Tipy pro rychlejší učení a koncentraci

Tak jako ve všem, i zde pomáhá každému něco jiného. Lidé, kteří nejlépe pracují pod časovým tlakem a jsou schopni učit se před zkouškou celý den a noc, si budou pravděpodobně pomáhat hlavně látkami podporujícími udržení bdělosti. Jiným naopak pomůže plánovat, vytvářet si strukturu učení a mezi čtením prezentací si jít zaběhat. Důležité je vyzkoušet různé možnosti a přijít na to, co nejlépe vyhovuje právě vám.

Odblokování rušivých vlivů

Ať už se chceme vymlouvat na časový pres, únavu či obtíže s koncentrací, největší překážkou soustředění jsou pro většinu lidí rušivé vlivy v okolí. Nejvýznamnějším z nich je pravděpodobně internet a sociální sítě. Studenti, kteří se učí, a současně mají ve druhé liště zapnutý chat na Facebooku, možná polovinu času tráví neefektivně. Současně se více unavují, protože přepínat ohniska pozornosti mezi jedním a druhým vyžaduje hodně energie. Proto je dobrou zásadou, chcete-li být při studiu efektivní, nekontrolovat ani sociální sítě, ani e-maily. Dokonce existují aplikace, které vám na nějaký čas vybrané stránky zablokují; špatnou variantou není ani stažení potřebných podkladů pro studium do počítače a dočasné vypnutí internetu. Intervaly zapnutého internetu či zkontrolování Facebooku si dejte za odměnu za určitý časový limit učení. Současně se zkuste učit někde, kde nejste rušeni ostatními lidmi – tedy spíše v knihovně než doma v kuchyni během běžného provozu.

Struktura a plánování

Je-li látky opravdu hodně, nejlepším způsobem, jak udržet psychohygienu, je rozdělit si ji na menší části a ty si postupně škrtat, ať vidíte váš pokrok. Současně je dobré si do programu pravidelně zařazovat pauzy, pomáhají udržet soustředění a uložit informace v paměti. V pauzách se pak učení skutečně nevěnujte, pokud možno zcela změňte činnost, ať může mít odpočinek nějaký efekt. Velkým nepřítelem koncentrace je nemotivovanost, nuda a stereotypní činnost – běžte si třeba mezi dvěma položkami na studijním seznamu zaběhat, najíst se, chvilku si kreslit nebo si popovídat se známým.

Kyslík, spánek, cukry a pitný režim

Na tuto čtveřici by si měl dát pozor každý studující. Vše z toho potřebuje mozek k optimální úrovni výkonu.:

1. Otevřené okno pomáhá zabezpečit, abyste při učení tolik neusínali. Současně může zabezpečit chladnější prostředí. Na druhou stranu mohou někoho venkovní zvuky rozptylovat. Kyslík můžete tělu dodat také aerobním cvičením během studia (někdy pomůže třeba jen po několika stránkách udělat pár dřepů).
2. Ve spánku pak probíhají procesy ukládání informací do dlouhodobé paměti. I když nestíháte, běžte si zdřímnout alespoň na chvíli, ať dáte mozku možnost přestrukturovat paměťové obsahy. Je prokázáno, že dlouhodobý nedostatek spánku navíc poměrně výrazně omezuje schopnost koncentrace. Někteří lidé mají dobrou zkušenost s plánováním spánku na jednotlivé spánkové cykly. V noci prochází člověk běžně postupným prohlubováním a změlčováním spánku, každý cyklus pak obsahuje fázi REM, ze které si pamatujeme nejvíce snů. Když se člověk probudí na konci cyklu, obvykle se mu vstává lépe, než byl-li právě ve fázi hlubokého spánku. Jeden cyklus trvá zhruba 90 minut – to je tedy doba, na kterou dává dobrý smysl si jít lehnout, i když opravdu nestíháme. Kromě spánku pomáhají také relaxační cvičení, třeba autogenní trénink nebo Jacobsonova progresivní relaxace.
3. Mozek je velkým „žroutem“ glukózy, důležitá je tedy i výživa během učení. Neznamená to bohužel, že bychom měli ve velkém polykat hroznový cukr a sladkosti – ty totiž rychle zvýší množství cukru v krvi, ale za krátkou dobu jeho hladina poklesne a způsobí tak mírnou hypoglykémii projevující se únavou či hladem. Dobrou volbou je dát si třeba banán či jiný kousek ovoce, pečivo, ovesné vločky, na oběd třeba těstoviny nebo rýži. Užitečné je vyhnout se těžkým jídlům, po kterých je člověk unavený.
4. Tekutiny urychlují regeneraci mozkových buněk, přísun živin do mozku a mají zřejmě kladný vliv na chemické procesy probíhající v mozku při učení. Bylo prokázáno, že děti dodržující pitný režim měly ve škole lepší výsledky než děti, které málo pily.

Doplňky stravy

Pomoci si můžeme také některými doplňky stravy:

• Gingko rozšiřuje cévy v mozku, takže způsobují jeho lepší prokrvení. K tomu, aby se projevily výsledky, je však dobré brát gingkové tabletky třeba několik týdnů.
• Lecitin je látka, která má velké množství žádoucích účinků. Mimo jiné se podílí na mentálních a nervových procesech a zlepšuje paměť, proto je vhodná také pro studenty.
• Hořčík pomáhá při zvýšené fyzické i psychické zátěži. Je nezbytný pro duševní funkce a mentální výkonnost, má příznivý vliv na nervový a svalový systém. Také příznivě působí na různé psychické obtíže – například na úzkosti a stres.
• Vitaminy skupiny B, především vitamin B1 a B6 jsou důležité pro nervový systém a činnost mozku. Výše uvedený hořčík se pak zpravidla prodává v kombinaci s vitaminem B6, který pomáhá i jeho vstřebávání.
• Pomoci mohou i další vitaminy a minerály, například vitamin C působí proti stresu. Není nutné je přijímat ve formě doplňků stravy, většina důležitých minerálů a vitaminů se vyskytuje například v zelenině.
• Guarana a kofein se prodávají v lékárně v tabletách a jsou užitečné k tomu, aby člověk vydržel dlouho vzhůru a nemusel vypít tolik kávy.
• Z bylinek se pak doporučuje žen-šen, který nabuzuje celý organismus, dobrý vliv na koncentraci má nejen již zmíněné gingko, ale také dobromysl nebo bazalka.

Zdroj fotografie: Nela Wurmová

Zdroj titulní fotografie: Shutterstock