Studium na vysoké škole podraží. Inflace postihne tisíce vysokoškoláků

České veřejné vysoké školy sice nabízejí studium zdarma, ale i bez školného mohou výdaje činit tisíce korun měsíčně. Výhodu mají studenti, které finančně podporuje rodina. Až 12 tisíc vysokoškoláků si ale podle projektu Neviditelní musí na studium z větší části či úplně vydělávat sami. Na podporu od školy v podobě sociálního stipendium dosáhne jen deset procent z nich. Do života vysokoškoláků v tomto akademickém roce navíc výrazně zasáhne inflace.

„Skloubit práci a školu je těžké. Někdy mám chuť to vzdát. A to studuji obor, u kterého pracovat zvládnu. Neumím si představit, jak to dělají třeba medici,“ vysvětluje vysokoškolák Ondra. Z vlastního si musí platit jídlo, nájem, oblečení i potřeby do školy. Proto tráví většinu času v práci.

Tím největším výdajem bývá pro studenty ubytování. Například v Praze studenty trápí vysoké ceny kolejí. Lepší pokoje jsou často rychle rozebrané a studentům nezbývá jiná možnost než se nastěhovat do podnájmu. I jeho ceny ale v poslední době narůstají.

Na finanční situaci studentů se také v minulých letech negativně podepsala pandemie covidu, kvůli níž řada z nich přišla o práci. „Nezaměstnanost v některých sektorech loni výrazně stoupla a studenti často přišli o zdroje peněz. Z oblíbených brigád v oblastech cestovního ruchu a gastronomie, které v posledním roce stagnovaly, museli studenti přestoupit na brigády jiné,“ uvedl Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.

I když si práci studenti najdou, zvládnout ji současně se studiem není nic jednoduchého. V tom nejhorším případě studenti školu nedokončí, což může negativně ovlivnit jejich karierní dráhu a budoucí příjmy. Bez vysokoškolského titulu mají lidé v průměru o 114 tisíc korun nižší příjmy než zaměstnanci s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Každý člověk, který studium nedokončí, navíc stojí stát zhruba 296 tisíc korun.

Nedokončení studia ale není jediné riziko, kterému studenti v případě nedostatečných finančních zdrojů čelí. Ovlivňuje to i jejich volbu studijního oboru.

„I když bych ráda šla na medicínu, ke které mě to vždy táhlo, vím, že bych školu nezvládla kvůli její časové náročnosti. Musela jsem si proto vybrat školu, která je flexibilnější, abych při ní mohla pracovat. Zároveň jsem také zvažovala, které zaměstnání nevyžaduje několik let trvající praxe a atestace po státnicích, abych začala vydělávat hned po škole i na úkor dlouhodobého kariérního růstu. Šla jsem proto studovat sociologii,“ podělila se o svou zkušenost studentka Anna.

Nedostatek finančních prostředků studenty limituje i v případě, že mají ambice studovat na prestižní škole v zahraničí. „Mít v životopise Harvard je jistě snem řady mladých lidí. Toto studium je ale dostupné jen omezené skupině studentů, a to nejen kvůli enormním nákladům, ale i náročným studijním kritériím, která musí student splňovat,“ sdělila Anna Kortusová, analytička investiční platformy Portu.

Na Harvardu, který se v letošním Akademickém žebříčku světových univerzit umístil na prvním místě a získal status nejlepší školy, roční školné činí v přepočtu 1,3 milionu korun. A to nezahrnuje další náklady, jako je ubytování a strava. Výdaje se tak mohou ročně vyšplhat až na dva miliony. „Proto se většina zájemců o univerzitní studia rozhlíží na domácí půdě a zahraniční zkušenosti sbírá například formou studijních stáží,“ doplnila Kortusová.

Levné ale není ani studium v Česku. Průměrná měsíční částka za ubytování, jídlo, dopravu, skripta a volný čas se pohybuje mezi 9250 až 15 tisíci za měsíc, v závislosti na tom, zda student bydlí na koleji nebo v pronájmu.

„I v případě, že budeme brát optimální scénář, kdy student navštěvuje státní vysokou školu, je ubytován na koleji, a i své další náklady omezí na nutné minimum, bavíme se o téměř půlmilionové částce za univerzitní studia. V případě ubytování v soukromí v exponované lokalitě se celkové náklady mohou vyšplhat k milionu. Pokud se student rozhodne pro soukromou vysokou školu, musí si připravit několik dalších stovek tisíc na školné,“ vypočítává Kortusová. Rodičům proto doporučuje, aby svým dětem spořili na studium už od jejich útlého věku.

Zdroj: iDNES.cz