Umělecké směry

• do české literatury postupně pronikají moderní proudy evropského umění, prohlubují se spory mezi zastánci společenské odpovědnosti literatury a stoupenci moderních směrů, kteří žádají tvůrčí svobodu.
• česká literatura je v 90. letech velmi různorodá, souběžně publikuje několik generací (realisté, začínající autoři).
• ohlas mezi mladými spisovateli vyvolal manifest české moderny (časopis Rozhledy – 1895), který koncipoval J. S. Machar, F. X. Šalda
• manifest podepsali básníci a spisovatelé : Otakar Březina, Vilém Mrštík, J. K. Šlejhar, F.V. Krejčí …
• manifest žádal : – mít své předsvědčení
• volnost slova
• vytvořit podmínky kritice (aby byla tvůrčí)
• spisovatel aby byl individualitou
• kritika „planého vlastenectví“
• kritika nacionalismu (hlasovací právo)

• Česká moderna jako sdružení výrazných individualit neměla dlouhé trvání, ale její přínos pro rozvoj literatury a liter. Kritiky byl významný

Z evropských literárních směrů jsou v české literatuře zastoupeny :

realismus – navazuje na tvorbu předcházejícího desetiletí a upevňuje svoji pozici díky překladům z angl., franc., a ruské literatury

• teoreticky se nově zabýval realismem Otakar Hostinský, umělecky pokračuje tvorba Jirásek, Rais, Holeček, Winter, mezi mladými autory byli stoupenci realismu J. S.Machar, J. K. Šlejhar

naturalismus – v literatuře se snaží o věrné vystižení faktů a přenášení přírodních zákonů na lidskou společnost

• velký vliv = Emil Zola
• v české literatuře se prosazují naturalisté s tématy mravními a sociálními
• (K.M. Čapek – Chod, J.K. Šlejhar, V. Mrštík, A. Pilschová)

symbolismus – v české literatuře navazuje na symbolismus francouzský, vnější svět chtějí postihnout symbolem, jakýmsi znakovým prostředníkem mezi duchovním světem a světem jevů

• symbol naznačuje, vsugeruje a evokuje
• symbolismus má zásluhu na rozvoji a zhudebnění verše
• (Otakar Březina, K. Hlaváček, A. Sova, F. X. Šalda)

!dekadence – směr, který se vyznačuje odporem k měšťácké společnosti, převažují motivy smrti, zániku, výstřední pocity, chorobné jevy života velkoměsta

• čečtí stoupenci dekadence se sdružovali kolem časopisu Moderní revue(1894–1925)

a patří sem A. Procházka, J. Karásek ze Lvovic , K. Hlaváček

!impresionismus – je především směr výtvarného umění(Monet, Mauet), rozšířil se na hudbu, divadlo literaturu

• snaží se vyslovit dojem, náladu, zachytit, pojmenovat pojímivý stav
• doménou je poezie A. Sova – ovlivnil prózu , drama, kritiku
• (F. Šrámek, V. Mrštík, J. Kvapil, …)

!expresionismus – formuje se jako literární, výtvarný a divadelní směr, je uměním výrazu v němž se koncentrují obavy o osud člověka( ovlivnil silné autorské individuality)

civilismus – směr, který je typický pro poezii, zaměřil se na zobrazování technických vymožeností( elektřina, stroje…)

• tendence civilismu se projevují i v dalších směrech 20. století(ku­bismus, futurismus)

vitalismus – Vita = život(latinsky)

• směr v čes. poezii a v próze, který se úzce prolíná hl. s impresionismem
• autoři reagují na prožitou válku a na ztrátu ideálů a zdůrazňují krize všech hodnot

Básnická tvorba na přelomu 19. a 20. století

• po dobu básnické tvorby vytvářejí představitelé České moderny, ale i stoupenci dekadentního hnutí kolem Moderní revue.
• charakteristický je „volný verš“

JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864 – 1942)

• spoluautor manifestu České moderny
• lit. dílo : CONFITEOR – vyjadřuje pochybnosti o společenských ideálech

