Technické školy bojují s koronavirem. Vyrábí štíty i zabijáky virů

Společně s pandemií koronaviru čelí prakticky celý svět také nedostatku ochranných pomůcek jako jsou roušky, respirátory nebo ochranné obleky. Aby se Česká republika nemusela spoléhat pouze na dodávky zdravotnického materiálu ze zahraničí, na pomoc přispěchaly i technické univerzity po celé zemi a samy začaly s výrobou i vývojem pomůcek, z nichž některé před koronavirem nejen chrání, ale dokážou ho i zničit.

Jedním z nejúčinnější materiálů, který dokáže chránit před koronavirem jsou nanovlákna. Právě z tohoto materiálu vyrábí filtry Technická univerzita v Liberci. Filtry mají účinnost až 90 procent a dají se vkládat i do podomácku vyrobených roušek s kapsou. Odborníci ze strojní fakulty liberecké univerzity zvládli sestavit stroj na jejich výrobu v rekordním čase a nyní dokáže vyrobit až 3000 nanofiltrů denně.

Roušky, které vir s co největší účinností zachytí, ale nejsou tím jediným na čem odborníci z liberecké školy pracují. TUL se aktuálně také podílí na vývoji speciální antibakteriální a antivirové roušky, která by koronavirus dokázala zlikvidovat. Rouška nepropustí kapénky viru díky povrchu na bázi teflonu, vrstva pyrithion zinku pak viry i bakterie efektivně ničí. Superroušku už testují zdravotníci v několika krajích. Podle Aleše Richtera, proděkana Fakulty zdravotnických studií TUL, nosí jeden z prototypů roušky i náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.

Tento týden by se sériově mohl začít vyrábět vynález další české technické školy. České vysoké učení technické vyvinulo speciální masku, která chrání jak okolí nositele tak i jeho samotného. Úroveň ochrany masky z dílny ČVUT je srovnatelná či vyšší, než mají respirátory nejvyšší třídy FFP3, které potřebují sestry a lékaři v první linii.

Filtry používané v těchto maskách se však dají využít i jinak. Před několika týdny internet zaplavily fotografie zdravotníků, kteří měli celoobličejové potápěcí masky a na dýchací trubici nasazený filtr, který vznikl na ČVUT. Ačkoliv mohly fotografie působit až úsměvným dojmem, prokázalo se, že účinnost masek s filtrem je 99,9 procent, tedy dokonce víc něž mají respirátory FFP3.

Již od vypuknutí epidemie v Česku se na ČVUT vyrábí také ochranné štíty. Ty slouží k ochraně očí a lékaři je využívají společně s dalšími ochrannými pomůckami. Používají je také tlumočníci do znakového jazyka, protože jsou průhledné a umožňují odezírání ze rtů.

ČVUT nyní chystá i návod na výrobu speciálních ochranných masek, který bude volně ke stažení. Na základě návodu si štíty budou moci vytisknout všichni majitelé 3D tiskáren. Masku bude následně nutné doplnit o filtr, který může být z jednorázové roušky, nanovláken nebo hepafiltru z vysavače, upřesnil vedoucí projektu Tomáš Tichý z Fakulty elektrotechnické. Návod škola zveřejní zde.

Návod pro výrobu masek na domácích 3D tiskárna už zveřejnilo Vysoké učení technické v Brně. To stejně jako ČVUT vyrábí ochranné štíty pro zdravotníky a ve svých laboratořích míchá také dezinfekci ANTI-Covid podle receptury světové zdravotnické organizace.

Brněnská technika se také podílí na zkoumání samotného koronaviru. Jeho poznání je klíčové pro vývoj léku či vakcíny. VUT se zapojila do projektu folding@home, který využívá výkon počítačů zapojených účastníků k vytvoření superpočítače, díky čemuž je možné provádět obrovské množství simulací chování proteinů virových částic Covid-19. „Výpočetní kapacita sítě v posledních dnech rychle stoupá a už několikanásobně překročila výkon nejlepšího superpočítače na světě,” vysvětluje důležitost zapojení do projektu Tomáš Apeltauer z Fakulty stavební. Tým fakulty s názvem folding@fast.vut nyní patří mezi pět procent nejlepších týmů na světě.