Skoro dvě třetiny lidí na VŠ zažijí sexuální obtěžování a diskriminaci

Sexuální obtěžování a diskriminaci zažije podle evropského průzkumu až 62 procent studentů nebo zaměstnanců na vysoké škole. Jen 13 procent z nich ho nahlásí. Útokům čelí nejčastěji ženy a menšiny.

Data poskytl evropský projekt UniSAFE zaměřený na studium diskriminace, nátlaku a sexuálního obtěžování na univerzitách v celkem 15 evropských zemích. Výzkumu se zúčastnilo celkem 42 186 lidí. Téměř dvě třetiny z nich se setkaly s genderově podmíněným násilím v podobě nevhodných poznámek, sexuálního obtěžování, vydírání nebo násilí i bránění v kariérním postupu. Problém se netýká pouze studentů, ale někdy i zaměstnanců.

Obtěžování a diskriminaci nejčastěji čelí ženy, členové národnostních či sexuálních menšin a lidé s duševním či tělesným postižením. Kromě duševního či tělesného násilí se mohou setkat i s ekonomickým násilím. To jsou například případy, kdy si muži přisvojí vědecké zásluhy žen nebo jim znemožňují pracovat na vědeckém výzkumu.

To, že mezinárodní data odpovídají situaci i na českých vysokých školách, potvrzuje Zuzana Andreska z Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd. „Je tam stejná základní logika fungování genderově podmíněného násilí. Specificky v akademickém prostředí je silná hierarchičnost a závislost osob na sobě, a to platí napříč univerzitami,“ popsala příčinu pro server Seznam Zprávy Andreska.

Současnou problematickou situaci chtějí změnit pomocné skupiny. Příkladem je iniciativa Nahlas, která působí na pražské Univerzitě Karlově. „Zásadní je, aby univerzity stanovily někoho do pozice ombudsmana nebo ombudsmanky. Je důležité, aby to byl někdo, kdo je v tom systému nějak zakotvený, má nějakou moc a má plat, který pokryje ideálně plný úvazek, aby se tomu opravdu mohl věnovat,“ říká Anna Schubertová, členka iniciativy.

Jako problematický Schubertová vnímá systém sankcí a jejich prosazování v praxi. Pokud dojde k závažnému jednání, je složité člověku, který se dopustil násilí, udělit závažnější postih nebo s ním rozvázat pracovní poměr. Andreska se Schubertovou souhlasí: „Buď se nestane nic, nebo jim to kariérně pomůže.“ Podle ní obtěžování neberou v potaz ani etické kodexy univerzit, které se převážně věnují otázce plagiátorství.

Situace znepokojuje také ministerstvo školství. Šéf rezortu Vladimír Balaš vyzval k vytvoření nových opatření proti sexuálnímu obtěžování. „Nemůžeme jen zavřít oči a předstírat, že se nic neděje,“ vyjádřil se Balaš.

Podle mluvčí ministerstva Anety Lednové se rezort problému věnuje. „MŠMT rovněž od roku 2017 po vysokých školách vyžaduje, aby o svých aktivitách v této oblasti reportovaly ve svých výročních zprávách. Analýza výročních zpráv ukazuje, že řada veřejných vysokých škol značně posílila tuto agendu a že téměř všechny veřejné vysoké školy dnes uvádějí různé nástroje, které v boji proti genderově podmíněnému násilí a sexuálnímu obtěžování využívají,“ uvedla.

Lednová doplnila, že vysoké školy v poslední době zavádí funkci ombudsmanů, kteří by se měli zaměřit právě na diskriminaci a obtěžování. Andreska si ale myslí, že ministerstvo by se do dění na vysokých školách mělo zapojit více. „Oni ta data mají, ale zatím s nimi nijak nenakládají. To je další krok, který je potřeba, aby to, co školy reportují, mělo nějaké dopady,“ uzavřela Andreska.

Zdroj: Seznam Zprávy