Sociální práce: Potřebný obor, který se hledá

Zajímají vás sociální témata a chcete pomáhat lidem? V našem článku se mimo jiné dozvíte, na jaký typ sociální práce musíte mít ze zákona vysokoškolský titul, jestli vás dokážou univerzitní obory připravit na praxi i to, jaký je o studium zájem.

Není pracovník jako pracovník

Nejprve si ujasněme pojmy. Ne každý, kdo pracuje v sociální sféře je totiž sociální pracovník. Pracovník v sociálních službách je ten, kdo pracuje přímo s lidmi a pomáhá jim s každodenními úkony jako je hygiena nebo péče o domácnost. Tento pečovatel nemusí mít vystudovanou vysokou školu, stačí mu kvalifikační kurz. Vedle toho je podmínkou kladný vztah ke starším, hendikepovaným či jinak znevýhodněným lidem, dobrý zdravotní stav a očkování proti žloutence typu B.

Naproti tomu sociální pracovník pro vykonávání své profese již vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání ze zákona potřebuje.

A co takový vystudovaný sociální pracovník může dělat? Může být pomocnou osobou při předávání dětí mezi odloučenými rodiči, odborným asistentem právníků u soudu, ředitelem vlastní neziskové organizace, nebo třeba pracovníkem ve výchovných ústavech. Pokud se vám nechce do praxe, vystudováním oboru sociální práce můžete získat kvalifikaci také k provádění výzkumů.

Jaká mít očekávání

Dominik má bohaté zkušenosti s prací s dětmi a dospívajícími. Pracoval v programu primární prevence i v Selesiánském středisku mládeže v pražských Kobylisích. Do toho má rozstudovanou Sociální a pastorační práci na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Tu studoval nejdříve prezenčně, pak ale přešel na její dálkovou variantu.

„Poměr teorie a praxe byl dle mého odhadu tak 60:40. Celkově je vidět, že obor zde vedou lidé ze sociologie a teologie. Takže teorie byla tvořená z půlky předměty z teologie, poté zde byly přímo sociologické předměty a předměty ze sociální práce,“ vypočítává student pro VysokéŠkoly.cz.

Předměty ze sociální práce byly podle Dominika předávány studentům optikou sociologů, kteří dělali terénní výzkumy a s lidmi přímo nepracovali. „Pak jsme měli i nějakou psychologii a právo,“ pokračuje Dominik ve výčtu. Zde postrádal třeba základy krizové intervence nebo zdravovědu.

Nekvalitní praxe?

„Oficiálně jsme měli dost praxí, ale nebyla tomu uzpůsobena teoretická část výuky,“ líčí Dominik. Jako příklad uvádí stáž studentů v domově mládeže, kde ke klientům studenti nebyli vůbec puštěni nebo byli mezi ně „hozeni do vody“ bez jakékoli průpravy. „Je to dáno i tím, že sociální práce nejdříve vznikla z praxe, až dodatečně vznikl akademický obor. Takže se podle mě ten obor dost hledá,“ popisuje Dominik.

Domnívá se, že mu teorie sociální práce v jeho současném zaměstnání příliš nepomohla. Čerpá ale z teoretických vědomostí nabitých v rámci pastorační části studia. To, že vás teorie ze školy stejně nemůže připravit na práci s lidmi, potvrzuje pro VysokéŠkoly.cz i Veronika Javorská z neziskové organizace Naděje. Ta studovala sociální práci na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. „Vědomosti ze školy jsem získala, ale praxe byla odlišná. Praxe jsem ve škole měla naprosté minimum. Na vysoké škole, kterou jsem studovala, byl kladen důraz hlavně na vědomosti,“ odhaluje.

Nenáročné studium

Veronika i Dominik se shodují, že studium nebylo náročné. „Byla to vlastně docela pohoda, jen to bylo obtížné skloubit s prací nebo s několika pracemi, protože jsme museli psát spoustu seminárek a vytvářet projekty. Takže si myslím, že kdybych na prezenční obor sociální práce nastoupil hned po maturitě s tím, kde jsem teď, tak bych byl za vodou a měl titul,“ říká Dominik.

Na dálkovém studiu, kde si momentálně titul dodělává, potkal i další studenty, kteří již pracují pro orgán sociálně-správní ochrany dětí nebo domovy pro seniory. Důvodem je mimo jiné i fakt, že od roku 2007 musí sociální pracovníci mít alespoň odpovídající bakalářské vzdělání na vysoké škole nebo dokončenou vyšší odbornou školu.

Víc studentů, málo pracovníků

To je také možná jeden z důvodů, proč zájem o studium sociální práce roste. Pro ilustraci: v roce 2014 se na studium sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) hlásilo 106 zájemců z celkových sedmi a půl tisíců uchazečů o studium. V roce 2022 bylo uchazečů o studium na FF UK o tisícovku méně, počet zájemců o obor ale narostl na více jak 200. Sociální práce se tak vedle anglistiky, bohemistiky a psychologie řadí mezi nejpopulárnější obory na fakultě.

Veronika Javorská však velký příliv mladých lidí do sociálního sektoru během poslední dekády, kdy v oboru pracuje, nepocítila. „Myslím si, že o studium sociální práce je stejný zájem jako před 10 lety, bohužel dost lidí odrazují nízké mzdy v tomto sektoru, proto se po vystudování orientují jiným směrem,“ míní.

Zdroje: Akademia.cz, ff.cuni.cz, htf.cuni.cz, web.etf.cuni.cz