Studium v Bratislavě: „Je to kompromis mezi domovem a cizinou“

Míro, můžeš čtenářům přiblížit, co jsi na Slovensku přesně studoval?

Byl jsem v Bratislavě na jednosemestrálním pobytu přes program CEEPUS na podzim 2007. Studoval jsem tam religionistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského.

Proč ses rozhodl zrovna pro Bratislavu?

Chtěl jsem konkrétně v Bratislavě získat nějaká data k bakalářské práci, což byl hlavní důvod a motivace mého rozhodnutí. To, že se na Slovensku vlastně mluví podobnou řečí, jsem bral v tomto ohledu jako výhodu. Je to vlastně takový kompromis mezi tím někam vyjet, ale přesto se necítit jako v cizině.

Měl jsi pocit, že jsi na zahraničním studijním pobytu, nebo ses spíš cítil „jako doma“?

Vlastně jsem to nebral úplně jako nějaký zahraniční pobyt. Spíš jako takovou česko- slovenskou družbu. Několik lidí, učitelů i studentů jsem tam už znal z různých konferencí a jiných společných akcí. Religionistika Brno a Bratislava se celkem přátelí. Myslím, že je fajn rozvíjet vzájemné vazby a vytvářet naši „mezinárodní“ spolupráci.

Jaký byl přístup vyučujících a spolužáků k tobě?

Přístup jak učitelů, tak studentů, byl vstřícný a přátelský. Není na co si stěžovat.

Potkal jsi tam nějaké další české či zahraniční studenty?

Byl tam na měsíc ještě jeden můj spolužák z Brna. Jinak na koleji jsem byl mezi zahraničními studenty, ale s nimi jsem nebyl nějak moc v kontaktu, kromě mého srbského spolubydlícího, který stejně mluvil slovensky. Takže jsem si celý svůj zahraniční pobyt vystačil s češtinou.

Čím může být Slovensko atraktivní?

Slovensko může být pro Čechy atraktivní v tom, že se právě mohou v jistém smyslu cítit jako doma. Podobných věcí je zde daleko více než rozdílných, což pro praktickou stránku studia i života je jednoznačné plus.

Mohl jsi své práce odevzdávat a prezentovat v češtině?

V tom žádný problém nebyl. Práci jsem musel psát tuším v jednom v předmětu, a že byla v češtině, myslím nikdo neřešil.

Máš nějakou zábavnou příhodu se slovenštinou?

Přímo se slovenštinou vlastně ani tak ne. Spíš mě zaujalo, že moje příjmení, Vrzal, má na Slovensku nějaký ještě hlubší význam. Při kontrole prezence na přednáškách, vždy když přišlo na řadu moje příjmení, tak se velká část mých slovenských spolužáků smála. Z čehož jsem ve svém příjmení vycítil jistý dvojsmysl.

A co studentský život v Bratislavě?

Co se týče vyžití, tak v Bratislavě je několik klubů i originálních hospůdek. Studentský život zde rozhodně je a absolvoval jsem několik „pařeb“ se slovenským spolužactvem, kde jsme hlubokomyslně a vášnivě diskutovali nad smyslem studia náboženství. Vrchol mého studentského žití však byla asi religionistická chata kdesi hluboko na jihu Slovenska, kam mě mí slovenští spolužáci pozvali. Lokalita byla malebná i penzion, který jsme měli celý pronajatý, byl velmi útulný. Z touhy poznat daleké kraje a tamní luhy a háje jsem se nakonec ztratil v hlubokém lese ve stylu Blair witch. Nemohl jsem se z něho několik hodin dostat zpátky do města, protože mezi lesem a městem byl vysoký plot, což mi přišlo zajímavé, ale pro mě v tu chvíli nepraktické, navíc obyvatelé města za plotem mi nerozuměli. Už jsem myslel, že se do města nedostanu a skončím jako ve výše uvedeném filmu zahynuvší v divočině, ale nakonec se vše v dobré obrátilo a vrátil jsem se zpět na základnu k praktikování studentského života v jeho nejpříjemnějších aspektech.

Myslíš si, že se Češi nějak liší od svých slovenských bratrů?

Těžko říci nějaké obecné soudy o tom, v čem se lišíme. Co mě tak napadá, tak jsem zaregistroval na Slovensku jako časté téma debaty o vztahu Slováků a Maďarů. Je zde asi trošku jinak konstruovaná „národní identita“, nebo tak nějak bych to nazval. Respektive jsou v tomto ohledu zvýznamňovány jiné faktory než u nás. Jinak vůči Čechům jsem nějaké záporné postoje nezaznamenal, spíše naopak.

Vidíš nějaký rozdíl v systémech školství?

To moc nedovedu posoudit. Kromě toho, že jsme měli indexy (na MU v Brně indexy neexistují, pozn. red.), kam se zapisovaly známky, tu rozdíly ještě nějaké asi budou, ale nějak výrazně jsem je nepochytil. Musel bych tam být déle, abych na to dokázal lépe odpovědět.

Jak hodnotíš svůj pobyt zpětně?

Kromě navázání nových kamarádství bych ocenil kontakty, které jsem zde získal, a které můžu využívat dodnes. Ohledně studijního přínosu bych řekl, že některé předměty mi opravdu něco daly (například Náboženstvá predkolumbovskej Ameriky a Jeruzalem v náboženskej konfrontácii), některé pro mě byly spíš opakování toho, co už jsem znal. Celkově to určitě hodnotím jako dobrou zkušenost.

Ještě něco bys chtěl dodat?

Zdravím KAPOR – Katedru porovnávacej religionistiky UK v Bratislave!

Děkujeme za rozhovor!