Světová hospodářská krize a nástup fašismu v Německu

Příčiny hospodářské krize – světová hospodářská krize byla v letech 1929 – 1933 , vše začalo v tzv. černý čtvrtek – krachem na newyorské burze ( Wall street ) a to 24. 10. 1929. Během tří let se z ní stala krize světová. Zasáhla všechna odvětví – průmysl zemědělství , obchod i obchody v bankovnictví. Došlo k rozvratu hospodářství ( zvl. v nejvyspělejších zemích ) , projevilo se […]

  1. Příčiny hospodářské krize – světová hospodářská krize byla v letech 1929 – 1933 , vše začalo v tzv. černý čtvrtek – krachem na newyorské burze ( Wall street ) a to 24. 10. 1929. Během tří let se z ní stala krize světová. Zasáhla všechna odvětví – průmysl zemědělství , obchod i obchody v bankovnictví. Došlo k rozvratu hospodářství ( zvl. v nejvyspělejších zemích ) , projevilo se to poklesem průmyslové produkce ( omezení nebo zastavení výroby ) – ve světě o 37 % ( v USA o 46 % , v ČSR o 40 % ) .Začala převažovat nabídka nad poptávkou , docházelo ke hromadění zboží ve skladech a nikdo nevěděl , co s ním.Došlo k velkému poklesu cen nebo dokonce i k ničení potravin ( pálení americké pšenice , brazilské kávy , znehodnocení českého cukru).

Byl tak urychlen proces centralizace a koncentrace kapitálu ( menší podniky logicky podlehly gigantům ) – v ČSR vznikla tzv. velká trojka ( Vítkovické horní a hutní těžařstvo , pražská železářská spol. , Báňská a hutní spol. ) , v Německu Siemens a ocelárny Krupp a Essen. Došlo k ochromení světového obchodu – pokles jeho objemu na 1/3 , začíná se uzavírat trh před zahraniční konkurencí – snaha udržet trhy , začínají obchodní a celní války proti všem , státy si zřizují ochranná cla , dochází k hospodářské izolaci. Vyspělé státy však potřebují odbytiště pro své produkty začínají boje o sféry vlivu , zejména o některé státy střední a hlavně východní Evropy. Nastává rovněž měnová krize – devalvace národních měn vůči zahraničním. A jelikož docházelo k pozastavení výroby , zaměstnanci byli k ničemu a začali dostávat vyhazov ( “ historie se opakuje “ -bei uns ). Oficiálně bylo nezaměstnáno přes 50 mil. lidí)V USA 17 , v Deutschland 6 , u nás 1 mil – v ČSR žilo asi 8,5 ).

Skutečný počet však byl mnohem vyšší , skrytá nezaměstnanost na venkově ( sezónní a příležitostné práce – stejně jako dnes)A jelikož i stát na tom byl špatně , lidé dostávali směšnou podporu , všeobecně poklesly mzdy – sociální nepokoje. V tuto dobu byly těžce narušeny mezinárodní vztahy díky úpadku vlivu Společnosti národů , dochází ke krizi demokracie ,objevují se snahy nahradit ji autoritativním režimem – růst nacionalistického hnutí , národní nesnášenlivosti – nástup diktatur – fašismus v Itálii , militarismus v Japonsku , upevnění stalinské diktatury v SSSR vláda silné ruky – fašouni nebo komouši. Objevují se snahy řešit tuto krizi -ekonomická teorie o nutnosti státních zásahů do ekonomického života (Intervencionismus )-kritika dosud převládajícího ekonomického liberalismu

( prostě by se vyrábělo , co bylo tenkrát třeba ).

