Speciál O OBORECH: Chirurgie

Náplň studia

Obor Chirurgie (v jeho různých formách a zaměřeních, o nichž si povíme dále) lze u nás studovat pouze v doktorských studijních programech. Kdo se však chce chirurgii věnovat ve svém budoucím profesním životě, měl by tomu samozřejmě přizpůsobit již studium na magisterské úrovni. Podmínkou pro přijetí v doktorském programu je sice podle podmínek přijetí tak, jak je prezentují jednotlivé školy, „absolvování magisterského programu“, nepřímo se zde však předpokládá studium na některé z lékařských fakult. Obecnou náplní doktorského studijního programu Chirurgie je, stejně jako u jiných takových programů, vědecké bádání a samostatná tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje. Samotné studium vždy probíhá podle individuálního studijního plánu koordinovaného přiděleným školitelem. Standardní doba studia v doktorském programu činí zpravidla 3 až 4 roky (její délka závisí na akreditaci příslušného studijního oboru). Maximální lhůta pro dokončení studia pak většinou bývá stanovena na 8 let. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Absolventům studia se následně uděluje akademický titul „doktor“ (zkratka Ph.D.).

Formy chirurgie

Většina z nás si pod pojmem chirurgie nejspíš představí výjevy z různých pořadů z nemocničního prostředí, kde se na operačním sále sklání nad pacientem několik lékařů a sester v rouškách a se skalpelem v ruce. „Klasickou“ chirurgii v její obecné rovině by bylo možné charakterizovat jako medicínský obor, zaměřený na léčbu nejrůznějších poranění operační cestou. Poznatky z něj se dají využít i v řadě dalších lékařských oborů (například v ortopedii, urologii, gynekologii a pod.). Oproti tomu speciální chirurgie je již orientována na určité oblasti – například na chirurgii plastickou, úrazovou, cévní, novorozeneckou či dětskou, kardiochirurgii, neurochirurgii aj. Obecná chirurgie se v rámci doktorských programů vyučuje zejména v prvním, případě ještě ve druhém ročníku, ve specializovaných oborech se pak studenti vzdělávají během druhého, resp. třetího ročníku. V posledním ročníku studia se pak většinou věnují publikační tvorbě a dokončení disertační práce. Na našich vysokých školách lze kromě „klasické“ chirurgie studovat také obor s přívlastkem „experimentální“, „vojenská“ či „veterinární“.

• Experimentální chirurgie

Tento obor je, jak se uvádí v propozicích stejnojmenného oboru vypisovaného na 1., 2. a 3. LF UK, „zaměřen na studium teoretických základů medicínských oborů, které využívají chirurgické postupy v nejširším slova smyslu. Předmětem studia a výzkumu jsou molekulárně biologické, strukturální, patofyziologické a metabolické změny poškozených buněk, tkání a orgánů, které probíhají v průběhu rozvoje patologických procesů, ev. při jejich experimentálním navození, a které jsou chirurgicky ovlivňovány“. Konkrétní zaměření studia je určeno studijním tématem, které si student vybral už při podání přihlášky a které se specializuje na určitou oblast tak, aby po absolvování oboru školu opouštěli opravdoví odborníci.

• Vojenská chirurgie

Náplň oboru Vojenská chirurgie je podobná klasické chirurgii, jen je více orientována na uplatnění znalostí z oblasti chirurgie ve vojenské praxi. Dle anotace tohoto oboru uvedené na stránkách Univerzity obrany v Brně, kde se Vojenská chirurgie vyučuje, jde o „lékařský obor, který spojuje vědomosti, praktické dovednosti a schopnosti zaměřené na poskytování chirurgické péče ve válečných konfliktech nebo v mimořádných mírových civilních podmínkách. Obor současně integruje soubor vědomostí o úkolech a kapacitě vojsk a jejich koordinaci s jinými organizacemi státu“.

• Veterinární chirurgie

Obsahem oboru Veterinární chirurgie je, jak už z názvu vyplývá, chirurgie zaměřená na léčbu zvířat. Jen pro představu, například v minulém akademickém roce byla v rámci doktorského oboru Veterinární chirurgie, ortopedie a rentgenologie, který zajišťuje Fakulta Veterinárního lékařství VFU v Brně, vypsána tato témata: „Aktuální problematika chirurgické léčby zlomenin u malých zvířat“ a „Klinická aplikace magnetické rezonance v podmínkách medicíny malých zvířat“.