Čtyři knihy sonetů – osobní pocity generace na konci století

Sbírka básní – TRISTIKUM VINDOBONA I. – XX. – usiluje o nové

Pojetí politické poezie

ZDE BY MĚLY KVÉST RůŽE – veršovaný soubor příběhů žen a dívek

MAGDALENA – veršovaný román , který satiricky podává obraz malého

Města

ANTONÍN SOVA (1864 – 1928)

• patří k zakladatelům české moderní lyriky
• narodil se v Sacově v rodině učitele a nadšeného hudebníka
• po maturitě studoval v Praze práva, pracoval jako úředník a nakonec se stal ředitelem české Městské knihovny
• v 1. sbírkách převládá přírodní lyrika:

KVĚTY INTIMNÍCH NÁLAD

Z MÉHO KRAJE

SOUCIT I VZDOR

• k intimní lyrice patří sbírky:

JEŠTĚ JEDNOU SE VRÁTÍME

LYRIKA LÁSKY A ŽIVOTA

• národní program se projevil ve sbírce ZPĚVY DOMOVA – neznámější je báseň zpěv domova
• intimní lyrika – vrácení ke krásám rodného kraje:sbírky – BÁSNÍKOVO JARO

DRSNÁ LÁSKA

• prózy : IvůV ROMÁN

VÝPRAVY CHUDÝCH

TÓMA BOJA

OTAKAR BŘEZINA (1868 –1929)

• narodil se v Počátkách, po maturitě na Telčské reálce se stal učitelem
• velmi intenzivně po celý život studoval filosofickou literaturu, ovládal řadu cizích jazyků
• publikoval v našich časopisech – Rozhledy, Moderní revue
• r.1895 podepsal manifest České moderny
• řadíme ho k velkým básníkům světového symbolismu
• sbírky : TAJEMNÉ DÁLKY(1895)- svědectví autorova chudého mládí, samoty …

SVÍTÁNÍ NA ZÁPADĚ(1896) – otázky života a smrti

STAVITELÉ CHRÁMU (1899)

RUCE(1901)

KAREL HLAVÁČEK (1874–1898)

• malíř, grafik, žurnalista
• narodil se v Praze, jeho krátký život byl naplněn tvůrčím životem
• po maturitě studoval na filosofické fakultě cizí jazyky
• k dekadenci se přihlásil sbírkou POZDĚ K RÁNU niž stylizuje hráče „zádumčivých nálad“, pocit melancholie
• další sbírka – MSTIVÁ KANTILENA – v níž vyslovil Hlaváček vzdor jedince ponechaného napospas hladu
• teprve posmrtně vyšla nedokončená sbírka básní – ŽALMY(1934)

PETR BEZRUČ (1867 – 1958)

Vl. Jménem Vladimír Vašek

• jeho otec byl profesorem v Opavě, sám Bezruč odchází ze studií a stal se poštovním úředníkem
• žil v Opavě, později v Brně a v Kostelci na Hané
• jeho dílo představuje jediná básnická sbírka SLEZSKÉ PÍSNĚ – ty vycházeli od roku 1900 jako jednotlivé básně v příloze časopisu Čas
• roku 1903 vyšlo samostatné časopisecké Slezské číslo
• teprve roku 1909 byla sbírka rozšířena a poprvé vydána knižně jako Slezské písně
• stal se básníkem pod dojmem toho, co zažil a poznal ve svém rodném kraji(Opava, Ostrava, Těšínsko)
• bylo to utrpení lidu na Ostravsku, bezprávnost chudiny, útisk národností
• ve Slezských písních můžeme najít 3 motivy : motiv sociální, národní a osobní
• motiv sociální: – ukazuje v nich vykořisťování horníků na Ostravsku
• básně jsou časně stavěny na protikladu : (život pánů x život dělníků)
• např. Ty a já , Oni a my – v mnohých básních Bezruč vyzývá k revoluci(Ostrava)