Úkoly knihoven v oblasti celoživotního vzdělávání dospělých

  Charakteristika dospělého čtenáře: nejpočetnější skupina v knihovnách znakem dospělosti je fyzická vyspělost pro vykonávání životní činnosti pro dosažení dospělosti byla stanovena věková hranice 18 let po stránce biologické je jedinec dospělejší dříve než po stránce společenské (sociální) Období do 30 let je dokončen tělesný růst, psychický vývoj myšlení dosahuje vyššího stupně dochází k utváření a zpevňování nových sociálních […]

 

Charakteristika dospělého čtenáře:

  • nejpočetnější skupina v knihovnách
  • znakem dospělosti je fyzická vyspělost pro vykonávání životní činnosti
  • pro dosažení dospělosti byla stanovena věková hranice 18 let
  • po stránce biologické je jedinec dospělejší dříve než po stránce společenské (sociální)

Období do 30 let

  • je dokončen tělesný růst, psychický vývoj
  • myšlení dosahuje vyššího stupně
  • dochází k utváření a zpevňování nových sociálních vazeb souvisejících se zapojením do pracovního procesu a zakládání rodiny
  • často se objevuje problematika dalšího vzdělávání, ukončování studií, často je nezbytné další vzdělávání, rekvalifikace – může působit často negativně
  • dochází k uzavírání sňatků, zakládání rodiny, problematika bytové otázky; podle psychologů toto přináší nejvíce stresu hned po úmrtí blízkého člena rodiny
  • vybírá si takovou tématiku, ve které najde odpověď na své otázky

Období od 35 do 45 let

  • „období životní stabilizace a vyvrcholení“
  • člověk je nejodolnější, nejstabilnější a pracovně nejvýkonnější
  • civilizační choroby – srdeční choroby; dříve kolem 50 roku
  • dospělí mají starší děti – nemusejí jim věnovat tolik péče, ale problematika s výchovou
  • vysoká úroveň pracovního výkonu
  • vybírá si literaturu, která mu pomáhá v zaměstnání a pokrývá jeho zájmy

Období od 45 do 60 let

  • „střední věk“
  • pracovní výkon vyrovnaný; psychické a fyzické schopnosti nijak výrazně neochabují
  • stále častěji civilizační choroby
  • děti odcházejí z domova – stres
  • začíná postupně důchodový věk – kolem 60 let

Období od 60 let

  • „starší věk“
  • člověk odchází do důchodu; někteří se s tím těžko vyrovnávají – horší u mužů než u žen
  • u některých jedinců dochází k vyvrcholení jejich pracovní činnosti; např. vědečtí pracovníci předkládají v 60 letech výsledky své práce, dosahují úspěchu
  • rychlejší proces stárnutí, prohlubují se zrakové a sluchové potíže, lidé jsou méně mobilní
  • dochází k dehydrataci kůže – je svraštělejší

Období nad 80 let

  • „pozdní stáří“, „senium“
  • dochází k stírání rozdílu mezi muži a ženami po vzhledové stránce
  • v současné době se mnohé instituce snaží přijít s programy aktivního stáří – pořádají vzdělávací kurzy, univerzity 3. věku
  • snaží se uplatnit koníčky, na které neměli čas

Individuální formy práce s dospělými:

Rozhovor

  • měl by být přizpůsoben věku čtenáře, jeho vzdělávání a zaměření
  • měli bychom ho vést tak, abychom podle potřeby doporučili čtenářům literaturu
  • někteří čtenáři vyžadují jen určitý druh literatura – je potřeba se je snažit převést na něco podobného
  • s rozhovorem souvisí řízení a plán četby

Plán četby

  • představuje dlouhodobou spolupráci se čtenářem
  • je vypracován pro zájemce, kteří požadují určitou literaturu ke zkouškám nebo k rozvoji svých zájmů – knihovník literaturu doporučí
  • knihovník plánovitě a cílevědomě ovlivňuje četbu, aby se vyvíjela žádoucím směrem
  • zjistím, kolik času má čtenář k přípravě a jaké knihy již četl
  • v plánu četby je nutné pamatovat na knihy pro oddych
  • pamatujeme na kontrolu – průběžná X finální
  • dřív se zapisovaly vypůjčené tituly (sledování zaměření uživatele)
  • dělí se:
  1. individuální
  2. typové – pro určitou skupinu lidí, která má stejné zájmy a stejné čtenářské potřeby

