Studium v Jižní Koreji: Získat stipendium může být snazší než do jiných zemí

Magdaléna P. (25) po úspěšném dokončení bakalářského studia Koreanistiky na FF UK odjela na tři roky do Jižní Koreji. V rámci vládního stipendia KGSP zde absolvovala roční intenzivní kurz korejštiny a momentálně studuje magisterský program na prestižní Yonsei University v Soulu. Jak stipendium získala, v čem je korejština nejtěžší a jaký je studentský život v desetimilionovém hlavním městě? O tom všem jsme si s Magdou povídaly uprostřed korejské metropole.

Magdo, ty jsi vystudovala bakalářské studium obor Koreanistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Proč sis vybrala zrovna Koreanistiku?

O Koreu jsem se začala zajímat na střední škole. Pocházím z Moravskoslezského kraje, kde sídlí Hyundai a pracuje pro něj mnoho Korejců. V kraji se tak koná mnoho kulturních akcí spojených s Koreou, jsou tam korejské restaurace a žije tam rozsáhlá korejská komunita. Nejprve mě více lákala japonská kultura, ale postupně jsem díky místní korejské komunitě přeorientovala na Koreu. Před maturitním ročníkem jsem do Koreji poprvé na měsíc vycestovala jako turistka a tehdy jsem se rozhodla, že Koreanistiku chci studovat.

Byla jsi se svojí volbou Koreanistiky na FF UK spokojená?

Absolutně. Koreanistika je poměrně malý obor, panuje tam příjemná atmosféra. Mnoho lidí si však myslí, že se na Koreanistice věnujeme převážně jazyku, což není pravda. Studium Koreanistiky není o intenzivním studiu korejštiny, jazykové dotace jsou oproti jiným oborům poměrně nízké. Pokud chce člověk umět plynně korejsky, je potřeba věnovat se samostudiu jazyka nebo chodit na kurzy mimo školu, které fakulta zprostředkovává v rámci Sejong Institutu.

Jaké tipy bys dala někomu, kdo se chce začít korejštinu učit?

Opakovat, opakovat, opakovat. Nejdůležitější je aktivně jazyk používat. Toto pravidlo platí u všech jazyků, u korejštiny ale obzvlášť, protože korejská slovíčka jsou úplně jiná než ta, která známe. Člověk se musí vracet k učení každý den, i když se mu nechce, a měl by co nejvíce mluvit. Ze začátku jsem bojovala s tím, že se mi Korejci snažili opravovat každou malou chybu nebo se smáli mému přízvuku, ale člověk se nesmí nechat odradit a musí mluvit, mluvit, mluvit.  Hodně lidem pomáhá dívat se na korejské seriály a poslouchat korejskou hudbu, což mě osobně nebaví, ale jsem přesvědčená, že jakýkoliv zábavný způsob, u kterého je člověk nucen nový jazyk používat, je užitečný.

Co je pro tebe na korejštině nejjednodušší a naopak nejtěžší?

Nejjednodušší je abeceda Hangul. Korejci nepoužívají znaky, ale jednotlivá písmena, takže v porovnání s čínštinou nebo japonštinou je snadné naučit se číst. To je velké plus pro začátečníky. Nejtěžší je pro mě pokročilá slovní zásoba. Základní slovní zásobu si člověk při studiu vybuduje poměrně rychle, ale od středně pokročilé úrovně se násobí složitost i počet slov pro vyšší pokročilé. Často mi slovíčka připadají úplně stejná a nedokážu si je odvodit, což vyplývá z toho, že značná část korejské slovní zásoby vychází z čínských znaků. Ty jsme se sice na Koreanistice učili, ale já s nimi mám doteď problém. Pokud se někdo chce korejštinou živit, doporučila bych mu učit se i čínské znaky, protože to mu hodně pomůže v pokročilých úrovních jazyka.

Vyjela jsi do Jižní Koreji i během bakalářského studia?

Katedra Ústavu dálného východu nabízí jazykové kurzy a výměnné pobyty i v Jižní Koreji, nejčastěji na půl roku. Já jsem vyjela ve druhém ročníku na jeden semestr na univerzitu Sogang, která se nachází v centru Soulu. Zároveň jsem do Jižní Koreji několikrát během studia cestovala sama mimo studium.

