Volba rektora MU:

**V průběhu pondělní volby nového rektora brněnské Masarykovy univerzity (MU) byly jak v prvním, tak i v druhém hlasovacím kole odevzdány dva neplatné hlasy. Šlo o hlasy zástupců studentské komory Akademického senátu (AS) Jiřího Nantla z Fakulty sociálních studií a Erika Cahy z Přírodovědecké fakulty. Jejich mandáty, jak upozornila vedoucí volby rektora Anna Vašků, zanikly v důsledku úspěšného složení magisterské státní zkoušky. Ačkoli byli oba senátoři hned poté přijati do postgraduálního studia, nevyhnuli se střetu s prvním odstavcem osmého bodu volebního a jednacího řádu Akademického senátu MU, který říká, že členství v AS MU zaniká ukončením působení na MU nebo na součásti, za kterou byl člen AS MU zvolen.

Na otázky týkající se zániku senátorských mandátů stejně jako volební atmosféry vládnoucí v akademické obci MU odpovídal místopředseda Rady vysokých škol Mgr. Jiří Nantl.**

Kdy jste se dozvěděl, že váš senátorský mandát je neplatný a vy se nemůžete aktivně zúčastnit volby rektora? Asi čtvrt hodiny před začátkem jednání. Na druhé straně byla již od ledna známá informace, že jsem ukončil magisterské studium a hned poté byl přijat do doktorandského, a čtvrt roku to nepředstavovalo žádný problém. V okamžiku, kdy mi byla senátem tato záležitost naznačena, jsem sám nabídl, že se volby účastnit nebudu, aby nebyla zpochybnitelná.

Je takovýto zánik senátorského mandátu na MU běžnou praxí nebo jde o precedens? Výklad, na který přišli někteří kolegové, je striktní a formálně správný, nikdy se však na univerzitě neuplatňoval. Bylo běžnou praxí, že senátoři, kteří přešli z jedné formy studia do druhé, v senátu zůstali. Formálně se takovému rozhodnutí dá vytknout pouze načasování. Mohli nás upozornit dřív, aby fakulta mohla uspořádat volby.

De facto tedy jde o díru ve volebním a jednacím řádu senátu, kterou bude nutné ošetřit? Zákon o vysokých školách váže výkon mandátu na členství v akademické obci. Kdybychom ve volebním řádu našeho akademického senátu měli pouze toto ustanovení převzaté ze zákona, žádný problém by nevznikl. Myslím si, že by se to mělo nějakým způsobem ošetřit minimálně v tom směru, aby se členství v senátu nevázalo na studium na konkrétní fakultě, nýbrž na působení v rámci akademické obce univerzity.

Domníváte se, že ztráta mandátů mohla negativně ovlivnit průběh pondělní volby? To ne, protože na zvolení rektora je nutné získat 24 hlasů. I kdybychom my dva volili, nikdo z kandidátů by dostatečný počet hlasů nezískal, protože jak prof. Wechsler, tak prof. Fiala získali pouze 18 hlasů. Problém bude nejspíš někde jinde. Část senátorů možná v profesorovi Fialovi vidí kandidáta rektora Zlatušky, který se připojil k jeho nominaci. Je to vidění nesprávné, protože kandidatura prof. Fialy nebyla iniciována rektorem Zlatuškou. Profesor Zlatuška asi cítil povinnost podpořit toho z kandidátů, kterého pokládal za nejlepšího potenciálního rektora. Určitá část senátu ale pak mohla vnímat pondělní volbu jako hlasování o rektorovi Zlatuškovi. V těchto volbách ale nekandiduje profesor Zlatuška.

Neměl by se rektor Zlatuška v otázce volby raději držet zpátky? To by měl zhodnotit především on sám, ale nepochybně i stávající rektor, jako každý člen akademické obce, má právo vyjádřit svůj postoj. Úkolem akademického senátu – a je to jeho nejdůležitější funkce – je ale vybrat nového rektora. Každému rozumnému člověku musí být naprosto jasné, že šest let určitého způsobu vedení univerzity není možné vymazat a hlavním úkolem příštího rektora bude udržet věcnou kontinuitu a fungování univerzity tak, aby se podpořily a rozvinuly dobré věci, které se zde vybudovaly, a zamezilo se případným škodám, které mohou vzniknout z minulých nebo budoucích chyb. Díky Schmidtovým a Zlatuškovým reformám se univerzita stala v podstatě nejdynamičtější univerzitou v republice a momentálně má vyšší vědecký a vzdělávací potenciál než Karlova univerzita. Nelze pochybovat o tom, že silná univerzita potřebuje silného rektora, který by ji hájil a byl schopen prosazovat její zájmy.

