Slabý ročník maturantů a hodně vysokých škol: Šanci na přijetí má téměř každý

Maturanti, kteří se letos chystají na vysokou školu, mají velkou šanci, že budou přijati. Kvůli slabému populačnímu ročníku bude totiž nových maturantů málo, zatímco vysokých škol je v České republice hodně. Úbytek zájemců kvůli snižujícímu počtu maturantů pociťují školy dlouhodobě.

Zatímco v roce 2012 činila procentuální úspěšnost uchazečů o studium 62 procent, o deset let později se vyšplhala už na 75 procent. Loni bylo dokonce přijato 84 procent z 90 tisíc uchazečů a tento trend bude pokračovat i letos.

„Demografický pokles pociťují prakticky všechny vysoké školy v České republice, stejně tak VUT,“ potvrzuje Radana Koudelová, mluvčí Vysokého učení technického v Brně.

Odliv zájemců školy pociťují i přes to, že se počet veřejných vysokých škol za posledních několik let nezměnil a soukromých škol naopak ubylo. V roce 2014 jich bylo 44, předloni už jen 36. Některé školy tak cíleně snižují celkový počet studentů, což je případ například Masarykovy univerzity v Brně, podle které to však vůbec nemusí být na škodu.

Zatímco v roce 2011 studovalo na Masarykově univerzitě 44 tisíc studentů, aktuálně jich je zhruba 31 tisíc. „Díky tomu se podařilo zlepšit také ukazatel počtu studentů připadajících na jednoho učitele, kteří se tak mohou jednotlivým studentům věnovat intenzivněji,“ vysvětluje mluvčí školy Tereza Fojtová.

Na druhou stranu, ne na všechny školy dopadá odliv nových studentů. Třeba Univerzita Karlova stavy studentů výrazně nesnižuje a podle Petra Podzimka z rektorátu univerzity snížený zájem prakticky nepociťují.

Jak zjistit kvalitu školy

Studenti zpravidla podávají více než jednu přihlášku a až po přijetí se rozhodnou, na kterou školu půjdou. Počet reálně zapsaných studentů tak může být podle vzdělávací společnost Tutor ukazatelem kvality nabízeného vzdělání a prestiže škol. V tomto ohledu si z českých škol nejlépe vedla pražská Vysoká škola ekonomická, kam se loni zapsalo 94 procent přijatých studentů.

Dalším určujícím faktorem je úspěšnost a zaměstnanost absolventů. Ta je podle ministerstva školství nejvyšší u absolventů lékařských a pedagogických fakult.  Ucelený žebříček úspěšnosti všech českých škol, podle kterého by se uchazeči mohli rozhodnout, však neexistuje. Orientovat se můžou podle mezinárodních žebříčků, v nichž se však objevuje jen hrstka škol z Česka.

„Kvalita a hlavně obsah studia jsou dány tím, jak dobře nebo špatně svou práci vysoké školy dělají a zda adekvátně reagují na potřeby měnícího se okolního světa. Bohužel se tomuto tématu u nás nikdo moc analyticky nevěnuje, stát určitě ne, takže se o vývoji tohoto fenoménu skoro nic neví,“ domnívá se Daniel Münich z výzkumného institutu CERGE-EI, společného pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy.

Zdroj: https://www.idnes.cz/