Momentálně v Koreji studuješ magisterský program na Yonsei University v rámci vládního stipendia Global Korea Scholarship (GKS). Kdy a jak ses o stipendiu dozvěděla?

O stipendiu GKS jsem věděla už na střední škole, protože už tehdy jsem poprvé hledala možnosti studia se stipendiem v Koreji. Chtěla jsem jet do Koreji studovat už bakalářský program, ale nenašla jsem vhodnou variantu. Vládní stipendium pro studenty bakalářských oborů sice v Koreji existuje, ale není nabízené Čechům. Samozřejmě jsou i jiné možnosti, jak získat stipendium, například přes konkrétní školu. Tehdy jsem však věděla jen o GKS nabízeném pro studenty magisterského studia, a tak jsem se rozhodla, že počkám. Od druhého ročníku vysoké školy už jsem věděla, že si na GKS podám přihlášku.

Jak probíhalo výběrové řízení na udělení stipendia?

Pro české studenty probíhá výběrové řízení přes korejskou ambasádu v Praze ve spolupráci s Domem zahraniční spolupráce, který spadá pod ministerstvo školství. Dům zahraniční spolupráce vyhlašuje nabídku stipendia do Jižní Koreji každoročně. V prvním kole je nutné dodat všechny potřebné dokumenty, které putují na korejskou ambasádu. Ve druhém kole na korejské ambasádě probíhá pohovor v angličtině či korejštině. Po pohovorech korejská ambasáda vybere tři studenty, jejichž složky pošle do Koreji a tamní korejské ministerstvo školství vybere dva z nich. Když jsem se o stipendium ucházela já, uchazečů bylo celkem asi devět. Proto bych řekla, že získat stipendium do Koreji může být snadnější než do jiných zemí.

V rámci KGS musíš nejprve absolvovat rok intenzivního jazykového kurzu. Lze stipendium získat i bez předchozího studia jazyka?

V Koreji se používají certifikáty z korejštiny známé jako TOPIK, které jsou rozděleny do šesti úrovní (šestka je nejvyšší možná). Pokud už člověk nějaký certifikát má, může získat bonusové body, které mu mohou pomoct ve výběrovém řízení. Já osobně jsem TOPIK neměla, ale měla jsem jiné certifikáty z jazykových škol odpovídající TOPIK.  V jazykové škole jsem nastoupila do úrovně 4. Pokud má člověk před odjezdem TOPIK úrovně 5, nemusí absolvovat roční jazykový kurz a může rovnou nastoupit na magisterské studium. Naopak pokud někdo nemá žádnou předchozí znalost, není to problém, protože se vše naučí od nuly v jazykové škole. Získat vládní stipendium a odletět do Koreji bez jakékoliv znalosti jazyka je samozřejmě obtížnější, ale není to nemožné.

Jazyková škola ti byla přiřazena ministerstvem?

Ano, jazyková škola je studentům přidělena, vybírají si jen následnou univerzitu. Já jsem roční jazykový kurz měla v Tedžonu, který leží asi 140 km jižně od Soulu.

Jak náročný byl jazykový kurz?

Tím, že jsem byla pokročilá, pro mě nebyl kurz tak intenzivní. Měla jsem čtyři hodiny denně od pondělí do pátku. Úplní začátečníci však měli až sedm hodin denně a často se učili i o víkendu. Roční studium navíc nelze jen absolvovat, člověk musí na jeho konci složit jazykovou zkoušku na minimální úrovni TOPIK 3, aby mohl nastoupit k magisterskému studiu. Úspěšné složení standardizovaného testu TOPIK nevypovídá o schopnosti aktivně používat jazyk, je rozdíl umět správně vyplnit test a vést konverzaci. Znovu se tak vracíme k tomu, že u korejštiny je nejdůležitější ji co nejvíce používat.

Co všechno stipendium pokrývá?

Stipendium pokrývá výdaje na jazykový kurz a školné na následné univerzitě. Při příjezdu student obdrží  tzv. resettlement allowance ve výši 200,000 wonů. Po celou dobu studia poté dostáváme 900,000 wonů měsíčně, z čehož si hradím ubytování a jídlo. Pokud má někdo TOPIK 5, dostává o 100,000 wonů měsíčně více. Každý semestr ještě dostáváme příspěvek na učebnice a studijní materiály, zároveň nám korejská vláda hradí pojištění.