Dalo by se říci, že na pondělním hlasování došlo k revoltě Lékařské fakulty vůči rektoru Zlatuškovi? Pokud jde o Lékařskou fakultu, je to fakulta momentálně na univerzitě nejzávislejší, protože se pro ni buduje kampus, jehož financování bude v příštích letech zátěží všech fakult. Koneckonců v zápise ze svého akademického senátu, kde nominovala prof. Wechslera, i přiznala, že toto je období boje Lékařské fakulty o místo na slunci; proto navrhují svého kandidáta. Lékařská fakulta je navíc tradiční součástí univerzity, pro níž je zřejmě nominace vlastního kandidáta i věcí prestiže. Revolta, chcete-li to tak nazvat, proti současnému rektorovi, byla ale podstatná spíš pro jiné fakulty než lékařskou.

Kdo jsou spojenci Lékařské fakulty v tažení na rektorát? To nevím, protože volba je tajná. Ale vzhledem k tomu, že prof. Wechsler získal osmnáct hlasů a samotná Lékařská fakulta má pět senátorů, znamená to, že ji podporuje třináct senátorů odjinud. Podpora prof. Wechslera může jít stejně dobře napříč fakultami, jako z určitých vymezených fakult. Pokládám ale za zbytečné o tom spekulovat.

Jaká je vaše prognóza co se týče třetího kola volby rektora? Nejsem schopen to odhadnout. V zájmu univerzity nesporně je, aby byl rektor zvolen. A jak už jsem se zmínil, univerzita v době, kdy se bude stavět kampus, potřebuje rektora, který ji obhájí navenek, zejména v případě, že by v harmonogramu výstavby nastaly problémy. Ale nejde jen o kampus. I když máme na univerzitě o něco více studentů připadajících v průměru na učitele, než by bylo dobré, je Masarykova univerzita mezi nejlepšími vysokými školami, pokud jde o tzv. specifický výzkum (vědeckou činnost za účasti studentů).

**Nebylo by, co se nedostatku docentů a profesorů týče, lepší podpořit profesora Wechslera, který má oživení habilitačního a profesorského řízení přímo ve svém volebním programu? ** Habilitační a profesorské řízení nemůže existovat, není-li akreditováno. A navíc je to problém ani ne tak univerzitní, jako z velké části meziuniverzitní politiky, protože habilitace a profesury schvalují vědecké rady. Na to, aby se někdo stal profesorem, potřebuje také podporu akademiků z konkurenčních škol, a to uvažování je tam někdy trošku složité. Profesor Wechsler jako přednosta chirurgické kliniky pochází z pracoviště, které je napůl mimo univerzitu. Takže logicky musí být jeho pohled jiný než pohled prof. Fialy. Určitě má řídící schopnosti, protože ta klinika je vedená dobře. Na druhou stranu, pokud vím, nikdy nepůsobil v žádné instituci na úrovni celostátní vysokoškolské politiky. Byl univerzitním senátorem a nevím, jestli byl někdy kupř. členem vědecké rady univerzity, což bych vnímal jako handicap případného rektora.

V čem vidíte nedostatky volebního programu profesora Fialy? Pozice prof. Fialy je složitá v tom, že reprezentuje disciplíny, které ve vedení univerzity tradičně zastoupeny nebyly, a navíc je děkanem mladé a relativně malé fakulty. Co se týká jeho volebního programu, možná právě jeho silné stránky z hlediska obsahu mohou být slabými stránkami z hlediska volby. Prof. Fiala přináší reálný pohled na univerzitu a nabízí konkrétní řešení, ale i výzvy, a ne všechno z toho je příjemně, ne všechno se snadno poslouchá.

Vraťme se na závěr ještě jednou k vašemu senátorskému mandátu: víte již, kdo do pondělí přebere váš a Cahův senátorský mandát?
Pokud vím, senát FSS již zasedal a vyhlásil doplňovací volby, a pokud se nepřihlásí nikdo další, měl bych se do výkonu senátorské funkce vrátit já sám. Senát FSS mne k tomu vyzval a doporučil akademické obci, aby potvrdila můj mandát. Obdobně tomu nejspíš bude i v případě kolegy Cahy.

Děkuji vám za rozhovor.