Univerzitám v USA hrozí ztráta studentů z Číny

Univerzity ve Spojených Státech mohou přijít o mnohé studenty z Číny. Tamní školy jsou podle březnového průzkumu pro rodiče čínských studentů sice stále volbou číslo jedna, podle Institutu mezinárodního vzdělávání (IIE) ale hrozí, že začnou upřednostňovat jiné země k vysokoškolskému studiu svých potomků. Americké univerzity dokonce zmobilizovaly absolventy a stávající studenty z Číny, aby posílali domů pozitivní dojmy ze studia.

Podle Peggy Blumenthalové, seniorní poradkyní IIE, se bude situace odvíjet hlavně od pandemické situace, která se nedotýká jen studentů z Číny, ale právě oni mohou být ovlivněni nejvíce: „Hodně bude záležet na počtu nakažených nemocí covid-19 ve Spojených státech v létě 2021 a pozici kolejí a univerzit, stejně jako na cestovním omezení do Spojených států, přístupu ke konzulárním službám a postojích Američanů vůči zahraničním studentům z Asie, zvláště pak z Číny.“

Útoky na Asiaty

Největší obavou studentů přijíždějících z USA do Číny je podle Blumenthalové strach o vlastní zdraví. Jako dědictví administrativy minulého amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstaly vztahy mezi USA a Čínou napjaté. Situace ještě eskalovala s celosvětovou pandemií, kdy americký prezident svaloval vinu za světovou pandemii na Čínu a virus označoval jako „čínský“.

Tyto postoje poté přímo podnítily některé Američany k útokům na Asiaty žijící v USA. Počet rasově motivovaných útoků podle Seznam zpráv stoupl během pandemie 1,5krát. Výraznou mediální událostí se stalo zastřelení šesti žen asijského původu pracujících v masážních salonech v Atlantě. Ačkoli se nepodařilo potvrdit, zda pro pachatele byla motivací rasa obětí, jisté je, že stoupá nejen počet slovních urážek vůči asijskému obyvatelstvu, ale i počet násilných útoků jako je pobodání či polití kyselinou. Podle organizace Stop AAPI Hate nahlásilo k březnu 2021 nějakou formu útoku skoro tři tisíce lidí.

Administrativa nového prezidenta Joa Bidena se zdá být vůči studentům otevřenější. Slibuje například pohnout s vízy, která byla prozatím pozdržena (prezident Trump omezil víza některým čínským skupinám, například studentům, kteří mají vazby na čínské vojenské instituce či rodinám členů Komunistické strany Číny). Případná změna vztahů mezi USA a Čínou však zcela jistě ještě neovlivní studenty nastupující na podzim 2021.

Nevyhovující on-line vzdělání

Další těžkosti čínských zájemců o studium přímo souvisí s pandemickou situací. Ta se promítá i do obtížnějšího vyřízení dokumentů, jako je doklad o ukončení středoškolského vzdělání nezbytný pro přihlášku na univerzitu. Jeho získání se často protahuje vinou uzavření škol či odkladem maturit. Nicméně mnoho amerických univerzit vyšlo v tomto ohledu zájemcům vstříc flexibilnějšími přijímacími testy či posunutím deadlinů.

Studenti z Číny se taktéž podle Blumenthalové strachují o nedostatek kontaktů. Omezení návštěv zástupců amerických univerzit na půdě Číny zapříčinil, že rodinám chyběla osobní interakce i možnost vybudovat si osobní kontakty, které jsou pro Číňany zvláště důležité. Studenti by si pak sami kvůli koronavirovým omezením nemohli kontakty vybudovat na kampusech.

Studenti z Číny se taktéž zdráhají platit vysoké školné za on-line výuku. S tou bojují kvůli časovému posunu hlavně ti, kteří se rozhodli zůstat v Číně: „Synchronní virtuální výuka není pro studenty, kteří právě míří do postele, zatímco se mají účastnit ranních přednášek,“ uvádí Blumenthalová. Čínská lidová republika také cenzuruje obsah na internetu, například zablokováním některých zahraničních stránek nebo zpomalením jejich načítání: „Studenti musí využít soukromou síť pro mnoho vyučujících platforem, když se připojují z Číny mají problémy s připojením. Čínští studenti taktéž poznamenali, že mají obavy ohledně soukromí a práv, když mluví o citlivých tématech on-line ze své domovské země,“ vypočítává Blumenthalová.

Koupený titul bez znalosti angličtiny

Blumenthalová dále upozorňuje, že z přítomnosti čínských studentů na amerických školách „budou profitovat jak hostující kampusy a američtí studenti, tak i studenti ze zahraničí. Intelektuální přínos studentů z Číny přispívá k rozšíření vedoucí role Ameriky na poli inovací a podnikání.“

Je však důležité mít stále na paměti, že Čína je totalitním státem s mocenskými ambicemi. Podle serveru Sinopsis tvoří čínští studenti na univerzitách v USA dokonce svůj vlastní svět odtržený od americké reality. Čínští studenti začali do Spojených států přijíždět v 70. letech, kdy došlo k obnovení diplomatických vztahů mezi zeměmi a Čína se začala otevírat světu. Automaticky se předpokládalo, že v USA osvojené demokratické vzory začnou vyvážet do komunistické Číny a svá studia si ve Státech odpracují. Titul z americké školy byl navíc známkou velké prestiže.

Dnes se situace poněkud posunula. Problém začíná již u přijímacího řízení, které by se dalo označit jako zkorumpované, cituje dále Sinopsis článek Johna Pomfreta. Peníze bohatých čínských rodičů jsou na univerzitách vítány, někteří žadatelé jsou přijímáni třeba jen na základě štědrého finančního daru. Studenti přitom nedokážou ani komunikovat v angličtině. Stejně tak jsou padělány motivační dopisy a eseje nepíšou vždy sami uchazeči.

Vytrácí se i prestiž, protože studentů je příliš mnoho a rostou i pochyby o kvalitě dosaženého vzdělání – zatímco v semestru 2004/2005 nastoupilo ke studiu 60 tisíc studentů o více než deset let později se jejich počet zpětinásobil. Dříve se domů do Číny vracela jen čtvrtina absolventů v roce 2017 to bylo 70 až 80 procent. Celé věci nepřispívá ani protizápadní rétorika současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Za vlády minulého amerického prezidenta Trumpa taktéž panovala obava z šíření komunismu právě prostřednictvím čínských studentů. Trump si proto posvítil si na tzv. Konfuciovy insituty, které mají v zahraničí propagovat čínský jazyk a kulturu.

Zdroje: The Pie News, Sinopsis.cz, iie.org