První rok jsi strávila v Tedžonu, což je páté největší město s více než 1,5 milionem obyvatel. Od druhého roku bydlíš v Soulu, metropoli s více než 10 miliony obyvatel. To musí být docela rozdíl, ne?

Já osobně preferuji menší města než Soul. Je to nejspíš i tím, že mám procestovaný korejský venkov a zároveň jsem v Soulu strávila dostatek času na to, abych si jej užila. Kdybych mohla odpovídající obor studovat na univerzitě mimo Soul, volila bych si menší město. Tedžon mi vyhovoval. V menších městech je vše levnější, ať už je to bydlení, zábava nebo jídlo. Nejsou v nich davy lidí a zároveň tam vše, například doprava, funguje stejně dobře jako v hlavním městě. Navíc Tedžon leží ve středu poloostrova, tudíž je z něj blízko do všech směrů.

Univerzitu, na které studuješ magisterský program, sis tedy vybírala sama?

Ano. Když jsem podávala přihlášku na stipendium, vybrala jsem si z nabízeného seznamu tři školy a seřadila je dle preferencí. Zvolila jsem Yonsei University, což je jedna z top tří škol v Jižní Koreji, Hanyang University, která je taky v Soulu a univerzitu v Pusanu, což je přímořské město na jihu. Tyto školy jsem si vybrala, protože nabízely obor Korejská studia se zaměřením na ekonomický rozvoj v angličtině. Člověk se přes vládní stipendium může hlásit na obory jak v angličtině, tak korejštině. Korejské ministerstvo složky vybraných studentů posílá daným univerzitám a ty už si pak komunikují přímo s uchazečem o studium.

Jaké je na Yonsei University procento zahraničních studentů?

Yonsei University má téměř 30 tisíc studentů včetně stovky výměnných studentů z celého světa, takže se to těžko odhaduje. Můj obor se však vyučuje na mezinárodní fakultě Graduate School of International Studies (GSIS), kde je mezinárodních studentů tak padesát procent. Převažují tam korejští profesoři, drtivá většina všech našich profesorů ale vystudovala a dlouhodobě žila mimo Koreu.

Jsou na GSIS i další Češi a Češky?

Jsme tady z Česka celkem tři, všichni na vládním stipendiu a všichni z Koreanistiky FF UK. Vlastně všichni studenti, o kterých vím, že do Koreji jeli přes KGS, byli nějak spjati s Koreanistikou. Myslím si však, že k získání stipendia to není podmínkou, člověk se holt musí o Koreu dlouhodobě zajímat, studovat ji a mít zájem sem odjet.

Jaké je studium na korejské univerzitě v porovnání s českou univerzitou?

V Česku většinou předměty probíhají tak, že profesor přednáší a studenti poslouchají. V Koreji většinou dostaneme povinnou četbu na každou hodinu a během přednášky profesor jen vysvětluje kontext četby, dodává doplňující informace a moderuje diskuzi mezi studenty. Studenti se tedy chtě nechtě musí do výuky více zapojit a musí věnovat hodně času domácí přípravě.

Yonsei University je v centru Soulu. Jaký je zdejší studentský život?

Náš kampus je krásný, je tady všechno a pořád se tu něco děje. Je však pravda, že většina akcí je určena především pro studenty bakalářského studia. Já osobně navíc bydlím mimo kampus, takže v něm netrávím tolik času jako ti, kdo bydlí na koleji. Obecně je studentský život v Soulu super, obzvlášť pokud se člověk rád baví. Noční život tu jede ve velkém, vyžití je tu od rána do večera.

Co bys na závěr poradila někomu, koho láká studium v Jižní Koreji?

Zájemcům o studium v Jižní Koreji bych poradila, aby si zjistili co nejvíce informací a možností, které tato země nabízí. Mnoho lidí má díky globální popularitě k-popu korejský sen o zdejším životě, je ale potřeba zvážit pro a proti a ideály zkombinovat s realitou. Přece jen je Jižní Korea z Evropy daleko a odjet sem studovat je velké rozhodnutí, proto je fajn si to co nejvíce usnadnit a zpříjemnit tím, že člověk využije nabízených výhod. Existuje mnoho druhů stipendií, nejen KGS nabízené korejskou vládou, ale i jednotlivými univerzitami, pro bakaláře i magistry.