  1. Průběh světové krize – 1. v USA – demokratický prezident Franklin Delano Roosevelt , který se snažil najít východisko z krize – v USA krachlo 1,5 mil. firem – tzv. New Deal ( úděl ) – budují se veřejně prospěšné stavby , jejich budování mohlo zaměstnat hodně lidí , i poté nabízeli mnoho pracovních příležitostí , New deal také obsahoval soubor nových norem k oživení ekonomiky a zastavení krize , což znamenalo : státní dozor nad bankami částečná regulace bankovního systému ( úvěrů ),pomoc ohroženým bankám . Roku 1934 došlo k devalvaci dolaru , což mělo za následek posílení vývozu.Kodexem čestné konkurence došlo k regulaci konkurence – kartelové dohody , stát však ovlivňuje chování jednotlivých firem díky výši daní. Byly vydány kodexy práce – opatření ke zlepšení sociálního postavení dělníků a zaměstnanců – určeny minimální mzdy , max. délka pracovní doby , přiřknuto právo na odborové vyjednávání a stávku , financováním veřejných prácí došlo ke snížení nezaměstnanosti na 8 miliónů – stavby dálnic , železnic , letišť , přehrad , průplavů. Roku 1937 bylo dosaženo předkrizového stavu z roku 1929 , další krize byla hravě překonána během jednoho roku.

Francie – vnitřní i vnější hrozba fašismu , v únoru roku 1934 se pokusili fašisté o převrat ( LIGA OHŇOVÉHO KŘÍŽE ) , ale samotná organizační nekoordinovanost puče a silný protifašistický postoj obyvatelstva toto snažení zmařil. ( vznik široké Lidové protifašistické fronty – sdružení stran středu a levice ) , k moci se dostala Lidová fronta pod vedením Leona Bluma , prosadili některá sociální opatření : 40hodinový pracovní týden , nárok na pořádnou dovolenou , růst zemědělských výkupních cen , devalvace franku , zestátnění železnic , leteckého a zbrojního průmyslu. Mělo to i negativní důsledky : růst cen , neúspěšná zahraniční politika , odpor pravice ( neplacení daní , zastavení výroby ),vzrůst nezaměstnanosti – jeden z hlavních důvodů , proč padla dosavadní vláda , roku 1938 se dostává k moci radikál Eduard Daladier – opuštěn program lidové fronty , avšak krize se dále prohlubovala.

Švédsko – úspěšná švédská cesta – soc.-demokratická vláda od roku 1932 , rozsáhlé veřejné práce , soc. reformy , 1936 program tzv. státního blahobytu.

Itálie – zásahy státu do hospodářství ( nucená kartelizace , kontrola nad bankami ) , začíná se velmi zajímat o africké kolonie,nutnost hledat odbytiště – vojenská intervence do Etiopie ( z Eritrey ze severu a ze Somálska z jihu ) předpoklad bleskového vítězství , ale statečný odpor etiopské armády a císaře Haile Selassie , Addis Abeba byla dobyta až po 7 měsících ( květen 36 ). Etiopie byla připojena k Itálii , společnost národů proti tomu chtělo zasáhnout , ovšem Itálii podpořilo Německo , a SN nechtěla vyvolat konflikt , vznikla nová kolonie Italská východní Afrika ( etiopským císařem se stal Viktor Emanuel třetí ).

Japonsko – mělo velký zájem o Mandžusko ( zdroj nerostného bohatství , které Japonsko nemělo – želez. ruda , uhlí dřevo ), ačkoliv bojovali v 1. svět. válce na straně dohody , neměli žádné výhody velmocí , roku 1931 uskutečnili pumový atentát na železnici u Mukdenu , Mandžusko poté bylo celé obsazeno , vyhlásili tam samostatný stát Mandžukuo ( 1932 ) , stát to však žádný nebyl , byla to kolonie Japonska , v čele Mandžukua stál poslední čínský císař Pchu – I , byla to loutka. OSN však odhalila , že Mandžukuo není samostatný stát , odmítla ho uznat , Japonsko odstupuje z OSN roku 1933 , Japonsko se začalo sbližovat s Německem , roku 1937 začali nové útoky na Čínu – úspěšné , čínský odpor byl chabý. Roku 1938 zaútočili Japonci na SSSR u jezera Chasa , bylo to však rychle odraženo.

