Uplatnění absolventů vysokých škol – jaké máte šance?

10. 9. 2007 | Přijímací řízení

Dříve či později každé studium skončí. Jen hrstka lidí baží po vzdělání natolik, že se zapíše do doktorandského studia. Ostatní, a těch je většina, se po získání titulu Bc. nebo Mgr. musí poohlédnout po práci. Podle nové studie se některé vysoké školy mohou chlubit téměř stoprocentní úspěšností svých studentů při hledání práce.

Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze sestavilo žebříček vysokých škol podle toho, jak obtížně hledají jejich absolventi po skončení studia práci. Pracovníci se tak snaží nejen ovlivnit vysokoškolskou politiku státu, rozhodování rektorátů a děkanátů jednotlivých fakult, ale také pomoci uchazečům o studium při výběru konkrétní vysoké školy. Rozhodování uchazečů o studium ovlivňuje totiž mnoho různých okolností. Jednou z nich se časem pravděpodobně stane také zaměstnatelnost absolventů. Vždyť kdo by nechtěl mít „jistotu“, že po skončení vysoké školy najde zaměstnání a nezůstane na úřadu práce nebo nebude muset dělat práci podřadnou, která neodpovídá jeho vzdělání.

Vysokoškolské vzdělání přináší jeho absolventům řadu výhod. Vysokoškoláci shánějí snadněji zaměstnání než lidé méně vzdělaní, mohou si vybírat z mnohem širší nabídky práce, jejich práce je kvalifikovanější, je zajímavější a v neposlední řadě také lépe platově ohodnocena. Samozřejmě, že existují výjimky potvrzující toto pravidlo.

Čtyři pětiny českých vysokých škol a fakult mají nezaměstnanost svých absolventů mezi dvěma až deseti procenty. Zejména horní hranice tohoto rozpětí se v posledních letech snižuje. Rozdíly mezi školami a fakultami vypovídají o různé kvalitě poskytovaného vzdělání a potřebě určitých profesí v praxi.

A kdo má největší šanci najít si práci ve svém oboru? Ze srovnání jednotlivých škol vyplývá vysoká úspěšnost pedagogických a lékařských fakult. Ty mají nezaměstnanost zhruba kolem pěti procent. Dobré výsledky, tedy velmi blízko pětiprocentní hranici, mají školy ekonomické a technické. Naopak nejhůře jsou na tom fakulty zemědělské.

Absolventi různých typů fakult se liší i podle průběhu jejich nezaměstnanosti krátce po opuštění školy. Například absolventi uměleckých fakult nacházejí práci v září poměrně snadno, avšak do konce dubna následujícího roku už jejich nezaměstnanost příliš neklesá. Opakem jsou absolventi lékařských a právnických fakult, kteří ještě v září při hledání práce příliš úspěšní nejsou. V průběhu následujících měsíců se jejich nezaměstnanost prudce snižuje. (geb) Zde najdete srovnání nejúspěšnějších vysokých škol a fakult:

Uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu Vysoká škola, příp.fakulta Pořadí/Míra nezaměstnanosti(%)

Fakulta managementu VŠE Praha 1/ 0,0 Farmaceutická fakulta VFU Brno 2/ 0,7 Soukromá vysoká škola ekonomických studií 3/0,7 Bankovní institut 4/1,2 Divadelní fakulta AMU Praha 5/1,2 Matematicko-fyzikální fakulta UK praha 6/1,5 Fakulta bezp. inženýrství VŠB-TU Ostrava 7/1,7 Vysoká škola finanční a správní 8/1,8 Katolická teologická fakulta UK Praha 9/1,9 AMU Praha 10/1,9 Pořadí vysokých škol VŠE v Praze 28/3,2 UK Praha 41/4,3 MU Brno 54/4,9 VUT v Brně 62/5,4 UP Olomouc 63/5,5 UJEP Ústí nad Labem 66/5,6 UTB ve Zlíně 67/5,7 OU v Ostravě 69/5,8 ČVUT Praha 75/6,1 Univerzita Hradec Králové 82/6,3 VŠB-TU Ostrava 84/6,3 TU Liberec 96/7,0 SU Opava 97/7,0 MZLU Brno 100/7,3 Univerzita Pardubice 116/8,3 ČZU Praha 122/8,6 VŠCHT Praha 123/8,9 ZČU Plzeň 129/9,6 VFU Brno 134/9,9 JAMU Brno 135/10,0 JU České Budějovice 138/10,5 AVU Praha 146/11,6