Mezi českými adolescenty roste spotřeba alkoholu a tabáku. Rizikové chování souvisí s osobnostními rysy

Více než čtyři tisíce žáků šestých až devátých ročníků základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií z celé republiky se během školního roku 2013/2014 podrobilo dotazníkovému šetření, zaměřenému na osobnostní rysy související s rizikovým chováním adolescentů. Výstupy šetření přinášejí exkluzivní a zčásti i varovné informace o některých charakteristikách této části populace.

„Zjistili jsme, že tři procenta sledované populace, tedy žáků ve věku 11–15 let, jsou závislé na tabáku. Vykouří pět a více cigaret denně. U čtrnáctiletých je to dokonce pět procent. Varující je také zjištění, že čtyři procenta žáků sledované populace ve věku 11–15 let bylo za posledních třicet dnů opilých, mělo problémy s chůzí, mluvením, zvracelo nebo prošlo krátkodobou amnézií. Při přepočtu na celou populaci se tak jedná asi o 14 tisíc žáků a žákyň, kteří jsou každý měsíc opilí,“ shrnul za autory výzkumného projektu Martin Dolejš z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Je přesvědčen, že výsledky výzkumu ukazují pouze dolní hranici skutečného stavu.

Výzkumný projekt Analýza psychodiagnos­tických nástrojů identifikujících osobnostní rysy související s rizikovým chováním adolescentů, kterou psychologové z Univerzity Palackého nedávno publikovali, upozorňuje i na časté kouření marihuany patnáctiletých, zesměšňování či ubližování prostřednictvím sociálních sítí, blogů a jiných on-line prostředků. Závažné se psychologům jeví také procento těch, kteří holdují poškozování cizího majetku. Provinilo se jím 15 procent respondentů, problémy s policií pak potvrdilo sedm procent respondentů. Jedna čtvrtina adolescentů si během svého života také záměrně ublížila. Statistiky ukazují, že v obecném měřítku je rizikovější populace na základních školách než na víceletých gymnáziích.

„Mezi dívkami a chlapci jsme nenašli rozdíly v šikaně. Ukázalo se, že více závislostními typy jsou v současné době dívky, chlapci naopak inklinují k delikventnímu chování,“ doplnil psycholog Dolejš.

Osobnostní rysy jako předpoklad rizikového chování

Olomoučtí psychologové se během šetření věnovali také vrozeným, osobnostním rysům, které charakterizují adolescentní populaci, tedy impulzivitě, úzkostnosti, nadšenosti, rozvážnosti a jejich souvislosti s rizikovým chováním.

„Ověřili jsme si tak, že například impulzivita hraje v rizikovém chování důležitou roli. Kdybych u žáka čtvrté, ale i šesté třídy šetřením zjistil, že je nadprůměrně impulzivní, existuje předpoklad, že tento žák bude mít v budoucnu problém s rizikovým chováním,“ vysvětlil Dolejš. Zdůraznil přitom, že podstatný je na tom především ten fakt, že už ve čtvrté třídě má pedagog možnost s takovým výstupem výzkumu pracovat. Včasná identifikace problémových žáků je podle něj zásadní. „Když se s touto informací začne pracovat o několik let později, může být pozdě,“ dodal Dolejš. Společně s ním testovali respondenty sadou pěti dotazníků i kolegové z katedry Ondřej Skopal, Jaroslava Suchá a Lucie Vavrysová.

Rozdíl mezi Českem a Slovenskem: šikana

Ve stejném čase provedli totožný výzkum také slovenští psychologové z Katedry pedagogické a školské psychológie Pedagogické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře. Tamní studie vedené Michalem Čerešníkem se účastnilo 1704 žáků 5.-9. ročníků, což představuje 0,7 sledované populace. Průměrný věk žáků činil necelých 13 let. Čeští i slovenští žáci vyšli z testování v mnoha ohledech podobně.

„Ukázalo se, že se slovenští adolescenti stávají mnohem častěji obětí šikany než ti, kteří žijí v Česku. V tomto směru je slovenská populace rizikovější,“ zhodnotil Martin Dolejš slovenské výsledky.

Slovenští žáci a žákyně v porovnání s českými však naopak dosáhli vyššího skóre při testech školského sebehodnocení, jsou i více nadšení pro věc na rozdíl od českých dospívajících, u nichž testy prokázaly naopak větší úzkostnost a impulzivnost.

„Na základě výsledků výzkumu jsme k některým dotazníkům vytvořili potřebné populační normy. Výsledky našeho šetření jsme poskytli všem zúčastněným školám, mohou sloužit i preventistům, kteří s adolescenty pracují. Mohou se však stát i důležitým podkladem pro práci politiků,“ uzavřel Dolejš.

Kontaktní osoba:
Martin Dolejš
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci | Katedra psychologie
E: martin.dolejs@upol.cz| M: 777 233 098