Španělsko – roku 1936 se dostává k moci koalice Lidové fronty ( republikáni , socialisté , komunisté ) – levicová vláda , která provádí spoustu levicových reforem – podnět pro fašistický puč – Francisco Franco , Emilio Mola – fašistická strana Falanga , ze začátku měl málo stoupenců , hrozilo potlačení fašistického hnutí , ovšem Franco si získal řadu spojenců – maurské oddíly z Španělska,Maroka , Itálie ( pozemní jízda ) a Německo ( letecká legie Condor -Guernica ).Dne 18. 7. proběhlo protivládní povstání ( v čele s Francem ) , došlo k občanské válce , republikány podporuje SSSR , ale ne tolik , jako Němci fašisty , z celého světa přicházejí dobrovolníci a vytvářejí interbrigády proti fašismu , ovšem jich bylo několikanásobně méně než Němců , důležitý byl také postoj Anglie a Francie – prosazovali politiku nevměšování. Francie dokonce zablokovala španělská konta ve své zemi a zakázali jim nákup zbraní ve Francii. Franco postupně získával převahu , táhnul na Madrid ( pátá kolona ) , v březnu 1939 Madrid padl , vítězí fašistická diktatura ( 0,6 mil. zahynulo , 0,5 emigrovalo , a 0,2 bylo uvězněno ). Za druhé světové války zůstalo neutrální ( přes Hitlerův tlak ).

Anglii – rychlé a pružné řešení krize díky devalvaci libry ( 1931 ) , od tohoto roku také začal růst zahraniční obchod. Vládla labouristická strana ( 1929 – 31 ) v čele s MacDonaldem – soc.demokratická strana , dělnická strana vedená pravicovými reformátory. Roku 1931 však došlo k rozporu uvnitř strany , část se spojila s konzervativci

( National labour party ) a část s fašisty ( British union fascists ). V této době bylo pro MacDonaldovu vládu charakteristické , že mnohá opatření vláda přijímala bez parlamentu. Roku 1935 se dostává k moci pravice – porozumění pro zájmy Německa a Itálie – politika usmiřování fašistických mocností – appeasement – dovršena vládou Nevilla Chamberlaina a min. zahraničí Halifaxe .

SSSR – hospodářská krize je “ prý “ vůbec nezasáhla , probíhá industrializace , byla zavedena všeobecná pracovní povinnost , výsledky pětiletek byly záměrně zveličovány , probíhá masová kolektivizace v zemědělství , nátlak na rolníky aby vstoupili do družstev ( minimální mzdy ), těžký a energetický průmysl vybudován za cenu drastických podmínek , teroru , bídy a hladu ( tuším , že tam vypukl hladomor roku 1928 – but I am not sure ) – SSSR se stává průmyslovou velmocí , přestože lidi neměli co do huby. V objemu výroby obsadili druhé místo ve světě , velmi nízká životní úroveň . Snaha prolomit mezinárodní izolaci ( začala za velké říjnové revoluce ) , roku 1934 vstupuje SSSR do společnosti národů , mělo obavu z agrese Německa a Itálie – roku 1935 spojenecká smlouva s Francií a Československem , SSSR se rozhodlo podporovat španělské republikány – důvěra světové veřejnosti , navenek protifašistická a protiválečná propaganda , obhajoba demokracie – ovšem nikdo doopravdy nevěděl , jak to v Rusku chodí – teror a demokratická přetvářka. Stalin likviduje své největší odpůrce a začíná prosazovat ne vládu jedné strany ( KS ) , ale jedné osoby , začíná pracovat na svém kultu , symbol vzestupu. Po zavraždění komunisty Kirova vydán mimořádný dekret – opravňoval odsoudit lidi obviněné z terorismu k smrti bez soudního řízení – likvidace nepohodlných – Zinověv , Bucharin , Rykov , Trockij. A gulagy.

