Ústní maturita z češtiny dopadla hůř než loni, v cizích jazycích se studenti zlepšili

Pandemie koronaviru měla zásadní dopad na letošní podobu maturitních zkoušek. Zmizela povinná slohovka, posunul se termín a příprava probíhala z velké části distanční formou on-line. Upraveno bylo i hodnocení žáků posledních ročníků středních škol – nikdo na konci roku nemohl propadnout. K maturitní zkoušce tak byli připuštěni i studenti, kteří by ji běžně neskládali. To je podle společnosti Cermat, která vyhodnocuje státní maturity, jeden z důvodů, proč letos byly letošní výsledky o něco horší než loni – třeba u ústní části maturity z češtiny nebo u didaktických testů.

Z celkového počtu 53 100 prvomaturantů konajících ústní zkoušky z češtiny i cizího jazyka neuspělo 4,3 procenta studentů jen z českého jazyka a 2,1 procenta pouze z cizího jazyka. Jedno procento neuspělo ani v jednom z obou předmětů.

Loni bylo u ústních maturit 48 500 žáků. Pouze z češtiny propadlo tehdy o 0,6 procentního bodu maturantů méně. V samotném cizím jazyce byla ale neúspěšnost nižší letos, a to o 0,2 procentního bodu.

Rozdíly byly i mezi jednotlivými obory škol. Nejlepších výsledků dosáhli studenti gymnázií, nejhorších studenti nástavbového studia. U ústní zkoušky z češtiny byl rozdíl mezi gymnázii a nástavbami 7,1 procentního bodu. Ještě větší rozdíl byl u výsledků didaktických testů, kde gymnazisté byli lepší o 37,5 procentního bodu.

Celkově se v didaktických testech studenti zhoršili. Podle výsledků, které již dříve zveřejnil Cermat, v nich neuspělo 17,7 procenta žáků, což bylo o 3,6 procentního bodu více než loni.