Úspěch v uměleckém průmyslu titul nezaručí. Musíte být originální a na očích

Pokud začínáte studovat umělecky zaměřenou vysokou školu, je nejvyšší čas začít uvažovat pragmaticky. Nečekejte, až vám někdo nabídne pracovní příležitost. Sami začněte už teď budovat své portfolio a sbírejte kontakty a zkušenosti během studia i mimo něj. Titul totiž nestačí.

Od roku 2013 se ve Velké Británii snížil počet absolventů uměleckých oborů o 5,4 procenta. I přes menší konkurenci však tamější umělci nemají jistotu stálého zaměstnání. V ostrovní zemi je tak běžné, že zkušenosti začínají aspirující umělci sbírat už velmi brzo – ještě před nástupem na vysokou školu.

Například osmnáctiletá Lula Marshová strávila týden 12 hodin denně s filmovým štábem, kde pracovala jako pomocná síla produkce. „Získala jsem opravdu mnoho zkušeností,“ uvedla Marshová. „Potkala jsem velmi zajímavé lidi a také zjišťuji, jak filmový průmysl funguje.“ V budoucnu se chce stát herečkou a už nyní uvažuje, zda se přihlásit na herectví na některé z vysokých škol.

Univerzitní studium sice není podmínkou pro to, aby se člověk stal umělcem, nicméně poskytuje určitou volnost a možnosti experimentovat, objevovat svůj styl a rozvíjet se bez tlaku na to, aby vaše umění vydělávalo.

Pokud se rozhodnete studovat umělecký obor, určitě však svá studentská léta nepromarněte. Kate Stannersová, kreativní ředitelka ve společnosti Saatchi & Saatchi radí, že pokud máte nějakou vizi, ve kterou věříte, je třeba být aktivní. „Nečekejte, že vám dá někdo nabídku dříve, než začnete pracovat. Začněte budovat své portfolio hned.“

S tím souhlasí i editorka britských magazínů Sarah Raphaelová. Při najímání fotografů, stylistů nebo make-up artistů podle ní záleží na zkušenostech předchozích klientů a portfoliu. „Celé je to o kvalitě a estetice práce. Nikdo se mě nikdy nezeptal na to, jestli mám titul, stejně tak nemám já problém najmout kreativního samouka.“

Sebeprezentace

Už během studií by vaše práce měla být vidět. Vhodným místem pro propagaci je internet. „Zveřejněte na internetu své projekty, na které jste hrdí, a požádejte osobnosti z oboru, které vás inspirují nebo kterých si vážíte, o zpětnou vazbu,“ říká Stannersová. Kromě vlastních webových stránek či blogu, vám může pomoci i profil na LinkedIn, platformě, kde zaměstnavatelé mohou hledat budoucí talenty.

O úspěšné kariéře mohou rozhodovat také vaše profily na sociálních sítích. To byl případ Natalie Worgsové, která díky instagramovému projektu Girls About Peckham nyní spolupracuje s přední britskou galerií Tate Modern. Podle Worgsové jsou sociální sítě místem, kde se vám může podařit zaujmout široké spektrum lidí a představit jim svůj příběh a svojí práci. „Tate mě našla, protože někdo od nich sledoval můj profil,“ říká.

Je titul nezbytný?

Mnoho uměleckých univerzit poskytuje svým studentům praxi, což je samozřejmě pro budování kontaktů zásadní. Praxe v umělecké branži se mimo studium shání těžko, nebývají totiž veřejně vypisovány a veřejnost se proto o nich často ani nedozví. Studenti uměleckých oborů tak mohou mít v tomto ohledu určitou výhodu.

I tak ale zůstává nejdůležitější komoditou originalita. Podle Hillary Chitendenové, která se svým projektem pomáhá mladým lidem bez titulu nastartovat kariéru v kreativním průmyslu, se v posledním roce začíná měnit způsob, jakým firmy hledají nové zaměstnance. „Roky studia mají samozřejmě svou neoddiskutovatelnou hodnotu, nicméně věřím, že titul by neměl být jedinou cestou do světa kreativního průmyslu,“ uvedla Chitendenová a dodala, že už i pro samotné firmy přestává být titul rozhodující.

Všichni dnes touží hlavně po nových a svěžích nápadech. Podle Chittendenové se tak firmy zajímají hlavně o mladé lidi, kteří se nebojí dělat věci po svém a nechtějí jen stavět na práci jiných. „Zvědavost, chytré řešení problémů a statečnost jsou vysoce ceněny,“ uzavírá.

Zdroje:

https://www.theguardian.com/