Titul MBA vám plat automaticky nezvýší, může k tomu ale pomoci

Titul MBA není automaticky klíčem k bráně pohádkového, nebo aspoň lepšího platu – stejně jako jím není titul získaný na vyšší odborné nebo vysoké škole. Potvrzuje to i personální ředitelka společnosti LMC Dagmar Suissa: „Za celou svou praxi jsem se nesetkala s tím, že by MBA jako takové mělo nějaký skutečný, vyčíslitelný efekt,“ říká. Přesto můžete být díky MBA náhle atraktivní pro ty zaměstnavatele, kteří u svých uchazečů hledají ochotu se dále vzdělávat, pracovat na sobě a umět nabyté znalosti okamžitě uplatnit v praxi, což jsou charakteristiky, které samotné studium MBA určitě přináší. „MBA je nesporně výhodou. A to nejen proto, že máte ,titul‘, ale protože jste absolvovali manažerský program, který vám dává velký rozhled. A kromě toho také jste chodili do třídy s dalšími důležitými lidmi, takže máte dobré kontakty. Také je to signál, že jste do svého rozvoje investovali hodně svého času a někdy i velkou sumu vlastních peněz, pokud vám to neplatil zaměstnavatel,“ říká personalista Jakub Hermánek.

Cesta k lepšímu platu vede přes vyšší pozice

Ocenění vašich předností je však jedna věc (vždyť právě to vám může přinést novou nebo lepší práci), částka na výplatní pásce pak věc druhá. Obecně však lidé s MBA titulem vyšší plat podle Hermánka přeci jen pobírají. MBA totiž otevírá cestu k vedoucím, a tím lépe placeným pozicím. „MBA je pro zaměstnavatele jakási nadstavba – o samotném zaměření člověka totiž primárně rozhoduje obor, který vystudoval, a postupem věku stále více hrají roli konkrétní zkušenosti. U majitelů MBA ale není neobvyklé, že absolvent ekonomického oboru začne jako personální ředitel, pak dělá obchodního, pak IT a pak generálního. MBA spíše člověka vybaví větší univerzálností na vyšších pozicích.“

MBA je investice

Na druhou stranu, pokud už někdo MBA absolvoval, je pochopitelné, že by tuto zkušenost rád zhodnotil, a to i finančně. „MBA je investice a člověk většinou chce, aby se mu to vrátilo. I když znám případ jedné dámy, která si udělala MBA, následně odešla na mateřskou a pak si otevřela soukromou školku. A určitě není jediná, kdo studoval pro svou radost a nemá potřebu na tom stavět kariéru,“ podotýká Hermánek.

Cesta k vyššímu platu vede přes vedoucí pozice

Zaměstnavatelé titul nevyžadují, může je však ovlivnit

Stejně jako ve výši platu nemá MBA exkluzivní postavení ani při samotném náboru zaměstnanců. Zaměstnavatelé ho považují většinou za výhodu, ale nestává se, že by jej kladli jako podmínku pro přijetí na určitou pozici. „MBA totiž není kvalifikace, kterou by mohli vyžadovat, tedy není tak obvyklá a dostupná. Ale je možné, že i když to nedeklarují jako požadavek, vedení některých firem může mít toto jako výběrové kritérium, a lidé bez MBA nemají šanci, byť se to nikde oficiálně neříká,“ uvažuje Hermánek. Se zřejmou propojeností mezi titulem MBA a přijetím uchazeče nebo výší jeho platu se za svou praxi nesetkala ani Dagmar Suissa: „Důvod je prostý – MBA má, stejně jako každé jiné vzdělání, za cíl rozvíjet předpoklady k práci, tedy nějaké určité znalosti a dovednosti. Je ale na každém, jak je pak aplikuje. A každého zaměstnavatele zajímá spíše aplikace než předpoklad. Znám spoustu lidí na vysokých postech, kteří mají jen střední školu, a jsou úžasní leadeři. A naopak znám spoustu lidí s MBA, kteří jsou naprosto nepoužitelní,“ dodává.

Střípek v mozaice kvalit

Také Jakub Hermánek se domnívá, že při obsazování zejména seniorních pozic hraje daleko větší roli to, co uchazeč umí a jakou má praxi, nežli to, jaké má vzdělání a tituly. „MBA je vnímán spíš jako střípek v mozaice, je to plus, a pokud na druhé straně sedí komise s podobnými tituly, jistě jste jim blíže. Nicméně stejně jako jiné tituly ani MBA není sám o sobě ničeho zárukou,“ říká a dodává: „Je to podobné jako když se od pilota chce pilotní průkaz a nějaký titul z vysoké školy a pak počet nalétaných hodin. A to, že jste se jako pilot účastnil nějakého prestižního výcviku, který byl nad rámec daných povinností, je jistě plus. Firmy přece neplatí za to, že někdo něco vystudoval, ale za práci, kterou pro ně odvádí.“

Před deseti lety to bylo jinak

Otázka platu a MBA titulu měla podle obou personalistů hlubší souvislost tak před deseti lety, kdy ještě nebyla nabídka možností dalšího vzdělávání tak široká. „Dříve bylo například běžné, že když někdo studoval MBA a hradil mu to zaměstnavatel, pak měl podepsanou dohodu o tom, že neodejde – takzvanou konkurenční doložku. A když takového člověka chtěla zaměstnat konkurence, musela mu nabídnout nejen vyšší plat, ale i závazek, že převezme financování jeho MBA studia, a případně že zaplatí i pokutu stanovenou v konkurenční doložce – která mohla být ve výši několika platů, takže se jednalo o statisíce. Mám pocit, že dnes již není tak silná poptávka po seniorních manažerech, respektive že je daleko větší nabídka, a to i těch s titulem MBA, a proto se už s takovými věcmi vůbec nesetkávám,“ říká personalista s desetiletou praxí. Jisté změny v poslední dekádě pozoruje i Dagmar Suissa: „Dnes jsou zaměstnavatelé už zas o kus dál, o něco vyzrálejší a uvědomují si, že samotné vzdělání ještě nemusí nic znamenat. Jdou mnohem více po osobních kvalitách kandidátů a zaměstnanců než po formálním vzdělání,“ uzavírá.

Foto: Stock.XCHNG, Shutterstock