Propagandistická kampaň – Stalin symbolem vzestupu a moci Ruska , neomylný vůdce , roku 1936 bylo vyhlášeno vítězství socialismu v SSSR – začíná se ostře stavět proti fašismu.

  1. Hospodářská krize v ČSR – hospodářská krize se projevila se zpožděním- 1930, zvl. v zaostalém Slovensku a Podkarpatské Rusi v zemědělství . Vrchol krize nastal v letech 1932 – 33 , poklesl zahraniční obchod o 71 % ( obranná cla zemí ). Začalo docházet k omezování výroby , v horších případech ke zrušení továren , rapidně poklesly mzdy ( 4 – 14 Kčs denně ) , vzrostla nezaměstnanost – 1 milión lidí – protestní akce dělníků , horníků a rolníků – srážky s policií ( 1930 Radotín u Prahy , 1931 v Jeseníku ). V březnu roku 1932 proběhla masová stávka horníků – mostecká stávka ( mzdy ) – 25 000 horníků severočeské pánve + Kladensko a Ostravsko – největší stávka v období první republiky a ve střední Evropě , nepotlačena.

Zhoršuje se vnitropolitická i mezinárodní situace , Francie začíná praktikovat appeasement. V roce 1935 došlo k dvojím volbám – Masaryk odstoupil , navrhnul Beneše ( podporují ho hradní strany – sociální demokraté. , lidovci a národní socialisté ) , proti němu vystupuje Němec , komouši stáhli Gottwalda sami podpořili Beneše. V parlamentních volbách skončili druzí Henleinovci , 2/3 Němců žijících u nás pro ně hlasovalo ( 1 249 000 ) – dříve Sudetoněmecká vlastenecká fronta , od 35 Sudetoněmecká strana,v čele Konrád Henlein. Byla vytvořena Udržalova vláda ( 29 – 32 agrárník ) -dílčí podpůrné akce, podpory pro nezaměstnané dělníci organizovaní v odborech podle gentského systému . Stát poskytuje odborovým organizacím příspěvek , podpora byla však časově omezená a to na jeden rok ( název podle města Gentu , kde byl zaveden roku 1901 ) , ostatní dostávali tzv. žebračenky – týdenní poukázky na potraviny v hodnotě 10 – 20 Kčs. Roku 1932 – 35 byla Malypetrova vláda – částečné zmírnění krize zásahy do hospodářství , reformní program.

  1. Způsoby řešení krize – v USA New deal (viz za b. ) , ve Švédsku – soc. dem. vláda roku 1932 , plán rozsáhlých veřejných prací , sociální reformy , roku 1936 vydán program tzv. státního blahobytu.

Německu – budován uzavřený hospodářský systém , zavedeno centrálně řízené hospodářství , snaha v soběstačnosti v surovinách a potravinách ( strategické zásoby na válku ) , podpora zemědělství , státní veřejné práce – dálnice, začíná se mohutně zbrojit – mnoho pracovních příležitostí , všechno mělo jeden cíl – vytvořit moderní útočnou armádu , v letech 35 – 37 bylo celé německé hospodářství převedeno na potřeby války , byla odstraněna nezaměstnanost ( a krize ).

Anglie – devalvace libry roku 1931 – mělo za důsledek zvýšení zahraničního obchodu.

Itálie – zásahy státu do hospodářství ( kontrola nad bankami , nucená kartelizace ).

Japonsko – hospodářství , stejně jako v Německu , je podřízeno armádě , zbrojařství , zisk Mandžuska.

Španělsko – po občanské válce zcela hospodářsky rozvráceno , neschopno vést válku.

