Top 5 výjimečných knihoven v Česku. Kde najdete knihu za miliardu?

Česko má jednu z nejhustších sítí knihoven v Evropě. V této sítí najdete celou řadu unikátů. Vybrali jsme pro vás pět nejzajímavějších z nich. Která knihovna je ze všech nejkrásnější, kde si počtete v té nejtěžší knize, a proč vyrazit do knihovny, kde nemají skoro žádné knihy?

Nejkrásnější česká knihovna

České knihovny bodují i v celosvětové konkurenci. Například britský časopisu Tatler zařadil mezi desítku nejkrásnějších knihoven na světě tu ve Strahovském klášteře. Svazky jsou zde uloženy ve dvou sálech s nádherně zdobenými stropy. A mezi samotnými knihami se skrývají další poklady. Podstatnou část fondů Strahovské knihovny tvoří tisky z 16. až 18. století. Ve speciálním trezoru jsou pak uložené ilustrované rukopisy, ty nejstarší už z 9. století.

Ještě donedávna sídlil ve Strahovském klášteře také Památník národního písemnictví. Ten shromažďuje veškeré doklady, které jsou nějak spjaty s vývojem literatury v Českých zemích od 18. století do současnosti. Památník byl ale nyní přesunut do nově otevřeného Muzea literatury v bubenečské Petschově vile.

Nejstarší veřejná česká knihovna

Ve městě Radnice v Plzeňském kraji byla v září roku 1818 úředně povolena první Česká čtenářská společnost. Za předchůdkyní dnešní radnické knihovny stál český obrozenec, básník a radnický kněz Antonín Matěj Puchmajer.

O 50 let později se společnost přejmenovala na Čtenářský spolek Puchmír. Razítkem tohoto spolku se pyšní nejstarší dochovaná kniha v knihovně. Hlásá tento nápis: „„Jsem česká kniha, posilovala jsem český národ v těžkých dobách. Chci mu ještě dlouho sloužit, a proto mě šetři. Děkuji“.

Největší knihovna

Národní knihovna v Klementinu, bývalé jezuitské koleji v Praze, je se svými více jak 7,5 miliony knihovních jednotek největší v České republice, jak uvádí výroční zpráva z roku 2021. Zároveň funguje jako ústřední knihovna celé české knihovní sítě. Dva výtisky každé knihy vydané v Česku musí podle zákona zamířit právě do Klementina. Jeden se pak stane součástí veřejných sbírek a můžete se k němu běžně dostat, druhý zamíří do konzervačního fondu.

Nejstarším dokumentem, který v Klementinu najdete, je řecký papyrus z prvního století. Nejtěžší knihou je Lobkovický graduál (kniha mešních zpěvů) vážící 70 kilo. Nejcennější ručně psaný text autora pochází z brku mistra Jana Husa. Tím nejdražším kouskem v knihovně je pak Kodex vyšehradský, jehož cena je odhadována na miliardu korun.

Knihovna s nejmenším počtem knih

Potřebujete si přivrtat jeden obraz a nechce se vám kupovat vrtačka? Jedete poprvé na festival a nemáte stan? Vždycky jste si chtěli vyzkoušet fotit na ten foťáček, kdy vám fotka hned vyjede? Vše potřebné si můžete vypůjčit v Knihovně věcí v Brně nebo Library of Things v Praze. Tyto knihovny totiž nenabízí knihy, ale běžné věci. Najdete v nich vše od deskových her až po elektrickou kytaru.

„Sdílením předcházíme vzniku odpadu,“ hlásá motto na stránkách pražské „knihovny“. Koncept půjčování věcí je rozšířený třeba ve Spojených státech nebo v Německu. Vůbec první knihovna věcí u nás proto vznikla v pražském Goethe institutu. I když již nefunguje, můžete si zde stále půjčit třeba domácí planetárium.

Knihovna s největší pozůstalostí Milana Kundery

Moravská zemská knihovna (MZK) v Brně je se svými 4,3 miliony knihovních jednotek druhou největší knihovnou na našem území. Jejím ředitelem je ale navíc Tomáš Kubíček, důvěrný přítel manželů Kunderových, kteří žijí v Paříži od 70. let. Díky tomu nyní Kunderovi odkázali celou svou knihovnu právě MZK. Knihy i korespondence autora, který se až donedávna k České republice nehlásil, se tak symbolicky vrací do jeho rodného města.

Kubíček, který se osobně podílel na převozu svazků, odhaduje, že domácí knihovna Milana Kundery obsahuje čtyři až pět tisíc svazků. Kromě různojazyčných vydání Kunderových knih obsahuje i další skvosty. Mezi ty nejvzácnější patří původní vydání esejů Michaela de Montaigne z 16. století.

V MZK budou mít fondy zřejmě privilegované místo. „A vlastně to bude knihovna v knihovně, protože v instituci vznikne Knihovna Milana Kundery. Nebude to jenom knihovna, kde by knížky ležely ladem na poličkách, ale má to být, aspoň tak, jak jsem to pochopil, kulturní centrum se svým vlastním programem,“ konstatuje Martin Balucha, který připravil pro Český rozhlas reportáž o převozu pozůstalosti do Čech.

Zdroje: Goethe.de, iRozhlas.cz, MZK.cz, NKP.cz, Památník národního písemnictví.cz, Plzeň rozhlas.cz,  Strahovský klášter.cz