ARI

  • adresné inf., jedná se o poskytování literatury určitého oboru konkrétnímu čtenáři
  • ve veřejných knihovnách tato služba není příliš rozšířená, většinou se uskutečňuje v odborných, vědeckých knihovnách
  • určitou formou může být zámluvní služba – upozornit, nabídnou čtenáři knihu z oboru, o který se zajímá

Konzultační služba

  • knihovník na základě rozhovoru radí při výběru literatury naučné, beletrie ke studijním účelům
  • knihovník radí čtenáři, jak se orientovat v katalozích, pomáhá mu při práci se strojovým katalogem, při získávání knih z ostatních fondů knihoven
  • ve velkých veřejných knihovnách je řešena otázka konzultační služby pomocí knihovníků
  • většinou pracovníci, kteří sestavují tematické bibliografie
  • souvisí s BIS

BIS

  • může být zaměřena na individuální zájemce, na skupinu čtenářů
  • zaměstnanec má právo na čas a zjištění informací
  • odpovídá se jak ústně, tak písemně a elektronicky (soupis lit, rešerše, složitější dotazy), pomocí bibliografických letáků, nástěnek
  • dotaz může být ústní i písemný
  • musí se vést kartotéky dotazů a jejich odpovědí
  • podle obsahu poskytuje následující služba:
  1. bibliografické inf. – služby o vnějších a obsahových znacích knihy; o dokumentech a pramenech inf.
  2. faktografické informace – zodpovídání dat, faktů, údajů, nikoli lit. o této problematice
  3. personální inf. – o životě a díle osobnosti
  4. orientační inf. – inf. o knihovně, službách knihoven, o katalozích, bibliografických a­pod.
  • podle formy poskytovaných inf. se BIS člení na inf.:
  1. ústní inf. – bezprostřední odpovědi na dotazy čtenářů; při zodpovídání dotazů používáme příručkové publikace, katalogy, kartotéky, bibliografie
  2. písemné inf. – písemná odpověď na dotaz, soupisy lit. na dané téma, rešerše; je možné zodpovězené dotazy zasílat elektronickou poštou. Každý zodpovězený dotaz si evidujeme (dotaz se může opakovat nebo může být podobný)
  3. inf. poskytované názorně – výstavky, nástěnky

Kolektivní formy práce s dospělými:

  • Čtenářská beseda
  • propagační besedy – jedná se o seznámení s určitou knihou, knihami určité tematiky, inf. o nových službách knihovny – je pojímána jako původní přednáška s předčítáním ukázek – může být doplněna zodpovídáním dotazů účastníků – účastníkem může být autor knihy, výtvarník, herec
  • diskusní beseda – vyžaduje, aby byli čtenáři s knihou anebo tematickým okruhem seznámeni – knihovník se omezí jen na úvodní slovo a dále besedu jen řídí – pro zpestření besedy příp. usměrnění besedy je vhodné zařadit předčítání, recitaci, promítnutí filmu, užití audiovizuálních pomůcek – v závěru besedy by mělo být shrnutí poznatků, mluvená bibliografie, inf. o službách knihovny, poděkování a rozloučení

Diskuse

  • bývá součást besedy
  • plánovaná i samostatná akce
  • pro diskusi je vhodnější malá skupina lidí, měla by být vedena knihovníkem
  • pro větší počet účastníků je možné pořádat diskusi panelovou
  • při panelové diskusi diskutují odborníci mezi sebou a současně také odpovídají na dotazy účastníků akce
  • knihovník celou diskusi řídí, musí dbát na to, aby každý kdo se do diskuse přihlásí mohl promluvit a aby všechny dotazy byly zodpovězeny
  • pokud z časových důvodů nejsou dotazy zodpovězeny, je třeba zajistit písemné zodpovězení dotazů
  • knihovník musí dbát, aby se diskuze týkala vytyčené problematiky

