Studium v USA: Přijímací řízení krok za krokem

Spojené státy mají jedny z nejlepších univerzit na světě. Přijímací řízení je však odlišné od českých zkoušek a kvalitní příprava na něj zabere měsíce. Jak se dá na americkou školu dostat, kde hledat pomoc a na co si dát při přípravě pozor?

Prvním krokem je samozřejmě najít vhodnou školu a seznámit se s podmínkami přijetí. Při výběru školy by si člověk měl rozmyslet, zda se chce ucházet o místo na jedné z nejslavnějších univerzit jako jsou Stanford či Yale, nebo zda se vydá na méně známou, přesto kvalitní školu. Dalším kritériem při výběru může být kapacita školy, její lokalita, nabízené programy, výše školného a nabídky stipendií.

Při výběru škol se může člověk obrátit na tři z nejsledovanějších žebříčků světových univerzit: Times Higher Education World University Rankings, QS World University Rankings a Academic Ranking of World Universities. Užitečným pomocníkem může být i databáze univerzit College Board. Zároveň je na internetu mnoho dostupných článků, blogů, videí a rad přímo od studentů, kteří do Ameriky za studiem odešli (včetně Čechů). V Praze navíc sídlí Fulbrightova komise, která studentům nabízí poradenské služby i stipendijní programy.

Poté, co si uchazeč vybere školu, musí se seznámit s podmínkami přijímacího řízení a začít se na něj připravovat. Důležité je hlídat si všechny termíny, jak pro odeslání všech potřebných dokumentů, tak pro zapsání na zkoušky, které uchazeči musí složit.

Standardizované testy

Většina amerických univerzit po uchazečích požaduje vysvědčení ze střední školy, motivační dopisy, eseje na zadané témata, doporučující dopisy od profesorů a složení testů studijních předpokladů a angličtiny. Všechny potřebné testy (testy studijních předpokladů SAT, ACT a jazykové testy TOEFL, IELTS) se pravidelně konají v České republice, je však potřeba se na ně včas zaregistrovat a včas připravit.

SAT a ACT jsou standardizované testy, které podobně jako Scio testy v České republice, měří studijní předpoklady uchazeče. Testy jsou zaměřené na čtení, psaní a počítání. Trvají několik hodin a píší se u nezávislé testovací organizace, která později dodá výsledek v podobě bodového skóre. Podobně jako u Scio testů je pro úspěšné zvládnutí zkoušky důležitá znalost formátu testu. Na internetu jsou k dispozici oficiální cvičné testy, přípravné materiály i online přípravné kurzy. Fulbrightova komise skrze své Poradenské centrum uchazečům nabízí zapůjčení učebnic proti vratné záloze 1000 korun.

TOEFL a IELTS jsou jazykové testy, které ověřují úroveň schopnosti studovat v angličtině. Podobně jako u testů studijních předpokladů je nutné se obeznámit s formátem testu a osvojit si tak efektivní strategie, jak zadání zvládnout co nejlépe. Ke zkouškám se dají běžně koupit učebnice v knihkupectvích, zároveň jako u předchozího bodu platí, že mnoho materiálů je k nalezení online nebo v knihovně Fulbrightovy komise. Pozor, jazykové testy Cambridge americké univerzity neuznávají.

Dopisy a eseje

Většina amerických univerzit po svých uchazečích požaduje doporučující dopisy od profesorů. Jednotlivé školy si volí vlastní formát dopisu, obecně ale platí, že by uchazeči o sepsání doporučujícího dopisu měli požádat takového vyučujícího, který je dobře zná a dokáže nezaujatě vystihnout dovednosti a schopnosti studenta.

Často má být součástí přihlášky motivační dopis nebo esej na zadané téma. U těchto dokumentů je zásadní nejen precizní angličtina, ale zároveň představení autora. V motivačním dopise by měl uchazeč prokázat, proč chce studovat právě tuto vysokou školu a proč je dobrým kandidátem. V eseji na dané téma by se měl držet formálních a stylistických náležitostí eseje a prokázat schopnost vyjadřovat se v cizím jazyce. Někdy je součástí přijímacího řízení i pohovor, v případě zahraničních studentů přes Skype nebo telefon.

Úspěšné složení zkoušek a včasné dodání všech potřebných dokumentů nezaručuje přijetí na vybranou školu, ale je pro něj nezbytné. Celý přihlašovací proces na americkou univerzitu se může zdát zdlouhavý a náročný, ale v dnešní době existuje spoustu organizací a zdrojů, kde lze najít pomoc a podporu.

Užitečné rady a tipy při přihlašování na univerzitu v USA naleznete například zde:

https://www.studujemevusa.cz/

https://www.studiumvamerice.cz/

Hlavní strana

https://cz.usembassy.gov/cs/education-culture-cs/studium-v-usa/

Bakalářem za čtyři roky

Americký vysokoškolský systém se od toho českého liší především v délce studia. Bakalářské studium v USA trvá čtyři roky, na rozdíl od našich tří. Zároveň si studenti nevolí obor hned na začátku studia, ale až po absolvování povinných předmětů různého zaměření, při kterých by měli lépe zjistit, co je baví a čemu se chtějí věnovat.

S podobným návrhem přišel rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, který by byl pro, aby se české univerzity vrátily k přijímaní studentů na fakultu, nikoliv na konkrétní obor, a umožnily tak studentům zvolit si zaměření až po prvním ročníku. Zájemci o bakalářské studium na americké univerzitě se tedy nemusí trápit přípravou na oborový test, ale musí se připravit na komplexnější přijímací řízení.

Alternativou studia v USA, může být studium české univerzity v aglickém jazyce.

Zdroje: iHNed.cz, www.fulbright.cz