  1. Vznik fašismu – byl reakcí na komunismus , kapitalisté měli velký strach ze znárodňování. Vznikl v Itálii , kde sílilo levicové hnutí , proběhla generální stávka roku 1920 , objevují se pokusy o znárodnění. Silné podniky samozřejmě neměli zájem o znárodnění , proto si najímají válečné veterány , kteří vytvořili polovojenský svazek – fasci di combattimento. Tyto svazy na požádání silných podniků tvrdě potlačovaly stávky ( kdo nemakal , dostal přes držku , když to nepomohlo , dostal znova ). V Itálii nastolen otevřený teror. Svazy ( typické černé košile ) byly podporovány finančně podnikateli , vytvořili fašistickou stranu ( v čele ctižádostivý novinář Benito Mussolini ) , Mussolini byl obratný řečník a dařilo se mu získávat více stoupenců , všem něco slíbil – expanzi na Balkán a do Afriky ( pracovní příležitosti ) , i obyčejní lidé měli najednou možnost se politicky prosadit , nejaktivnější fašista se mohl dostat do špičky společnosti – korporativní fašismus. K moci se fašisté dostali pochodem na Řím – 28. 10. 1922 , obsadili hlavní město bez boje ( 26 000 lidí ) , následovala kapitulace krále Viktora Emanuela třetího , Mussolini byl jmenován ministerským předsedou , zásahy proti revolučním hnutím , zákaz nefašistických stran , zatýkání odpůrců. Roku 1925 zrušen parlament , budován kult vůdce – vůdcovský stát – DUCE.

Maďarsko – od listopadu 1918 republika , velké hospodářské potíže , sílilo revoluční hnutí ( sociální demokraté a komouši ) , vyhlášena republika rad ( 21. 3. až 1. 8. 1919 ) , v čele republiky rad stál Béla Kun – znárodnění průmyslu i velkostatků , intervence francouzské a československé armády, protiútok maďarské Rudé armády

( obsazeno část Slovenska, vyhlášena republika rad). Poté však sympatie komunistů slábnou , pád republiky rad , byla nastolena vláda fašistické strany admirála Horthyho ( důstojníci a velkostatkáři ) , sbližování s Itálií – Maďarsko začíná ohrožovat Rumunsko a Jugoslávii – vytvořena Malá dohoda.

Polsko – obnoveno jako samostatný stát , labilní demokratický systém byl nahrazen autoritativním režimem osobní moci generála Pilsudského ( vojenský převrat ) , vojenská diktatura nastolena roku 1926.

Španělsko – sílí zde levicové hnutí , proti němu vystoupili důstojníci roku 1923 a nastolili vojensko-fašistickou diktaturu , v čele Miguel Primo de Rivera y Orbaneja , potlačení dělnického hnutí , roku 1930 však svržen , odešel do exilu.

Portugalsko – generál Antonio Carmona provedl 1926 vojenský převrat , v 32. fašistický režim – diktátor Antonio Salazar.

Bulgaria – roku 1923 proběhlo komunistické povstání v čele s Jiřím Dimitrovem , bylo potlačeno a dochází k fašistickému převratu.

Litva – roku 1926 se dostává levice k moci , v roce 1626 proti ní nastal převrat a vzniká zde fašismus.

  1. Nástup fašismu v Německu – hluboké důsledky krize ve všech odvětvích , nezaměstnanost ( 6 mil. lidí ), sílí zde levice ,ovšem byla nejednotná ( komunisté bojují se sociálními demokraty – považováni za nepřátele , označováni jako sociálfašisty ) , své stoupence si začíná získávat NSDAP ( Nationalsozia­listische Deutsche Arbeiterpartei ) – politická strana zastupující zájmy nejreakčnější skupiny německého monopolního kapitálu. Hlavní znaky jsou : krajní šovinismus ( druh nacionalismu ), teror proti revolučním dělnickým hnutím , antikomunismus , revanšismus a rasismus. Tato strana byla založena roku 1919 jako tzv. Německá dělnická strana , od roku 1920 NSDAP. Od roku 1921 je jejím předsedou Adolf Hitler. Po nezdařeném pokusu o fašistický puč ( 1923 ) v Mnichově byla strana zakázána , ale naproti tomu byla v únoru 1925 znovu založena.

