Speciál O OBORECH: Obecná jazykověda

26. 4. 2010 | O studijních oborech

Podle časopisu The Economist má nejsložitější jazyk na světě až 150 rodů. Jaký rozdíl to v rámci běžné komunikace je oproti našemu mužskému, ženskému a střednímu rodu, si těžko dokážeme představit. Jak to může v praxi vypadat? Například věta „Diga ape-wi“ znamená, že „Chlapec hrál fotbal“, protože mluvčí ho sám viděl. Ale věta „Diga ape-hiyi“ znamená sice to samé, ovšem mluvčí chlapce neviděl, jen to předpokládá, píše The Economist. Každý příbuzný může mít svůj zvláštní rod, každý gramatický tvar určité zabarvení vyjadřující postoj k vyřčenému. Zlatá čeština! Tu zvládáme intuitivně, přesto je i náš mateřský jazyk neskutečně složitý systém plný pravidel i výjimek. Tak je tomu se všemi jazyky, leccos však mají společného. Pokud vám nestačí jazyky jen používat, ale toužíte jim také lépe porozumět, může vám studium obecné jazykovědy přinést jak teoretický vhled do světa lingvistiky, tak i skvělý odrazový můstek pro studium dalších jazyků.

Náplň studia

Názvy předmětů jako „Formální syntax slovanských jazyků“, „Rekonstrukce praindoevropštiny“ či „Algebra pro lingvisty“ asi většinu čtenářů odradí, přesto se jedná o zajímavé kurzy, při kterých studenti nahlédnou až na dřeň lidské komunikaci pomocí řeči. Vyučují se předměty orientované na fonologii a fonetiku, dějiny jazykovědy, přehled světových jazyků a zkoumají se psychologické i sociální činitelé, které užívání jazyka ovlivňují. Součástí výuky je i studium pro nás exotických jazyků jako je aramejština, hebrejština či sanskrt, aby si studenti mohli osahat i neindoevropské jazyky.

Dokonce i náš mateřský jazyk je neskutečně složitý systém plný pravidel a výjimek (foto: Stock.XCHNG)

Uplatnění absolventů

Absolvent se může stát stejně tak učeným teoretikem a badatelem jako praktikujícím studentem dalších jazyků. Perspektivní se zdá spojení jazykovědy s informatikou – absolvent může napomáhat vývoji elektronických překladačů a automatů pracujících s jazykem. Především si však pořádně procvičí myšlení a zdokonalí se v logických úsudcích a řešení problémů, což je dovednost hodící se ve všech oblastech. „Ne náhodou se říká, že vedle studia matematiky je to teoretické studium jazyka, které efektivně rozvíjí intelektuální schopnosti studenta,“ píšou stránky oboru na Karlově univerzitě.

Přijímací zkouška

Typ přijímací zkoušky se odvíjí od univerzity, na kterou se uchazeč hlásí. Masarykova univerzita jako na většinu svých oborů požaduje absolvování Testů studijních předpokladů. Karlova univerzita má test vlastní. Přijímací rozhovor zkoumá, zda potenciální student dobře rozumí stavbě a funkci mateřštiny i zvoleného cizího jazyka, který ovládá. Předkládá se také přehled četby o jazyce a životopis. Na Univerzitě Palackého je předpokladem k přijetí především ukončené bakalářské vzdělání, neboť studium tohoto oboru je nabízeno jen na navazujícím magisterském stupni.