Studovat VŠ nebo VOŠ? A jak je to s přestupy?

Končíte střední školu a řešíte otázku, zda pokračovat na vysoké škole nebo vyšší odborné škole? Jaké má obojí výhody?

Pro vyšší odbornou školu mluví většinou relativně nízké školné, známost prostředí a systém výuky bližší střední škole. Často se VOŠ bere jako „přípravka“ na VŠ, kam není problém se dostat. Dnes se však lze snadno dostat rovnou na vysokou školu – řada škol bere studenty bez přijímacích zkoušek. Zájemců o studium na VŠ je v posledních letech stále méně a vysoké školy se předhánějí v tom, kdo kterého studenta „uloví“, aby zaplnily svá studijní místa. VOŠ tak může být pro některé studenty jen ztrátou času, který by mohli věnovat rovnou studiu na VŠ.

Někdy se lze dočíst či zaslechnout i o výhodě VOŠ v tom, že její obory jsou více specializované a mnohem praktičtěji zaměřené, než studium na klasické VŠ. I tyto výhody lze ovšem brát za přežitek. Například VŠEM studentům nabízí obory/programy s řadou specializací a výuka je kromě základních teoretických předmětů založena na praktickém využití získaných znalostí a dovedností. Je to právě díky tomu, že VŠEM se zaměřuje na preference a potřeby studentů a jejich přípravu na budoucí praxi a zároveň si jako soukromá vysoká škola uvědomuje nutnost propojení znalostí a jejich aplikace. Proto na VŠEM působí celá řada profesionálů z praxe, manažerů a dalších osobností z politiky, vědy, společenského dění či oblasti osobního rozvoje. Studenti mají možnost se během studia zaměřit na předměty, které je baví, zajímají a chtěli by v této oblasti sami v budoucnosti pracovat či již pracují a chtějí si rozšířit své obzory a prohloubit znalosti, dovednosti a kompetence. Lze tedy říci, že uvedené výhody lze získat spíše při vhodném výběru vysoké školy, než u VOŠ.

Jako další výhoda VOŠ je zmiňováno také vysoké procento uplatněných absolventů. Zde je opět nutné zmínit, že toto tvrzení není úplně založené na pravdě. Protože jen část absolventů VOŠ odchází do praxe (z nichž část samozřejmě uplatnění snadno nachází – což dnes není zarážející, vzhledem k velmi nízké nezaměstnanosti), ale velká část pak přestupuje ještě na vysoké školy, studuje dál a ve výsledku své studium, oproti studentům VŠ prodlužuje.

U vysoké školy již byla řada důvodů uvedena, ale lze zmínit navíc mnohem větší volnost během studia, větší množství oborů, větší vnímanou prestiž i mezinárodní využití získaného titulu, možnost cestovat a studovat v zahraničí, možnost přestupu po získání Bc. do jiných studijních programů bez nutnosti absolvovat předchozí studium, a tudíž možnost následně pokračovat i na magisterském studiu bez ohledu na preferované zaměření.

Pokud shrneme výše uvedené, pak lze spatřovat jako hlavní nevýhodu u VOŠ její jistou strnulost a omezenost a právě nemožnost pokračovat ve studiu. Pokud se k tomu absolvent rozhodne, musí si nejprve dokončit bakalářské vzdělání, které už student, který se rovnou rozhodl rovnou pro VŠ, má již za dobu, kterou student stráví na VOŠ (tj. 3 roky) většinou hotové.

Jak tedy postupovat při přestupu z VOŠ? Je to poměrně snadné. Student podá přihlášku a následně zažádá o uznání obsahově shodných či podobných předmětů. VŠEM studentům VOŠ umožňuje uznat studium na VOŠ až do výše 60 % kreditů se zkrácením délky bakalářského studia až na 1 rok. Je samozřejmě nutné, aby obor, který student absolvoval na VOŠ byl podobného zaměření, jako ten, který si volí na VŠ (tj. oblast podnikové ekonomiky, marketingu, komunikace a lidských zdrojů). Pokud si tedy absolvent vodně vybere obor bakalářského studia, na který chce nastoupit, může získat bakalářský titul již za jeden rok a následně může pokračovat s ostatními studenty na magisterském studiu, či zvolit praxi s mezinárodně uznávaným titulem.

PR článek