Hurá do Francie za studiem i cestováním

Jak probíhalo výběrové řízení na Erasmus? Na francouzské filologii bylo pouze jednokolové řízení – pravděpodobně kvůli nízkému počtu uchazečů –, a to písemné, formou motivačního dopisu.

Měla jsi možnost vybrat si z více škol. Proč sis vybrala zrovna tu v Perpignanu? Katedra romanistiky má poměrně širokou nabídku zahraničních škol, přičemž možnost volby závisí na umístění ve výběrovém řízení. Tuto univerzitu jsem si zvolila hlavně pro její polohu. Perpignan leží nedaleko pobřeží Středozemního moře a současně nedaleko Pyrenejí – čili je blízko moře i hory a dá se zajet také do Španělska, všechno je na dosah.

Helena Samková

Jak ses cítila první dny po příjezdu? Ani nevím, respektive nevím, kde mi hlava stála. Po příjezdu jsem měla spoustu zařizování a papírování, musela jsem se adaptovat na zdejší systém výuky a způsob života. Pocit lehkého zmatku však brzy vystřídal velmi příjemný dojem z nového prostředí a chuť objevovat tamější kulturu a okolí.

Měla jsi problém se domluvit? Ze začátku určitě. I když bych neřekla, že jsem měla přímo problém se domluvit, ale spíše rychle reagovat a nemluvit tak „kostnatě“. Zpočátku šlo hlavně o to, abych si oživila a obohatila slovní zásobu.

Jak tě přijali ostatní studenti? Myslím, že velmi dobře. Tedy hlavně co se týče dalších zahraničních studentů, s těmi jsme vytvořili docela silný kolektiv. Domácí, francouzští studenti si mezi sebe pouštěli nové lidi jen málokdy.

Co tě ve škole nejvíc bavilo? Jeden z nejzajímavějších předmětů byla historie architektury.

Jakým způsobem jsi trávila volný čas? Především cestováním po blízkém okolí, ale i po Španělsku – z nedalekého letiště v Gironě se dalo využít nabídek levných letenek na nízkonákladové lety do celé Evropy. Každopádně samotná univerzita má velmi bohatou nabídku mimoškolních aktivit – od mnoha druhů sportů přes lekce tance či focení až po řadu kulturních akcí ve městě. Já jsem se nejvíc věnovala volejbalu, ve kterém jsme měli i univerzitní tým, a o víkendech jsme často chodili na túry do hor. Když bylo hezké počasí, tak jsme samozřejmě trávili odpoledne na pláži.

Jsi ráda, že jsi v zahraničí prožila celý akademický rok, nebo bys příště volila raději jednosemestrální pobyt? Byla jsem velmi spokojená a příště bych naopak zvolila pobyt ještě delší, pokud by to šlo.

Splnil studijní pobyt tvá očekávání? Neměla jsem konkrétní očekávání. Nicméně zlepšení jazykových schopností, poznání nové kultury a mnoha nových lidí z celého světa se určitě vyplnilo.

V čem tě nejvíce obohatil? Asi v samostatnosti, posílení osobnosti. Člověk je najednou sám za sebe a musí se o sebe postarat se vším všudy. Nejvíc mi daly právě ty nové, různorodé situace a setkání s rozličnými lidmi. Jsou to nenahraditelné zkušenosti.

Co bys vzkázala studentům, kteří uvažují o pobytu ve Francii? Pokud jsou ochotní poprat se s francouzským byrokratickým systémem a nekonečným papírováním, které s tím souvisí, tak vřele doporučuji. Je to nádherná země, která si zakládá na svých tradicích a kde je rozhodně co objevovat.

Autorka textu: Michaela Doubravová Fotografie: Archiv Heleny Samkové