Přednáška

  • pokud se netýká knihovnické problematiky, svěříme ji odborníkovi
  • strukturu přednášky určuje její téma, např. život a dílo určitého spisovatele, dějiny literatury, současná ediční politika
  • členíme ji na: • úvod • výklad • závěr
  • jedná-li se o cyklus přednášek, má každá následující přednáška začít stručným zopakováním poznatků z přednášky minulé
  • ukázat návaznost myšlenek, problémů a souvislostí
  • v úvodu musí přednášející sdělit posluchačům téma přednášky, její členění → je tím vzbuzován zájem a pozornost posluchačů
  • vlastní výklad dělíme
  1. základní teze (hlavní myšlenky, osa výkladu)
  2. důkazy (zdůvodnění základních myšlenek)
  3. praktické příklady
  4. zajímavé podrobnosti, které dokreslují problém (pomáhají k snazšímu zapamatování, porozumění)
  5. v závěru shrneme základní myšlenky
  • stručný a výstižný
  • doplňkem každé přednášky je uvedení základní lit. ke studiu
  • může být uvedena formou mluvené bibliografie, příp. bibliografickým letákem, výstavkou doporučené literatury
  • u přednášky je důležitá kultura mluveného projevu
  • dobrý přednášející by měl reagovat na pozornost posluchačů, měl by od sebe oddělovat vlastní přednášku, citace a definice
  • není možné přednášku předčítat— předčítat se smí pouze citace, ukázka z díla
  • přednášející by měl mluvit zřetelně.

Literární večer, iterární matiné:

  • matiné se koná ráno nebo dopoledne
  • bývají věnované kulturním výročím, osobnostem; mívají slavnostní ráz
  • návštěvníci se s tématem seznamují formou přednášky a přednáška je doplněna výběrem poezie, prózy, hudební produkce; součástí těchto akcí může být promítnutí filmu
  • na akci bychom měli zvát posluchače formou tištěných pozvánek a dobře graficky upravených plakátů

Literární pásmo

  • četba uměleckých textů propojena s uměleckým slovem
  • texty jsou vzájemně skloubené
  • i pro dětského čtenáře

Čtenářské konference

  • vyžaduje dlouhodobou přípravu, může být věnovaná buď dílu jednoho autora nebo určitému tématu
  • v zahajovacím projevu seznámíme účastníky s problematikou a tématem konference, s pořadím hlavních referátů, s jejich autory
  • k jednotlivým referátům můžou být doplňující referáty = koreferáty
  • po přednesení referátu následuje řízená diskuse
  • pořadatel by měl diskusní příspěvky, dotazy řídit podle tematiky, např. dotazy rozdělit do skupiny

Exkurze

  • pro čtenáře, pro kolegy knihovníky
  • dospělé čtenáře seznamuje se provozy knihovny, se službami
  • některé knihovny pořádají exkurze tematicky zaměřené – bývají doplněny nějakou přednáškou

Kluby maminek

  • v pravidelných intervalech od 1 týdne do 1 měsíce
  • mohou být zaměřené tematicky na výchovu dětí, péči o domácnost, hospodaření
  • někdy i počítačové kurzy nebo přednášky
  • děti jsou do dětského oddělení
  • možnost jazykové výuky – maminka jde na angličtinu pro maminky, dítě na angličtinu pro předškoláky
  • velmi využívané
  • knihovník zajistí výstavku doporučené literatury, zajistí přednášející

Názorná propagace

  • patří sem knihovnické plakáty, poskytují návštěvníků knihovny inf. regionálních a celostátních akcích, které se vztahují ke kultuře – Wolkerův Prostějov, Šrámkova Sobotka, Březen – měsíc internetu
  • tematické plakáty o zacházení s knihami – Jos. Lada : Braňte knihu
  • knihovnické nástěnky slouží k inf. o kulturně politických výročích, o nově vydaných knihách, o přírůstcích knihovního fondu, k propagaci služeb a akcí knihovny

Výstavky a vitrínky

  • inf. o nové lit., rozmanitých výročích, obměňují se 1× za 2 týdny

15 – 15 oC, vlhkost 50 – 60%

  • nevhodné je umístění exponátů na ostrém světle a přesušeném vzduchu
  • v případě rukopisů a starých tisků na výstavy zpravidla dáváme faximilie nebo makety

Práce s handicapovanými čtenáři

  • handicapovaným čtenářům jsou určena speciální oddělení + speciální zvukové knihy, které jsou většinou součástí městských knihoven
  • oddělení zvukové knihy obsahuje fondy zvukových nahrávek
  • některé knihovny mají knihy tištěné slepeckým písmem
  • Ústřední knihovna je knihovna K. E. Macana Praha – zajišťuje namluvení textu pro nevidomé studenty
  • sluchově postižení potřebují knihy psané výraznějším typem písma; jinak uvažují než lidé s rozvinutou slovní zásobou
  • immobilní čtenáři – vozíčkáři – knihovna by měla vybudovat bezbariérové podmínky, zajistit výtahy

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.