Vědci z MUNI použijí virtuální realitu k léčbě neurologických problémů

Technologie virtuální reality (VR) se využívá k tréninku dovedností, k vytváření modelů aut či domů, v počítačových hrách, ale i ve fyzioterapii. Teď odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zkouší, zda by šla využít také k léčbě pacientů, kteří trpí neurologickými problémy. 

Simulace ve virtuální realitě vytvořená brněnskými vědci a lékaři by mohla pacientům pomoci například ve zvládání úzkosti a stresu. Odborný tým se soustředí na takzvané funkční neurologické poruchy. Během těch se u člověka objevují neurologické příznaky (například poruchy hybnosti), ale nedá se určit tělesná příčina těchto potíží.

Lidé trpící funkčními neurologickými poruchami mají například záchvaty podobné epileptickým, přestože nemají epilepsii, nebo mají poruchy chůze, ale nebylo u nich zjištěno vážné neurologické onemocnění. Podle zástupkyně přednosty psychiatrické kliniky v Brně Elis Bartečků, která je součástí týmu podílejícím se na vývoji simulace VR, jsou možnosti léčby těchto pacientů omezené. Někdy jsou pacienti odkázáni na psychiatrickou či psychologickou léčbu a následně se léčí především dlouhodobou psychoterapií. Lidé s funkčními neurologickými poruchami však mají i pak problém své příznaky zmírnit.

Bartečků proto se svými kolegy již tři roky hledá příčiny těchto poruch. Tým odborníků zároveň testuje možnosti využití virtuální reality k jejich léčbě. „Někteří pacienti mají podobné potíže jako lidé s úzkostnými poruchami, a to je abnormální reakce na stres, která může být nevhodná a také zhoršuje příznaky nemoci. Napadlo nás tedy, zda by se nedala tato moderní technologie využít k tomu, aby se zbavili některých projevů tím, že se naučí ovládat svou reakci na stres,“ přibližuje základní ideu Bartečků.

Lékaři museli nejdřív vytvořit prostředí, které navodí u pacientů stresovou reakci a zároveň bude odrážet běžné sociální prostředí. Zvolili tedy simulaci čekárny u lékaře, v níž kolem čekajícího pacienta procházejí a mluví lidé. Hlavním cílem projektu je naučit pacienty, jak stres ovládat a jak zmírnit jeho fyzické příznaky. K tomu slouží biofeedback, který ukazuje srdeční frekvenci pacienta, a tedy i míru stresu či úzkost.

Pacient je proto napojen na snímač srdeční frekvence a ta se přímo v simulaci VR zobrazuje jako předmět ve virtuálním prostředí. Brněnský tým k jeho zobrazení zvolil plamen, který v závislosti na míře stresu mění výšku. Pacient může plamen a svůj stres regulovat správným dýcháním a díky nahraným instrukcím, které mu pomůžou získat lepší kontakt se svým tělem a lépe zvládat podobnou stresovou situaci v reálném prostředí.

Momentálně se simulace postupně zkouší na zdravých lidech i pacientech. Pokud se vše podaří zapracovat, program by mohl být využit na klinice a nabízen pacientům v rámci výzkumu či jako doplňkový trénink k běžné léčbě různých psychiatrických poruch. Využití virtuální reality může být i širší, koneckonců VR v psychiatrii není novinkou.

Například ve Velké Británii začali v prostředí VR neurologové studovat vzruchy v mozcích ozbrojených policistů v životu nebezpečných situacích. Přestože se jedná jen o virtuální situace, získaná data odpovídají skutečným stavům v reálném světě. Neurologové tak mohou lépe pochopit reakce ve vyhrocených situacích a mohou policisty na podobné momenty lépe připravit.

VR může v budoucnu pomáhat také ochrnutým pacientům. Čeští neurologové David Pánek a fyzioterapeut Alois Polák se prostřednictvím VR snaží u těchto pacientů probudit „spící“ části mozku zajišťující pohyb. Ty se totiž aktivují jak při samotném pohybu, tak i při pouhé simulaci.

Zdroje: ČT24, iRozhlas, MUNI