurnost, agresivita

• OCHRANÁŘSKÁ VÝCHOVA

– výchovné postupy: dobromyslnost, ochranářství, shovívavost, přivlastňování

– výsledek u dítěte: závislost, poslušnost, podřízenost, malá tvořivost, emoční labilita, nesamostatnost, malá sebejistota, egocentrismus

• AUTORITÁŘSKÁ VÝCHOVA

– výchovné postupy: vyžadování, autoritářství, diktátorství, tvrdé tresty, přísná disciplína

– výsledek u dítěte: problémy ve spol. životě, autoagresivita (agresivita namířená proti vlastní osobě), ostýchavost, svárlivost, neschopnost kompromisů,                 vnitřní netolerance

• DEMOKRATICKÁ VÝCHOVA

– výchovné postupy: svoboda, demokratičnost, mírné zdůvodněné tresty, podpora vědomí a sounáležitost s rodinou a podíl rozhodování se

– výsledek u dítěte: aktivita, nezávislost, tvořivost, otevřenost, dobré fungování ve spol., emoční vyrovnanost, cílevědomost, zdravé sebevědomí

Nežádoucí výchovné postupy:

• přílišné rozmazlování, nebo zakazování
• ponižování (před ostatními)
• nadměrné kritizování
• neprojevování lásky
• křičení na dítě, fyzické tresty
• nadměrné nucení dítěte do něčeho
• plnění si svých snů skrz dítě
• přílišné ochraňování
• mluvení za dítě
• týraní (psychické vydírání)
• sexuální zneužívání
• zanedbávání se, nestarání se o dítě
• podmíněná láska (budu tě mít ráda když…)
• nezájem rodičů o dítě

Podle Zdeňka Matějčka není takovým zlem přísná výchova, je-li přiměřená a stálá, jako výkyvy ve výchově (chvíli vztek, pak shovívavost), dítě neví, jakou má očekávat reakci, je nejisté a ustrašené. CHOVÁNÍ RODIČŮ JE PRO D. VZOREM!!!

Psychologie masových jevů, znaky davového chování

= psychologie masových jevů je jedním z předchůdců sociální psychologie

= první ucelené zpracování psychologie davu zpracoval u francouzský sociolog Gustav Le Bon

= člověk se ve větším kolektivu chová jinak, než by se choval individuálně. Vykazuje   kolektivní chování

Typické znaky masového (davového, kolektivního) chování:

a)     je to skupinové chování, dochází k „deindividualizaci“

b)     vzniká spontánně

c)     vyvíjí se neplánovitě

d)     je relativně neorganizované a nepředpověditelné

e)     je závislé na vzájemném podněcování mezi zúčastněnými

f)      projevuje se výraznou emocionalitou, citovou nákazou a sugestibilitou

BRAINWASHING

• v určitých skupinách může docházet k tzv. „vymývání mozků = brainwashing“ = někdo se snaží ovládnout myšlení, chování, pocity druhých
• POZOR!!! V dnešní době se tato forma manipulace často skrývá za „psychologii“!!!
• časté v sektách (např. scientologická církev, Svědkové Jehovovi – nutí člověka podřídit se předpisům) – setkáváme se s tím i u reklam, v politice apod.

VLIV MÉDIÍ

• mají možnost oslovit a ovlivnit „masy
• zprostředkovávají zábavu, vědomosti, rady
• předávají hodnoty a normy (pozor! – ideál krásy, konzum, nevěra jako norma apod.)
• mají moc nad jedinci, kteří je „konzumují“, člověk má přirozený strach z odlišnosti, cítí se jistěji není-li odloučen od „stáda“
• konzumující jedinci jsou v závislém vztahu (riziko: snadno ovlivnitelní jedinci, děti…)
• média či jejich vlastníci rozhodují o tom, které informace budou zveřejněny a jakým způsobem!
• zdůrazňování senzací vytržených z kontextu – čím brutálnější a šílenější zprávy, tím více lidí je čte, sleduje

Dítě a televize, počítač (mobil, tablet…)

• budí pozornost dětí (zvuky, měnící se obrázky)
• do osmi let si dítě nespojuje časté střihy a střídání děje do jednoho filmu, vnímá je jako jednotlivé epizody
• až kolem 11. roku začne rozlišovat mezi reálným a fiktivním!
• napodobuje děj
• stává se rychle závislým
• tato média podporují PASIVITU  dětí, hledání rychlého uspokojení bez vlastní snahy, aktivity
• média nerozvíjejí sociální dovednosti dětí (navázání kontaktů, spolupráce, řešení konfliktů apod.)

Hypotézy (domněnky) o škodlivosti televize, počítačových her apod.

1) teorie učení (přebírání chování modelu)

2) katarze (zažívaná agrese při sledování zvyšuje agresivitu = „nabudí člověka“ a zvyšuje chuť chovat se agresivně)

3) habituace (= přivykání; časté zobrazování násilí jedince otupuje, agresivní chování člověku připadá normální)

POZOR!

• je potvrzeno, že hodně času tráveného hraním počítačových her a sledováním pornografie vede k tomu, že se jedinec přestává snažit v běžném životě a běžné činnosti/partnery/ situace začíná vnímat jako nudné
• na internetu je dosažení cíle či uspokojení mnohem jednodušší, než v reálném životě!!!
• má to negativní dopad na snahu jedince něčeho dosáhnout i na partnerské vztahy! 
• dítě, které tráví hodně času hraním počítačových her se chová velmi podobně, jako dítě s ADHD (dítě s poruchou osobnosti a hyperaktivitou)!
• snadnější je mít od začátku (raného dětství) nastavená pravidla pro hraní, než se je snažit časem vytvořit
• rodič je zodpovědný za své dítě…