Vzrůst počtu voličů roku 1932 – Hitlerův slib odstranění krize , každý bude mít práci , růst životní úrovně. Získal si spojence napříč celou společností , monopolům slíbil zisk kolonií a možnost vyvážet své zboží , drobným podnikatelům slíbil , že zruší konkurenci ( židy ) . Roku 1932 vyhráli volby – legální zisk moci , 30. 1. 1933 říšský prezident Paul von Hindenburg jmenoval Adolfa Hitlera říšským kancléřem – výborný řečník , dokázal strhat masy , 1. 2. rozpuštěn parlament – konec demokracie. Nejdříve se chtěl Hitler vypořádat s odpůrci nacismu ( s komunisty a socdemáky ) , záminkou měl být požár budovy říšského sněmu ( Reichstag ) – 27. 2. 1933 -založen nacisty , obviněni protivníci ( hlavně Dimitrov ) – jeden z vůdců kominterny ,Němci chtěli Dimitrova odsoudit v tzv. lipském procesu ( 21. 9. – 23. 12. ) , Dimitrov se sám obhajoval a zvítězil.

Již v polovině roku 1933 byly zakázány ostatní strany. Oporami nacistické moci byly ozbrojené oddíly

SS ( schutzstaffel) – ochranné oddíly , tato organizace vznikla 1925 v rámci SA jako elitní organizace přímo podřízená Hitlerovi – původně jeho osobní stráž , byla nositelem zvlášť fanatické ideologie “ věrnosti vůdci “ a čistoty germánské rasy. Roku 1929 jmenoval Hitler říšským vůdcem SS H. Himmlera. Roku 1934 se tato organizace osamostatnila . Podřídila si veškerou bezpečnost a pronikala do vedení státu ,ekonomiky a armády. Vedle SS byly zřízeny speciální oddíly SS Totenkopfverbände – spravující koncentrační tábory a Waffen SS ( voj. oddíly v celkové síle 40 divizí ). SS měla hlavní odpovědnost za masové vraždění obyvatel okupovaných zemí a za systém teroru v Německu.

Dále SA ( sturmabteilung ) – německý úderný oddíl – polovojenská organizace Německa v letech 1921 – 45. Měla sloužit k násilnému nastolení fašistické diktatury. Od roku 1931 za vedení Ernsta Röhma spolu s SS hlavní nástroj teroru nacistické strany NSDAP proti odpůrcům nacistů. Ernst Röhm se od roku 33 snažil spojit SA a reichswehr v masovou armádu pod svým velením. Hitler se souhlasem špiček monopolistického kapitálu dal Röhmeho a jeho stoupence ( 1000 voj. činitelů ) 30. 6. 34 zastřelit při tzv. Noci dlouhých nožů. SA byla odzbrojena a přeměněna v organizaci pro předvojenskou výchovu a strážní službu.

Hitlerjugend ( HJ ) – nacistická mládežnická organizace založena roku 1926 , od roku 1936 povinná pro celou německou mládež. Složkami Hitlerjugend byly- Deutsches Jungvolk ( chlapci od 10 – 14 let ), Hitlerjugend

( chlapci 14 – 18) a Bund Deutscher Mädel ( BDM – svaz německých dívek – 14 –21 let ). HJ vychovával německou mládež v militaristickém ,šovinistickém a rasistickém duchu , sloužil nacistům i jako jednotky do bojů od roku 1944 v rámci volksšturmu.

Gestapo – ( Geheime staatspolizei ) – založeno roku 1933 Göringem , roku 1934 podřízeno Himmlerovi , roku 1939 spojeno s bezpečnostní služdou ( SD ) SS .

SD – ( sicherheitsdienst der SS ) – bezpečnostní služba SS , součást SS , založena roku 1931 pod vedením

R. Heydricha , měla dozírat na členy nacistické strany , postupně však kontrolovala všechny oblasti života

v Německu. Od roku 1936 měla společné vedení s gestapem. Za druhé světové války vyvražďovali válečné zajatce a partyzány.

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.