Studium po třicítce očima absolventů: Jste vyzrálejší a zvládáte stres

Na českých veřejných vysokých školách je studium zdarma v každém věku. Po 26 roce života sice už nemůžete získat statut studenta a s ním spojené výhody, ale za studium platit nebudete. I po třicítce tak můžete začít se studiem na vysoké škole. Vybírat si můžete jak z klasických bakalářských či magisterských oborů, tak i z kurzů celoživotního vzdělávání. Zkušenosti lidí, kteří se do studia pustili v pozdějším věku, naznačují, že to byla ideální volba, ač to neměli vždy jednoduché.

Alexandra Szászová začala studovat medicínu ve 43 letech, získala cenu Karla Weignera pro nejlepší absolventy lékařských fakult a stala se zdravotní sestrou na intenzivní péči na kardiologii. Předtím pracovala v cestovním ruchu jako letuška. Ke kariéře zdravotní sestry ji inspirovalo náhodné setkání s cestujícím s Alzheimerovou chorobou, po kterém začala nejprve pracovat v domově pro seniory.

Tam si ověřila, že ji baví přímý kontakt s lidmi a péče o ně a přihlásila se na obor všeobecná zdravotní sestra. Všechny potřebné informace si na vlastní pěst hledala na internetu. Mimo to se zúčastnila přípravných kurzů na lékařské fakultě, kde si pochvalovala přátelskou atmosféru i přístup ke studentům.

Do studia medicíny po třicítce se stejně jako Alexandra Szászová pustil i David Binhack. Na rozdíl od Szászové chtěl medicínu studovat odjakživa, ale místo toho začal po střední škole rovnou pracovat. Teprve po třicítce si mohl díky úsporám a podpoře své manželky – v Německu pracující lékařky – dovolit nastoupit na vysokou školu.

Ze strany mladších spolužáků se David Binhack nesetkal s odsouzením ani jinými negativními reakcemi. Naopak si myslí, že jeho samého mladší kolektiv omladil. V prvním semestru se ostatních sice stranil, v tom druhém si k nim už našel cestu. Univerzita mu podle jeho slov kromě možnosti studovat obor, který ho vždy zajímal, poskytla příležitost odreagovat se od běžných životních starostí a relaxovat.

Skloubit rodinu a studium ale nebylo jednoduché. Binhack to však díky sebekázni, efektivní práci s časem, a především podpoře své manželky zvládl. Říká, že času nikdy není málo, jen se s ním člověk musí naučit pracovat a najít si chvíli na všechno, co chce stihnout.

Adriana Hollandová už měla bakalářský titul, magisterské studium ale nedokončila. Změnit se to rozhodla ve svých 31 letech a přihlásila se na Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity. Už před nástupem na univerzitu pracovala v odvětví PR, a ačkoliv magisterský titul pro své povolání nepotřebovala, rozhodla se zároveň studovat i pracovat.

Návrat ke studiu Hollandové poskytl intelektuální stimulaci a možnost vystoupit z každodenní reality své práce. Výraznějších rozdílů mezi sebou a mladšími spolužáky si nevšimla, pouze zaznamenala, že přistupují jinak k času a povinnostem.

Studium v pozdějším věku pak nevnímá jako překážku. Nejenže má starší student širší rozhled a tolik ho nestresuje učení, protože zná stresové situace z práce, ale bývá také mnohdy vyzrálejší a má jasnější očekávání od studia. Je tak méně pravděpodobné, že si vybere špatný obor.

Podnikatelka Andrea, začala studovat až po čtyřicítce. V roce 2013 se přihlásila na dálkové studium andragogiky. Na přednášky chodila jednou za měsíc v pátek a v sobotu, nad rámec toho se věnovala samostudiu. Motivací pro ni nebyl titul ale zájem o obor.

Studium podnikatelku bavilo, občas ale měla pocit, že si ukousla příliš velké sousto. Naštěstí se na jejím oboru našli i další lidé v obdobné životní situaci a vzájemně se podporovali.

Zdroj: Aktuálně.cz, Zprávy z MUNI, Motolák, Jobs.cz