Zatímco většina z nás si operační sál spojuje s nepříjemnými okamžiky života, pro chirurgy je místem, kde naplňují svá poslaní (foto: Lucie Černá, www.vysokeskoly.cz)

Přijímací zkoušky

Přijímací zkoušky do doktorského programu se mohou na různých školách mírně lišit, přesto většinou zahrnují: přijímací pohovor před komisí oborové rady chirurgie, během něhož by měl uchazeč prokázat předpoklady pro tvůrčí vědeckou práci a samozřejmě pak základní oborové znalosti a zájem o studium. Nedílnou součástí zkoušky je také předložení projektu disertační práce, jíž se bude uchazeč během studia zabývat. Bodově zvýhodněny bývají také dosavadní vědecké, vědecko-výzkumné, publikační a jiné aktivity související s oborem. Součástí přijímací zkoušky na některé doktorské programy (např. na obor Vojenský chirurgie na UO v Brně) je také zkouška z angličtiny. U většiny nabízených oborů patří anglický jazyk mezi povinné předměty.

Kde chirurgii studovat

• Obor Chirurgie

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni Program: Chirurgie – přihlášky 30. 4. 2010 Web: www.lfp.cuni.cz

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Program: Chirurgie – přihlášky do 30. 4. 2010 Web: www.med.muni.cz

• Obor Experimentální chirurgie

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Program: Experimentální chirurgie – přihlášky 30. 4. 2010 Web: www.lf1.cuni.cz

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Program: Experimentální chirurgie – přihlášky 30. 4. 2010 Web: www.lf2.cuni.cz

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Program: Experimentální chirurgie – přihlášky 30. 4. 2010 Web: www.lf3.cuni.cz

• Obor Vojenská chirurgie

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové Program: Vojenská chirurgie – příjem přihlášek je již ukončen

• Obor Veterinární chirurgie

Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Program: Veterinární lékařství – přihlášky do 30. 6. 2010

Zajímavosti z oboru:

• pojem chirurgie je odvozeno od řeckého základu cheirurgia, kde slovo cheir zastupuje český ekvivalent „ruka“ a ergein se překládá jako „pracovat
• za nejstarší známý „prechirurgický“ výkon se považuje trepanace (otevření lebky) – k tomuto tvrzení vědce dovedl nejstarší známý nález trepanované lebky pocházející z období 7300 – 6220 př. n. l. nalezené na Ukrajině
• počátky chirurgie se připisují starým Egypťanům – nejstarším objeveným důkazem je tamní nález lidské dolní čelisti se dvěma otvory pod kořenem stoličky (ca 2750 př. n. l.)
• mimo Egypt se chirurgie hojně provozovala také například v Indii, kde se prováděly dokonce i vnitrobřišní operace (tamní chirurgové byli schopni například vyjímat kameny z močového měchýře); pocházejí odtud také zmínky o prvních rekonstrukčních operacích nosu a uší, které zde byly usekávány za trest
• za otce chirurgie je považován indický lékař Susrutha
• chirurgie nebyla vždy pokládána za respektovaný a důležitý obor, naopak – o své místo na slunci se zejména v dobách raného a vrcholného středověku musela přít s tradičním lékařstvím. Chirurgie totiž byla na rozdíl od něj považována za podřadnou disciplinu, již ve středověku provozovali jen lazebníci a ranhojiči. Relativního uznání a znovuobjevení své starověké éry se dočkala až koncem 16. století.
• v polovině 19. století se v klinické praxi začaly využívat první anestezie; další pokroky v oboru znamenalo i zavedení dezinfekčních prostředků či antibiotik a později také mj. využití krevní transfúze
• zásadní inovací oboru z poslední doby je využívání metody zvané telemedicína – díky ní může vést například operatér z Prahy operaci ve Spojených státech
• dle koncepce oboru chirurgie, kterou lze najít na stránkách České chirurgické společnosti, bylo na konci roku 2004 evidováno v České republice celkem 2541 lékařů působících v oboru chirurgie
• o popularizaci chirurgie se postaraly seriály jako M.A.S.H, Plastická chirurgie, s.r.o., či Chirurgové

Zdroj:
webové stánky jednotlivých fakult
www.operativa.cz
www.chirurgie.cz
cs.wikipedia.org